První květina vypěstovaná ve vesmíru je cínie.

První květina vypěstovaná ve vesmíru je cínie. | foto: NASA/Scott Kelly

Na Mezinárodní vesmírné stanici vykvetla první rostlinka

  • 18
Astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se poprvé podařilo vypěstovat květinu. Za dostatek péče se jim cínie odvděčila krásným oranžovým květem.

Na konci minulého týdne si mohli na ISS poprvé přičichnout k čerstvé květině. Květenství oranžové cínie završilo několikatýdenní úsilí, které sice přineslo řadu překážek, ale v konečném důsledku úspěch a i řadu odpovědí.

Rostlinka cínie vykazuje známky stresu při pěstování na ISS. Jednak jsou to kapičky vody na okrajích listů (gutace) a také svinování listů (epinastie).

Již dříve se astronautům podařilo vypěstovat salát (jeden poslali na Zemi a druhý hned snědli), ale vesmírná květinka je svého druhu první. Podle NASA i tato malá rostlina pomůže s cestou člověka na Mars.

„Vypěstovaná rostlina není zcela perfektní, ale myslím si, že jsme se z toho hodně naučili,“ řekla Dr. Gioia Massaová z vědeckého týmu NASA.

O květenství informoval astronaut Scott Kelly, který ve vesmíru strávil již rok.

16.ledna 2016 v 21:06, příspěvek archivován: 19.ledna 2016 v 16:14

Yes, there are other life forms in space! #SpaceFlower #YearInSpace pic.twitter.com/BJFWvQXmBB

Rostliny se ve vesmíru pěstují v zařízení označeném jako Veggie plant growth facility. To bylo na ISS instalováno v květnu 2014.

První zde úspěšně vypěstovanou rostlinou se stal již zmíněný červený římský salát, ale nejdříve se zahradníci na oběžné dráze museli vyrovnat s neúspěchem.

„V první sadbě jsme ztratili dvě rostlinky kvůli stresu ze sucha, proto jsme byli při druhém pokusu velmi ostražití při výběru rostliny,“ řekl Trent Smith, projektový manažer Veggie.

Jak jsme psali již dříve, zařízení je osázeno modrými, zelenými a červenými LEDkami a vyrobila ho firma Orbital Technologies. Zelená je spíše jen podpůrná barva, protože zlepšuje lidské vnímání pěstované zeleniny, hlavní díl práce odvádějí účinnější červené a modré diody.

Zkoušky této technologie v mikrogravitaci přímo souvisí s plány na cesty ke vzdálenějším tělesům naší sluneční soustavy, především Marsu.

V NASA se (alespoň zatím) nijak reálně nepočítá s tím, že by si cestovatelé mohli vypěstovat všechnu nebo alespoň většinu potravy. Vlastní plodiny by měly zvednout posádce náladu a být také zdrojem antioxidantů, které by mohly pomoci omezit vliv kosmického záření na organismus.

10. srpna 2015