Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Let soukromé kosmické lodě Dragon je pro lidstvo výzvou

aktualizováno 
Jan Kolář pro Technet.cz - Nedávný let rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon, která se připojila k mezinárodní komické stanici ISS, byl definitivním potvrzením toho, co historicky první let této lodě v roce 2010 již signalizoval. A to vstup soukromého sektoru do vysoké kosmonautiky.

Stalo se tak skutečností to, o čem se dosud psalo jen ve vědeckofantastických románech. Kosmický let byl proveden raketou a lodí patřící soukromé společnosti, která také řídila celý let, při němž se loď spojila se stanicí ISS (více o letu první soukromé lodi k ISS zde).

Z hlediska světové kosmonautiky o žádný převratný pokrok nešlo. Techniku a postupy potřebné pro setkání a spojení dvou těles na oběžné dráze a jejich návratu na Zem zvládly USA a Sovětský svaz již v šedesátých letech minulého století. O čtyřicet let později si tuto schopnost osvojila i Evropa, Japonsko a také Čína.

Historicky významný posun však představuje organizace této kosmické mise. Dosud byl průběh letu amerických astronautů vždy plně pod kontrolou NASA. NASA ovšem nehodlá kupovat soukromé lodě a nebude je ani provozovat. NASA bude nakupovat kompletní službu dopravení nákladu či astronautů na stanici a zpátky na zem. Podobně jako když kupujeme poštovní nebo dopravní služby. Přitom využíváme toho, že služba poskytovaná na základě státní licence splňuje příslušné podmínky, hlavně bezpečnostní.

Kolářovo kosmické okénko

každé tři týdny na Technet.cz

S články, fejetony a postřehy Jana Koláře, šéfa České kosmické kanceláře, se budete na stránkách Technet.cz setkávat pravidelně každé tři týdny.

V kosmonautice to zatím tak neplatí. Například v USA povinná licence Federálního úřadu pro letectví (FAA) pouze žadateli potvrzuje, že jeho let nepředstavuje bezpečnostní riziko pro veřejnost při startu rakety, návratu tělesa do atmosféry a jeho přistání. Na vlastní kosmický let žádná pravidla státem stanovena nejsou. Pro ten je směrodatné individuální dojednání mezi zákazníkem a provozovatelem rakety, což je běžná praxe při vynášení družic.

Také květnovému letu kosmické lodi Dragon udělil FAA licenci pro start a návrat kabiny. Ale o další podmínky poskytované služby se musel postarat zákazník. Tím byla agentura NASA, kterému hlavně šlo o bezpečnost astronautů a dalších členů posádky ISS.

Agentura připravila pro firmu SpaceX soupis náročných technických požadavků, jejichž splněním podmínil každý z partnerů ISS souhlas s provedením letu. Úspěšné zvládnutí těchto testů otevřelo pro NASA možnost objednávat dopravu do kosmu podle svých požadavků, a to včetně dopravy na pilotovanou stanici. Po ukončení letů raketoplánů tak NASA získává opět možnost oboustranné dopravy různých nákladů. To přispěje k zajištění fungování stanice a hlavně zvětšení výzkumné kapacity ISS.

Přestože téměř všechny operace prováděla loď Dragon poprvé, složila maturitu z praktické kosmické dopravy na výbornou. Není divu, že to naplnilo nadšením i všech 1 800 zaměstnanců SpaceX.

O autorovi

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku.

Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou.

Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF.

Drtivá většina z nich pracuje v hlavním provozu na předměstí Los Angeles, kde se stavějí rakety Falcon i kabina Dragon. Vše se odehrává na několika různých montážních linkách v obrovské hale postavené v sedmdesátých letech firmou Boeing pro montáž letadel 747 Jumbo Jet.

Při návštěvě společnosti SpaceX na mě zapůsobil nejen způsob výroby kosmické techniky, silně připomínající výrobní linky automobilek, ale také mladý věk pracovníků, kteří o své práci mluvili s neskrývaným nadšením. A pak také řídicí středisko umístěné přímo v části haly za skleněnou stěnou, aby zaměstnanci měli během letu možnost přímo sledovat, jak si vede výrobek, na jehož zhotovení se podíleli.

Společnost SpaceX se od svého založení před deseti lety trvale rozvíjí bez ohledu na všechny krize. Neustále hledá desítky nových pracovníků různých inženýrských profesí. Již nyní má na příštích pět let téměř 60 objednávek na vynesení nejrůznějšího nákladu včetně 12 dopravních letů ke stanici ISS pro NASA. Jistě v tom hraje významnou roli i cena kolem 90 tisíc korun za kilogram nákladu, která dopravu do kosmu zpřístupní širšímu okruhu zájemců.

Cena bude určitě dále klesat, jak podobnou službu začnou nabízet další firmy. Ještě v tomto roce by stejnou zkoušku jako SpaceX měla podstoupit společnost Orbital Sciences se svoji lodí Cygnus a raketou Antares. Kosmické dopravní prostředky vyvíjejí také společnosti Boeing, Sierra Nevada a Blue Origin. V nadcházejících letech je může doplnit třeba první ruská soukromá firma v oblasti kosmické dopravy Dauria nebo evropská společnost EADS Astrium.

Je načase, abychom začali hledat způsoby, jak tyto nové možnosti využívat. Možností se nabízí hodně: od použití malých krabičkových družic, samostatných přístrojů a zařízení k velkým nafukovacím modulům pro pobyt lidí přes provádění vědeckých a výzkumných experimentů po vzdělávací a zájmovou činnost. Průkopnický let lodě Dragon nás k tomu vybídl velmi přesvědčivě.

Autor:




Hlavní zprávy

Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem
Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.