Obuvnický baron Jan A. Baťa založil roku 1934 podnik Zlínská letecká a.s. Nová letecká továrna si záhy ve svém oboru vydobyla renomé. Za 80 let existence vyrobila více jak sedm tisíc letadel, které mnohdy patřily ve své kategorii mezi to nejlepší, co ve světě létalo. Firma také několikrát změnila jméno a v první dekádě 21. století jí dokonce hrozil zánik kvůli insolvenci. Skomírající podnik zachránilo v roce 2009 založení firmy ZLIN AIRCRAFT a.s. Na fotografii je letoun Z-143 LSi ze znovuobnovené výroby.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Prvním letadlem značky ZLIN byl kluzák ZLIN-I, zkonstruovaný ing. Kryšpínem. Pocházel z roku 1933 a byl vyroben v celkovém počtu 11 kusů pod hlavičkou Masarykovy letecké ligy, neboť Jan A. Baťa ještě neměl v rukou povolení k výrobě letadel.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Celková předválečná produkce kluzáků ZLIN všech typů čítala 175 kusů. Na fotografii je ZLIN-III konstruktéra ing. Dohnálka, který vznikl pouze v prototypu. Nejpočetnější byly ZLIN-V (121 kusů), ZLIN-VI (28) a ZLIN-I (11).
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Velmi úspěšný ZLIN-V byl dílem konstruktéra ing. Mayera. Na zajímavém snímku vidíme start tzv. gumicukem, kdy kluzák roztahovali na gumovém laně. Také vás možná zaujalo, že u tří představených kluzáků je pokaždé jiný konstruktér. Tato fluktuace byla zapříčiněná tím, že pan továrník, ač v letecké konstrukci naprostý laik, měl alespoň zpočátku tendence výrazně zasahovat do technické stránky těchto projektů. To se zkrátka nedalo vydržet.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Bílý jestřáb se přezdívalo prvnímu motorovému ZLINu Z-XI, postavenému v roce 1934. Po počátečních obtížích, kdy musel být vyměněn původní motor za výkonnější, se stal tento malý letounek pro své letové vlastnosti mezi otrokovickými aviatiky velmi populárním. Podle ministerského rozhodnutí však ještě nenastal ten pravý čas pro zahájení sériové výroby, a tak zůstalo pouze u jednoho prototypu. Tomuto příkoří však měl brzy být konec a u následujícího typu si výrobce vše vynahradil.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Nejúspěšnějším předválečným Zlinem byl dvoumístný turistický a sportovní lehký dolnoplošník Z-XII, za nímž stál šéfkonstruktér Jaroslav Lonek. V té době byl vlastně nejúspěšnějším československým strojem této kategorie vůbec, a tak není divu, že ho bylo vyrobeno celých 201 kusů. Jeden stroj se proslavil v roce 1937 výtečným umístěním v náročné mezinárodní letecké soutěži nad oázami Egypta.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Z-XII byl oblíbený i v zahraničí, mnoho jich tam bylo prodáno. Neztratil se ani ve Švédsku, když udeřila tuhá zima. Tam, kde hynuli vlci a sobi, Zlin se přizpůsobil. Dostal na podvozek ližiny usnadňující starty a přistání na sněhu.
Autor: sbírka autora
Z-XII se vyráběl také s otevřenou kabinou, kterou preferovali letci "staré školy". Dvanáctky měly dvojí řízení a vyškolilo se na nich mnoho našich pilotů v rámci akce "1000 nových pilotů republice" v době blížící se války, kteří pak prokázali své umění v zahraničních jednotkách.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Dvanáctka byla myšlena jako lidové letadélko. Zatímco Baťa zakladatel měl za cíl vybavit dostupnou obuví každého člověka, tak Baťa pokračovatel dostal podobný nápad s letadly. Samozřejmě to bylo trochu přitažené za vlasy, ale jeho výrok, že si přeje, aby co nejdříve měl každý pošťák letadlo, hovoří za své. Výmluvné byly i reklamní letáky, jeden právě vidíte před sebou.
Autor: public domain
Na přání zákazníků vznikl typ Z-212, což byla v podstatě dvanáctka se silnějším motorem. Sériová výroba začala na sklonku roku 1938, a tak si letoun naši piloti už moc neužili. V následující době temna létaly stroje v aeroklubech satelitů Říše, na fotografii je stroj v maďarských barvách v roce 1940. Celkem bylo vyrobeno 51 Z-212.
Autor: Fortepan / Vojnich Pál
Baťova stíhačka, tak byl nazýván jediný postavený Z-XIII pro svůj tvar a relativně vysokou maximální rychlost 350 km/h (při výkonu motoru 130 k). Stroj byl zamýšlen nejen jako závodní, ale také jako rychlý kurýrní pro služební lety firmy Baťa.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Před pilotním prostorem měl Z-XIII zavazadlový prostor, který se dal upravit jako místo pro cestujícího. V této konfiguraci vidíte stroj na fotografii z pražského Výstaviště. Ještě dodejme, že Z-XIII byl poslední konstrukcí Jaroslava Lonka, kterého Němci za války popravili za odbojovou činnost.
Autor: public domain
Posledním otrokovickým letadlem zalétaným před vznikem protektorátu byl první prototyp Z-XV. Druhý prototyp byl dokončen již s německými znaky. Tovární letiště zabrali Němci pro výcvik pilotů Luftwaffe. V továrně byly dohotoveny rozpracované Z-XII a postaveny dvě desítky Z-212 pro Slovensko. Pak zde byla výroba vlastních konstrukcí zastavena.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Během okupace se v Otrokovicích vyráběly školní letouny německé konstrukce pro Luftwaffe. Nejprve to byla letadla Klem Kl 35B a později Bücker Bü 181 Bestmann. Výroba Bückerů pak pokračovala i po válce v několika verzích podle použitého motoru. Ty se značily jako Z-181 (s původním německým motorem Hirth HM 504), Z-281 (Toma 4) a na fotografii vidíme nejrozšířenější Z-381 (Walter Minor 4-III).
Autor: sbírka autora
Za pokračováním výroby cvičných Bückerů po válce stál vlastně zájem Československé armády. Bückery zde dostaly označení C-6 (Z-181), C-206 (Z-281) a C-106 (Z-381). Mnoho u nás po válce vyrobených Bückerů bylo exportováno, další pomohly opětovnému rozvoji našich aeroklubů, které přebíraly i stroje vyřazované armádou.
Autor: www.valka.cz
Také nesmíme zapomenout, že po osvobození byla továrna znárodněna a několikrát se měnil její název a podřízenost, než se po mnoha letech vše ustálilo ve formě samostatného národního podniku Moravan Otrokovice. Před tím, ještě za války, připravoval tajně Ladislav Marcol projekty školních kluzáků, které měl za lubem uvést v život po očekávaném osvobození. Tak se také stalo a pro elementární plachtařský výcvik byl v období 1946 - 49 vyráběn kluzák Z-23 Honza.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Podobně vznikal i Z-24 Krajánek, který byl o poznání lepším školním kluzákem než Honza, i když byl také jednomístný. Krajánek, ne náhodou podobný německému Grunau Baby IIb, byl určen k pokračovacímu výcviku a používal se i k termickému plachtění. Z-24 i Z-23 u nás poctivě sloužily k výcviku do té doby, než konečně přišly na scénu v dostatečném množství dvoumístné cvičné kluzáky LF-109 Pionýr.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Nejslavnějším kluzákem z Otrokovic byl Šohaj pro výkonné plachtění, na obrázku ve verzi Z-125.
Autor: Radek Folprecht
Prototyp malého šestimístného dopravního letadla Z-20 byl jediným dvoumotorovým Zlinem dokončeným do funkční podoby. Téměř hotov byl již na počátku okupace pod tehdejším označením Z-XX, ale před jeho zalétáním vydali Němci příkaz k jeho zničení. Naštěstí k tomu nedošlo, protože zaměstnanci schovali stroj do temných zákoutí továrny. A tak se mohl po válce, už jako Z-20, vznést do vzduchu. V sérii se však nestavěl.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Povedený Z-22 Junák šéfkonstruktéra ing. Karla Tomáše se vyráběl buď jako cvičný dvoumístný, nebo turistický třímístný letoun na přelomu 40. a 50. let. Měli ho rádi i v západní Evropě, a to tak, že když chtěl Vojenský historický ústav v roce 1970 jeden letoun získat od belgického majitele do svého muzea, musel mu za něj nabídnout mnohem modernější Trener C-305 právě vyřazený z armády.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Paralelně s Junákem vznikalo v Otrokovicích ještě jedno menší letadélko. V podstatě ilegálně ho dávali dohromady konstruktér Marcol, zalétávací pilot Šváb a jejich kamarádi. Když se to dozvěděl šéfkonstruktér Tomáš, vyjádřil se o této skupince ilegálů jako o podzemní letecké konstrukci. Myslel to samozřejmě v dobrém, a letadlo bylo tedy pojmenováno jako PLK-5. Dokonce bylo i zalétáno, potom se snad stalo učební pomůckou na uherskohradišťské průmyslovce.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Největší legendou za celou historii československého letectví byly letouny řady Trener. Sériová výroba běžela od roku 1949 do roku 1974 v šesti postupně modernizovaných základních typech (Z-26, Z-126, Z-226, Z-326, Z-526, Z-726) a celková produkce dosáhla téměř 1 500 strojů, z nichž většina byla exportována. Na Trenerech absolvovalo základní pilotní výcvik několik generací našich pilotů a na jeho akrobatických variantách bylo dosaženo nespočtu úspěchů v leteckých soutěžích. Na fotografii je Z-226T Trener 6 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Autor: Fortepan / Nagy Gyula
Za vznikem Trenerů stála armáda s požadavkem na nový školní letoun. Armáda tyto cvičné stroje značila jako C-5 (odpovídalo civilnímu Z-26), který vidíte na fotografii, další verze byly C-105 (Z-126), C-205 (Z-226) a C-305 (Z-326).
Autor: sbírka Václava Šorela
Většina Trenerů byla exportována. Sloužily spolehlivě i v tropech, zde Z-326 Trener Master pod palmami.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Z-526AFS byla speciální akrobatická verze, z jednomístných Trenerů ta nejlepší. Protože měla zmenšené rozměry oproti ostatním Trenerům, říkali jí u nás všichni kraťas. Na fotografii jsou nové stroje připravené k expedici do NDR.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
V Moravanu se vyráběly také vrtulníky. Nejprve zde proběhla nevelká sériová výroba lehkého dvoumístného vrtulníku HC-2 (foto) vyvinutého ing. Šlechtou v letňanském VZLÚ. Už na Moravě byl stroj následně modernizován na typ HC-102 se silnějším motorem. Celkem bylo vyrobeno asi 40 strojů obou variant, přičemž starší HC-2 pak byly přestavovány na výkonnější HC-102.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Prototyp vrtulníku Z-35 Heli Trener, později vylepšen na výkonnější Z-135, vznikl jako vlastní konstrukce Moravanu pod vedením ing. Jana Mikuly. Nadějný typ pohřbila RVHP, která nadále přisoudila roli vývojáře a výrobce vrtulníků vedle SSSR pouze Polsku. Fotografie je ze speciálních zkoušek Z-35, kdy jako vzletová a přistávací plocha sloužil nákladní automobil Praga S5T.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Práškovací Z-37 Čmelák, jehož prototyp vzlétl v roce 1963, zná každý Čech. Pokud ho Čmelák přímo nepopráškoval, tak alespoň z trháků Vesničko má středisková a Trhák. Na vývoji a výrobě se podílel Moravan Otrokovice a LET Kunovice. V Moravanu se vyráběly trupy odolné chemikáliím a aplikační zařízení těchto látek. Celková produkce čítala více než 700 Čmeláků. V osmdesátých letech pak v Moravanu zkonstruovali jeho nástupce s turbovrtulovým motorem a těchto letadel (Z-37T/137T Agro Turbo) tam vyprodukovali 51 kusů.
Autor: Radek Folprecht
Padesátky, akrobatické speciály s americkým motorem Lycoming a německou třílistou vrtulí Hoffmann, byly vyvinuty v polovině sedmdesátých let pro mistrovství světa v letecké akrobacii. Ve druhé polovině sedmdesátých let exceloval na Z-50L Ivan Tuček a v osmdesátých letech na Z-50LS (foto) Petr Jirmus. Stroje používali také zahraniční akrobaté.
Autor: Petr Popelář
Z-50M byla chudší verze padesátky s méně výkonným tuzemským motorem a dvoulistou vrtulí určená pro řadové členy aeroklubů s akrobatickými ambicemi. Ale i s ní se dalo hrát velké divadlo. Byla to vlastně náhrada za jednomístné akrobatické Trenery.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Ve druhé polovině šedesátých let vznikala v Moravanu stavebnicová konstrukce řady 40. Vepředu je první prototyp čtyřmístného Z-43 a za ním dvoumístný Z-42.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Cvičný Z-42 byl připravován jako náhrada rozšířených, ale už pomalu zastarávajících Trenerů. Dvaačtyřicítka měla sedadla instruktora a žáka vedle sebe, což mimo jiné zlevňovalo letoun, protože drahé radionavigační přístroje nemusely být zdvojené, ale montovaly se pro oba piloty společné uprostřed velké palubní desky.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Druhý prototyp Z-43 nad okrajem Alp
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Čtyřmístný Z-43 byl určen pro pokračovací a navigační výcvik, sportovní létání (hojně byl užíván při leteckých soutěžích v navigaci a přesnosti přistání) a v případě vybavení vlečným zařízením sloužil také pro vlekání kluzáků. Dnes se často využívá ke komerčním vyhlídkovým letům.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Z-142 byl modernizovaný Z-42. Na fotografii je verze Z-142C-AF určená pro výcvik a kondiční létání našich vojenských pilotů.
Autor: Alan Wilson, Creative Commons
V roce 2009 byla znovu založena společnost ZLIN AIRCRAFT a.s., protože za předchozího vlastníka přišla firma téměř k úpadku. Poslední dobou se blýská na lepší časy díky novým exportním úspěchům. Nové cvičné Z-242L zakoupilo například mexické námořní letectvo, kde už několik těchto strojů létá od roku 2001.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Odbytové možnosti se nabízí i v dalších zemích latinské Ameriky. Na snímku je Z-242L určený pro Peru.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.
Výčet typů letadel ZLIN není úplný, hlavně nebyl prostor pro všechny prototypy a už vůbec autor nezmiňoval mnohdy zajímavé projekty, které nebyly z nejrůznějších příčin dovedeny do stadia realizace. Na závěrečném obrázku je Z-143LSi, jeden z typů patřících do aktuálního výrobního programu firmy ZLIN AIRCRAFT a.s.
Autor: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.