Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co pomůže proti plešatosti? Šišky nebo kvasnice?

aktualizováno 
S řídnutím vlasů svádí muži od nepaměti zatím nepříliš úspěšný souboj. Dnes se naděje vkládají hlavně do studia v laboratoři vypěstovaných vlasových váčků.

Caesarova busta nalezená v roce 2007 v Rhoně u města Arles. Podle odhadů odborníků mohla vzniknout nejspíše už za Caesarova života. "Kouty" jsou jasně patrné. | foto: IRPA. Musée Arles Antique via Wikipedia

"Nevzhlednou plešatost nosil velmi těžce… Proto měl ve zvyku chybějící porost nahrazovat přetahovanými vlasy z okolku, a ze všech poct žádné neužíval raději, nežli práva trvale nosit vavřínový věnec." Tak psal římský historik Gaius Suetonius Tranquillus (asi 70–140 n. l.) o Juliu Caesarovi, který, jak naznačeno, zprvu volil pověstnou "přehazovačku", než se mu dostalo cti věnce.

Jako mnozí před ním a stejně tak i po tomto slavném vojevůdci a politikovi mívají muži problém se skutečností, že nejednomu z nich vlasová pokrývka hlavy časem řídne, někdy mizí úplně. Pokusy o to nemilému jevu zabránit, nebo ho dokonce zvrátit, se prováděly po věky, spíš bez úspěchu, pomineme-li obvykle dočasný efekt transplantace vlasů.

Nelze vyloučit, že mužům svítá na lepší časy, ale buďme v tomto soudu opatrní. Dr. Desmond Tobin (University of Bradford, Anglie) se totiž pokouší pěstovat vlasy uměle, na živném mediu. Nikoli od samého začátku; ve skutečnosti používá kousky kůže z oblasti za uchem, které bývají odnímány v souvislosti s kosmetickým odstraněním vrásek, faceliftingem. Z těchto vzorků vypreparovává vlasové folikuly a ty se snaží pěstovat. Připomeňme, že folikul je tkáň, která obaluje vlas; ten z ní vyrůstá. Základem je vlasová cibulka, kolem níž jsou obaleny vlasové pochvy a jsou tam také mazové a potní žlázy.

Cílem pokusů, a to nejen tohoto vědce, je zjistit, za jakých podmínek vlas roste, a také, jaký je mechanismus stárnutí, které často souvisí právě s vypadáváním vlasů. Tedy zda je možné tento proces přinejmenším zpomalit. Buďme raději skromní. Zdá se, že se možná najdou látky, které by - samozřejmě po nezbytném testování - mohly přispět k udržení vlasů v kůži, v lepším případě k růstu nových.

O autorovi

Vladimír Karpenko (*1942) působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vystudoval fyzikální chemii (z té má docenturu), pak se stal profesorem filosofie a dějin přírodních věd. Je známým historikem chemie a také alchymie.

 Zatím jsou zmínky o dvou. Jde o jistou bílkovinu z kvasnic, která snad oživuje vlasové folikuly, jež se v důsledku stárnutí přestávají dělit, a dále o antioxidant isoflavon. Ten zvyšuje koncentraci kolagenu a elastinu, dvou bílkovin v kůži, které zvyšují její pevnost a pružnost, takže udržují folikuly na místě. Pokusy tedy směřují k tomu, zda by se dal, alespoň pokud jde o vlasy, zvrátit proces stárnutí.

Jak bylo řečeno, celé generace našich předků se snažily změnit mnohým nemilé směřování k plešatosti. Kdo nechce čekat na výsledky současných pokusů, tomu nabízíme jeden návod ze 16. století. "Vlasy, aby hrubě rostly. Vezmi jedlovejch šišek, dokud ještě zelené jsou, vař je a tou vodou mej se, kdož chceš vlasy míti." Je to však bez záruky.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.