Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Legiovlak dorazil do Prahy ukázat, jak cestovali legionáři

  19:19aktualizováno  19:19
V rámci projektu Legie 100, který má v Česku rozšířit povědomí o našich legionářích, vzniká replika legionářského vlaku. Ve čtvrtek bylo poprvé možné vidět celý vlak na Nákladovém nádraží Žižkov.

Když se v roce 2010 rozběhly přípravy projektu Legie 100, bylo jedním z jejich hlavních úkolů vytvořit repliku legiovlaku - dopravního prostředku, který se legionářům za dlouhých přesunů po Sibiři stal domovem. Nakonec se „ešalony“ probily do Vladivostoku, odkud desetitisíce legionářů odpluly domů.

Legie 100

Připomínka legionářského úsilí je naplánována rok 2014, protože uplyne sto let poté, co složily přísahu první legionářské jednotky - Česká družina v Rusku a rota Nazdar ve Francii.

Poměrně odvážný plán počítal s tím, že by v roce 2014 měla po Česku jezdil parní lokomotiva a sedm vagonů, které se teprve musely zrekonstruovat. A jak bylo možné ve čtvrtek na Nákladovém nádraží Žižkov vidět, povedlo se.

„Samotná realizace vlaku začala v roce 2011 zakoupením prvního vagonu a o rok později dalších šesti. Základním kritériem pro výběr vagonů byl samozřejmě rok jejich výroby, což se nakonec podařilo sladit se záměrem jejich rekonstrukce a stáří vagonů se v dnešní době pohybuje okolo 100 let,“ informuje Československá obec legionářská na svém webu.

Fotogalerie

V roce 2013 se pak začaly rekonstruovat první tři vagony, které se veřejnosti představily na vojenském veletrhu IDET. Letos pak přibyly zbylé čtyři vozy a celý vlak se mohl ve čtvrtek představit na veřejnosti.

Vlak bude oficiálně zpřístupněn v sobotu 11. října od 13:00 a zájemci si jej budou moci prohlédnout až do 30. října. Těšit se mohou na zrekonstruované vagony těpluška (obytný vagon s místem až pro patnáct legionářů), polní pošty, zdravotní vůz, obrněný, štábní, zabezpečovací a plošinový. Vlak poté vyrazí do dalších míst Česka.

Čs. legie

Jednotky zahraničního vojenského odboje za 1. světové války (1914-1918) o počtu až 100 000 dobrovolníků se vytvořily zejména v Rusku (zárodkem byla Česká družina), Francii (rota Nazdar) a Itálii.

Legionáři přebíhali na stranu dohodových vojsk a bojovali proti rakousko-uherské a německé armádě. Pro politiky v čele s T. G. Masarykem byly legie nástrojem prokázání příslušnosti Čechů a Slováků k Dohodě a nároku na samostatný stát v poválečném uspořádání střední Evropy.

Legie v Rusku zasáhly do tamní občanské války na straně bílých armád, v bojích s bolševiky ovládly Transsibiřskou magistrálu i velká města Sibiře.

Z Ruska nakonec odešly (důvody bylo např. svržení poměrně demokratické sibiřské vlády autokratickým admirálem Kolčakem, nenaplněné sliby o pomoci dohodových armád legiím proti stále větší přesile bolševiků či to, že stát, za nějž legionáři bojovali, už vznikl).

Legionáři v chaosu Ruska zůstali funkční silou a spořádaně se evakuovali přes Vladivostok a po moři do Československa. Za první republiky byli elitou společnosti, v osudovém roce 1938 veleli armádě připravené k boji, jakkoliv se jevil beznadějně. Nacisté a českoslovenští komunisté je naopak pronásledovali, jejich odkaz se dočkal rehabilitace po roce 1989.

Jan Wirnitzer

Autor:


Témata: LEGO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.