Vědci nedávno zveřejnili studii, v níž poukazují na souvislost mezi leteckým provozem a zdravotními problémy některých lidí. Nezpůsobují je ale bájné chemtrails, jak se domnívají příznivci konspiračních teorií, ale obyčejné spaliny leteckého benzínu.
Naše atmosféra je totiž plná různých chemických látek, které vyrobil člověk včetně emisí ze spalování paliv nebo jsou vedlejšími produkty živých organismů. A letecká doprava se tomto problému podílí.
Blud jménem chemtrails |
I když není jasné, zda všechny tyto částečky mohou být škodlivé, některé jsou. Nebezpečí pro člověka vzniká v okamžiku, kdy je vdechne a dostanou se do plic. Mohou tam uvíznout nebo proniknout do krve.
Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2004 způsobuje znečištění vzduchu ročně asi jeden milion úmrtí. Některé epidemiologické studie zase připisují znečištění ovzduší rozvoj kardiovaskulárních a respiračních onemocnění včetně rakoviny plic.
Nová studie naznačuje, že stroje létající v nadmořské výšce kolem 11 km vypouštějí znečišťující látky, které přispívají asi k osmi tisícům úmrtí ročně na celém světě. Výsledky výzkumu tento měsíc přinesl časopis Environmental Science and Technology.
Poprvé poskytuje odhad počtu předčasných úmrtí, které lze připsat na vrub emisím z letecké dopravy. Největší vinu na tom prý mají oxidy dusíku (NOx) a oxidy síry (SOx), které letadlo za letu vypouští a které reagují s plyny již v atmosféře obsaženými. Tím se tvoří škodlivé jemné částice.
Regulace i nad 1 km
Předpisy stanoví množství emisí v letecké dopravě do výše 1 km. Doposud se mělo za to, že nad tuto oblast nejsou vytvořené emise ovlivněny turbulentními vlivy, které by je posouvaly k zemi. Tvoří přitom 90 procent všech emisí. Je tak regulována jen ta desetina, kterou letadla vypustí při vzletu a přistání. I zkoušky nových leteckých motorů dávají důraz na simulaci těchto dvou situací.
"Cokoli nad výšku jednoho kilometru opravdu není regulováno, a cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda to bylo odůvodněné," říká jeden z autorů studie Steven Barrett, asistent na katedře Letectví a kosmonautiky MIT.
Při výzkumu využil Barrettův tým počítačový model, který spojil údaje o leteckých trasách, množství paliva spotřebovaného během letů a o odhadovaném množství emisí z letů. Ty zkombinoval s globálním atmosférickým modelem, který zahrnoval cirkulaci vzduchu v atmosféře v různých částech světa.
Z toho následně určil, kde mohou emise z letecké dopravy způsobit zvýšení hustoty malých částic. Tyto údaje tým vztáhl k hustotě obyvatelstva a míře riziku podobných onemocnění v různých částech světa.
Na základě těchto informací došli výzkumníci například k závěru, že emise vypuštěné nad Evropu a Spojenými státy, kde je provoz nejhustší, mají vliv na kvalitu ovzduší v Indii a Číně.
To znamená, že i když množství paliva spotřebovaného letadly nad Indií a Čínou tvoří pouze desetinu celkové spotřeby, v těchto dvou zemích tedy zemře téměř polovina všech obětí, u nichž lze vystopovat vliv leteckých emisí. Konkrétně to je zhruba 3 500 úmrtí za rok.
Důvody vysokého procenta předčasných úmrtí v Indii a Číně jsou hustota obyvatel a vysoké koncentrace amoniaku v tamní atmosféře. Tento amoniak reaguje s NOx a SOx a vytváří právě ony miniaturní částice, které lidé vdechují na zemi.
Ze studie vyplývá, že by se příslušné orgány měly zamyslet nad tím, zda neregulovat emise i ve vyšších nadmořských výškách.
Je to jen součást většího problému
Steve Lott, mluvčí Mezinárodní letecké asociace, která zastupuje 230 leteckých společností, říká, že letectví je malá část velkého problému. Zvláště, pokud se výsledky srovnají s jinými způsoby dopravy, které také vytvářejí emise. Podle jím citované studie z roku 2007 mají souviset emise z celosvětové nákladní dopravy s 60 000 předčasnými úmrtími ročně.
Zdroj (AJ):
