Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se švec pustil do aeroplánů. Osmdesát let zlínských letadel

aktualizováno 
Jeden z nejvýznamnější výrobců cvičných a akrobatických letadel v celé historii letectví oslavil letos na podzim 80 let od založení. Seznamte se prostřednictvím fotografií s letouny Zlin.

Obuvnický baron Jan A. Baťa založil roku 1934 podnik Zlínská letecká a.s. Nová letecká továrna si záhy ve svém oboru vydobyla renomé. Za 80 let existence vyrobila více jak sedm tisíc letadel, které mnohdy patřily ve své kategorii mezi to nejlepší, co ve světě létalo. Firma také několikrát změnila jméno a v první dekádě 21. století jí dokonce hrozil zánik kvůli insolvenci. Skomírající podnik zachránilo v roce 2009 založení firmy ZLIN AIRCRAFT a.s. Na fotografii je letoun Z-143 LSi ze znovuobnovené výroby. | foto: archiv společnosti ZLIN AIRCRAFT a.s.

Značku letadel Zlin zná téměř každý, ale už méně lidí možná ví, že se vznikem této letecké továrny se pojí jméno Baťa. Když Tomáš Baťa, zakladatel obuvnického impéria, dobyl pomocí hromad jednak relativně levných, jednak užitnými vlastnostmi oplývajících solidních baťovek zemský povrch, rozhodl se zahrnout do svých podnikatelských aktivit také vzdušný živel.

Prvním krokem bylo v polovině dvacátých let utvoření podnikové letecké dopravy. V tomto oboru se Baťův krok řadil ve světě k průkopnickým. Dalším logickým krokem by bylo otevření vlastní letecké výroby na levnější a hospodárnější letadla, než jaká prodávali konkurenti, tedy podobně jako s těmi botami. Než však stihl tyto ambice dále rozpracovat, zahynul 12. července 1932 Tomáš Baťa i s pilotem Broučkem při havárii letadla Junkers F 13.

Po této nešťastné události převzal firmu Baťa zakladatelův nevlastní bratr, Jan Antonín Baťa. Když se v roce 1933 pokoušel získat na ministerstvu veřejných prací (MVP) povolení k výrobě letadel, narazil. Že by prý bylo nevhodné stavět novou leteckou továrnu v době, kdy kapacity těch stávajících nejsou plně vytíženy. Nakonec je pravda, že ještě přetrvávala velká hospodářská krize a výrobců létajících aparátů mělo Československo vzhledem k počtu obyvatel více než dost. Zamítavé stanovisko však nemuselo být čistě odborným rozhodnutím zmíněného ústředního orgánu státní správy, není totiž vyloučen ani případný tlak lobby Aera, Avie a Letova.

Baťa se však nevzdával. Nejen, že se samozřejmě nepřestával snažit získat kýžené stanovisko, ale opatrně zahájil výrobu kluzáků pod hlavičkou zlínské pobočky Masarykovy letecké ligy (MLL). Tuto organizaci navíc štědře finančně podporoval.

Fotogalerie

Přesvědčovací snahy vůči MVP nakonec přinesly své ovoce a v září 1934 byla zaregistrována Zlínská letecká, a.s. (ZLAS). Od listopadu měla sídlo v sousedství tehdy soukromého Baťova letiště u Otrokovic. Už před válkou si nová firma v oboru vydobyla renomé, především turistickými dolnoplošníky Z-XII a jejich následovníky Z-212.

Běhen okupace se musela továrna podřídit Říšskému válečnému hospodářství a výrobní program tvořila vesměs cvičná letadla německé konstrukce pro Luftwaffe.

Pod taktovkou jedné strany

V roce 1945 přišlo znárodnění. V následujících letech pak firma měnila svou podřízenost pod různými národními podniky, a tím i své jméno. Nakonec se situace ustálila ve formě samostatného národního podniku Moravan Otrokovice. V označení letadel po celou dobu naštěstí stále zůstalo známé ZLIN.

Mezi významné typy letadel vyráběné v Otrokovicích mezi roky 1945 a 1989 patří Trenery, dále stroje typových řad Z-42 a Z-43 a akrobatické Z-50. Podnik se podílel s LETem Kunovice na vývoji a výrobě práškovacího Z-37 Čmelák. Většina produkce byla s úspěchem exportována, mnohdy i do kapitalistických zemí s vlastním rozvinutým leteckým průmyslem.

Nová doba

Po listopadu 1989 přešla firma do soukromých rukou a kvůli nové geopolitické situaci se pro ni změnil k horšímu i trh se cvičnými a sportovními letadly. Dokonce jí hrozil zánik, naštěstí k tomuto konečnému řešení nedošlo.

Dnes nese bývalá Baťova firma název ZLIN AIRCRAFT a.s. a snaží se navázat na někdejší slávu výrobou komplexně přepracovaných a zmodernizovaných typů majících kořeny v řadách Z-42 a Z-43.

Všechny významné typy letadel ZLIN a některé i méně známé si můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.