Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Laureáti „Nobelovky“ udělali krok k trojrozměrné televizi

aktualizováno 
Ještě nikdo nemá trojrozměrnou televizi, kde si lze lidi a věci prohlížet ze všech stran. Ale až taková televize vznikne, bude za ní stát i kus práce tří fyziků, kteří včera získali Nobelovu cenu za zkoumání světla.
Nositelé Nobelovy ceny udělali krok k televizi ve 3D. Ilustrační foto

Nositelé Nobelovy ceny udělali krok k televizi ve 3D. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

O tom je přesvědčen jeden ze tří oceněných, Němec Theodor Hänsch. „Nakonec budeme moci sledovat trojrozměrné filmy,“ řekl agentuře AP, když popisoval praktický přínos objevů, které má na kontě on a dva Američané, s nimiž se rozdělí o letošní Nobelovu cenu za fyziku. Sláva bude pro každého z nich stejná. Finanční odměna ve výši 1,3 milionu dolarů, jež Nobelovu cenu provází, se však už tak rovnoměrně dělit nebude. Polovinu udělené částky dostane americký teoretický fyzik Roy Glauber, který popisoval chování částic světla. O zbytek se rozdělí Hänsch s dalším Američanem, Johnem Hallem. Světelné jevy, které popsal Glauber, se v přírodě moc nevyskytují, o to větší význam mají v přístrojích, které vytváří člověk.

Praktický dopad mají i Hänschova a Hallova měření frekvencí světla, které vysílají atomy a molekuly. Tyto výzkumy vlastně ruší významný rozdíl, který dosud existoval mezi viditelným světlem a elektromagnetickými vlnami, bez nichž by nemohly existovat naše mobily, rádia ani televize. „Většina lidí používá tlačítko rádia k procházení frekvencí a hledání té správné hudby. My jsme dosáhli toho, že i u světla je možné totéž,“ konstatoval Hall.

Se znalostí světla a jeho frekvencí lze pracovat nejen na trojrozměrné televizi, která přenese do našich domovů nezploštělý obraz světa. Využití objevů je daleko širší. Jednou z možností je i určování polohy, jež by bylo daleko přesnější než dnes. Tato technika je klíčem ke konstrukci automobilů řízených stroji a vlastně i k nahrazení aut stovkami milionů strojů, jež dokážou létat - masový a bezpečný provoz ve vzduchu je sotva možný, pokud za volantem sedí člověk.

Vědci však sní i o dalších možnostech, které jejich světelné technologie nabízejí: o nepřetržitém sledování přírodních konstant či o superpřesných hodinách. „Je to jako čerstvě narozené dítě: víte, že má fantastický potenciál, ale zatím je příliš brzy, abychom věděli, čeho dosáhne,“ řekl v této souvislosti Hall.

Ale komise pro Nobelovu cenu, která vybrala její letošní nositele, nepřihlížela jen k praktickému využití jejich objevů. Ocenění je podle prohlášení komise i oslavou „světelných jevů, jimiž je člověk fascinován od chvíle, kdy osídlil Zemi“.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Google trekker
Kam Google nemůže autem, posílá fotit člověka s koulí

Google Street View je služba, která přináší 360° pohled nejen na silnice, ale snaží se proniknout i na místa, kam se člověk dostane jen po svých. A k tomu má...  celý článek

Ilustrační snímek
Intel bude po letech vlády sesazen z trůnu. Vystrčí jej Samsung

Vyšší ceny pamětí i rozšiřování mobilních telefonů může za to, že korejská společnost Samsung přeskočí Intel v žebříčku prodejů čipů.  celý článek

Procesor Intel s jádrem Skylike
Intelu se nelíbí, že mají Windows běžet na ARM čipech bez jeho licence

Microsoft a Qualcomm chtějí na konci roku přinést Windows 10 na procesorech s architekturou ARM. Intelu se nelíbí, že bez jeho licence.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.