Americká armáda se bude prohánět na létajících motorkách

  • 68
Nové technologie umožňují vznik zcela nových druhů dopravních prostředků. Zajímavou novinkou je například „létající motorka“ Hoverbike od firmy Malloy Aeronautics. Zájem o stroj už projevilo americké ministerstvo obrany.

V současné době ve světě běží dva seriózní projekty „létajících motorek“. Prvním je projekt Aero-X od firmy Aerofex. Zákazníci si výsledný produkt údajně budou moci koupit již v roce 2017.

Hoverbike

Původní verze Hoverbike využívala dvojici zapouzdřených rotorů.

Hooverbike je zástupcem osobních létajících dopravních prostředků s kolmým startem a přistáním VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Jde v podstatě o stroj ideově spřízněný s kvadrokoptérami. Na rozdíl od klasických vrtulníků Hoverbike využívá čtyři (v původní verzi dva) menší zapouzdřené rotory.

Druhým je pak Hoverbike od firmy Malloy Aeronautics. Výrobce na výstavě Paris Air Show 2015 oznámil spojení s americkou firmou SURVICE. Obě společnosti budou v americkém Marylandu vyvíjet novou generaci Hoverbiku za finanční pomoci amerického ministerstva obrany.

Hlavní výhodou strojů kategorie Hoverbike je bezpečnost a kompaktnost řešení. Oproti vrtulníkům potřebuje Hoverbike několikanásobně menší plochu ke startu a přistání.

„Hoverbike má oproti vrtulníkům mnoho výhod. Hlavní je bezpečnost. Zakryté rotory nejen chrání lidi a majetek při nárazu, ale pokud byste někdy narazili do lidí nebo překážek, prostě vás to odhodí zpět do vzduchu. Takže je zde značná úroveň bezpečnosti. Další věcí je cena. Nákupní a provozní cena Hoverbiku je velmi nízká,“ vysvětlil pro agenturu Reuters hlavní výhody konceptu Grant Stapleton, marketingový ředitel Malloy Aeronautics.

První verzi Hoverbiku jsme mohli vidět v roce 2011 a od té doby stroj prošel řadou úprav. Původní prototyp byl vybaven dvojicí velkých zapouzdřených rotorů. Stroj však při letu trpěl nízkou stabilitou.

Firma proto v minulém roce začala pracovat na verzi se čtveřicí menších rotorů, vždy po dvou na přídi a zádi. Každá dvojice rotorů se překrývá a rotory jsou uloženy v ochranném prstencovém pouzdře. Malloy Aeronautics tímto způsobem odstranila problémy se stabilitou. Čtyři rotory dokážou mnohem jednodušeji udržet stroj ve stabilní poloze zvyšováním a snižováním otáček.

„Po rozsáhlém testování, zahrnujícím testování modelů a také let s posádkou, jsme se rozhodli záměrně přejít k osvědčenému modelu kvadrokoptéry, protože se současnou technologií jsme nemohli navrhnout dostatečně levné, bezpečné, a tím pádem konkurenceschopné vznášedlo,“ dočteme se na stránkách Malloy Aeronautics.

Hoverbike je unikátní díky schopnosti pohybovat se, přistávat a vzlétat ve stísněných prostorech. Typickým příkladem je přistávání v lese mezi stromy nebo v ulicích měst. V těchto místech dokáže Hoverbike přepravovat osoby nebo materiál. Dokáže létat s posádkou i bez ní.

Flying Bike

Také v České republice probíhá vývoj osobních létajících strojů kategorie VTOL. Zmínit můžeme „létající kolo“ Flying Bike (F-Bike), které se v roce 2013 na několik minut vzneslo do vzduchu na pražském výstavišti Letňany.

První veřejný vzlet českého létajícího kola Flying Bike (12. června 2013)

Unikátní vlastnosti „létající motorky“neunikly pozornosti amerického ministerstva obrany. „Ministerstvo obrany má zájem o technologii Hoverbike, protože dokáže zastat více úkolů. Dokáže přepravovat vojáky přes náročný terén, přepravovat materiál, zásoby a létat s posádkou i bez posádky. Může fungovat i jako platforma pro vzdušný průzkum,“ uvedl Mark Butkiewicz z firmy SURVICE.

V prvním kroku obě firmy postaví plnorozměrový prototyp Hoverbike se čtyřmi rotory. Po úspěšných letových testech s pilotem se následně zaměří na stavbu vojenské verze.

Výkony militarizovaného Hoverbiku ještě nebyly uveřejněny. Původní dvourotorový prototyp měl startovací hmotnost 270 kg a poháněl ho spalovací motor o výkonu 80 kW (108 koní). Maximální teoretická rychlost (nedosažená) původní verze byla 300 km/h a dolet 150 km. Dostup by maximálně 3 000 metrů.

Text vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

12. června 2013