Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj proti Islámskému státu: čím disponují letectva arabských spojenců

aktualizováno 
Úderů proti nebezpečně expanzivnímu Islámskému státu se účastní kromě západních států a členů NATO i pět spolupracujících arabských států. Samozřejmě, že účast těchto zemí v operaci má hlavně politický podtext, který ukazuje, že ne všechny arabské státy jsou zdrojem islámského terorismu.

Jordánská F-16, který byla součástí mise proti pozicím Islámského státu | foto: Reuters

Celý svět si ovšem i tak může připomenout, že armády bohatých monarchií v Perském zálivu mají k dispozici hodně početná a moderně vybavená letectva. Monarchie navíc se zvyšujícím se napětím v oblasti Perského zálivu nakupují další a modernější vojenskou techniku.

Do vojenské operace proti Islámskému státu se zatím zapojilo devatenáct států, kromě dvanácti stálých členů NATO je to ještě Austrálie a Nový Zéland a také pět arabských zemí: Jordánsko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty (ty nyní od náletů upustily) a Katar.

Kromě Jordánska jde o arabské země, které jsou členy organizace nazvané Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (GCC - Gulf Cooperation Council). Do této organizace patří i zbylé dvě monarchie v oblasti Perského zálivu, a to Kuvajt a Omán.

Jordánské letectvo tento týden provedlo nálety na pozice samozvaného Islámského státu prostřednictvím letounů Lockheed F-16 Fighting Falcon. Ve výzbroji má však i další útočné stroje jako letoun Northrop F-5E nebo vrtulníky Bell AH-1 Cobra či Boeing AH-6.

Saúdská Arábie: velmoc mezi arabskými armádami

Všech šest zemí organizace GCC představuje významné importéry vojenské techniky, přičemž Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty (SAE) jsou dokonce v první světové pětce importérů této techniky. Především Saúdská Arábie se nikterak netají tím, že svůj zbrojní arzenál chce zdokonalit tak, aby nebyla „pouze“ velmocí v oblasti Středního východu, ale její vojenské ambice míří mnohem výše.

I proto chce vládní monarchie rozšířit svůj arzenál letounů AWACS a k pěti strojům E-3A by měly v nejbližší době přibýt menší letouny na bázi typu Saab 340. Saúdská Arábie vlastní i osm dalších letounů E-3, které ovšem prodělaly konverzi na průzkumné RE-3A a tankovací KE-3A.

Islámský stát

Rozsáhlá je také saúdská flotila helikoptér. Kromě patnácti lehkých Bell 212 a 412 působí v saúdskoarabské armádě i deset vrtulníků AS532 Cougar, které ovšem slouží především k záchranným akcím a k vyhledávání cílů. K dispozici má bezesporu největší arabská vojenská velmoc i dvanáct bojových vrtulníků AH-64 Apache Longbow a plánuje nákup dalších sedmdesáti kusů Apachů.

Saúdská Arábie má k dispozici i šedesát kusů vrtulníků Black Hawk (konkrétně S-704-1, UH-60A a UH-60L), patnáct vyzbrojených průzkumných Bell 406CS a šest sanitních vrtulníků AS365N.

Do akce proti Islámskému státu nasadila Saúdská Arábie 265 nadzvukových letounů, osm desítek stíhaček F-15C/D, sedm desítek strojů F-15S/SA, přes osmdesát stíhacích bombardérů Tornádo IDS a v minulém roce zakoupených třicet letadel Eurofighter Typhoon.

F-15C Královského letectva Saudské Arábie

F-15C Královského letectva Saudské Arábie

Těchto evropských stíhaček by armáda Saúdské Arábie měla dostat ještě 72 kusů, přičemž 24 z nich má být vybaveno radary Captor kategorie AESA. Saúdská Arábie si navíc podle listu The New York Times objednala ještě 84 letadel F-15A Saudi Advanced Eagle (F-15SA), vybavených radary AN(APG-63(V)-3 AESA.

O těchto strojích se v anglosaském tisku hodně psalo. První letoun této řady se vznesl 20. září 2013 a předpokládalo se předání armádě Saúdské Arábie již v minulém roce. Kontrakt ovšem vázne a stroje by nejlépe vyzbrojená monarchie Perského zálivu měla mít k dispozici letos.

Svá nynější letadla F-15 hodlá velení armády Saúdské Arábie nechat modernizovat v rozmezí čtyř let. Pro nové letouny navíc Saúdové objednali velké počty raket vzduch-vzduch AIM-9X, AIM-120, IRIS-T a Meteor.

V rámci obchodu, jehož klíčovou součástí je nákup stíhaček Typhoon, by měla Saúdská Arábie ještě získat 102 nových cvičných letadel (např. BAE Hawk) a 55 turbovrtulových letounů PC-21 a 25 strojů sloužících pro výcvik. Podle listů The Washington Post a The Jeruzalem Post už tyto dodávky cvičných letounů začaly minulý rok.

Emiráty: Řada lákavých tendrů

F-16E Leteckých sil Spojených Arabských Emirátů

F-16E Leteckých sil Spojených Arabských Emirátů

Páteří letectva Spojených Arabských Emirátů (SAE) je 80 stíhacích letadel F-16E/F Desert Falcon, které mezi verzemi legendární „ef šestnáctky“ patří ke špičkovým strojům. Řada firem se navíc uchází o akvizici při výběrovém řízení SAE na šedesát středních až těžkých letadel, která mají v armádě SAE vystřídat dosavadních 67 bojových letadel Mirage 2000-9, a to verze DAD, EAD, RAD.

Všeobecně se očekávalo, že zmíněný obchod získá na základě přímého zadání francouzská firma Dassault a SAE získá stroje této firmy, renomovaná letadla Rafale, ale nakonec byla vyhlášena veřejná soutěž, které se účastní i firma Typhoon.

Kromě nadzvukových letounů, kterými Emiráty disponují, stojí jistě za zmínku i arzenál turbovrtulových bojových strojů AT-802 a IOMAX Archangel.

The Jeruzalem Post přinesl loni zprávu, že SAE se brzy stanou prvním uživatelem proudových letadel Textron Scorpion. Další nákupy chystají Emiráty i v protizemních zbraních, do své bojové strategie chtějí zařadit střely s plochou dráhou letu Blafl Shahen a protizemní střely SLAM-ER.

SAE jsou navíc před uzavřením kontraktu s jihokorejskou vládou o nákupu strojů T-50 Golden Eagle. Letectvo SAE se může chlubit zhruba padesátkou helikoptér, které zahrnují mimo jiné osmnáct těžkých CH-47 Chinook. Ještě větší počet vrtulníků působí u pozemních sil Emirátů.

SAE budou podle několika na sobě nezávislých zdrojů také prvním exportním kupcem bezpilotních letounů General Atomics Predator XP.

Katar: Čeká na dodávky od USA

Dassault Mirage 2000 Leteckých sil emirátu Katar

Dassault Mirage 2000 Leteckých sil emirátu Katar

Jedním ze spojenců v boji proti Islámskému státu je i Katar, který vlastní dvanáct proudových letounů typu Mirage 2000-5 (verze EDA a DDA). Své nadzvukové kapacity hodlá výrazně rozšířit, a to prostřednictvím nákupu 72 nových středních, nebo těžkých univerzálních letounů.

Katar navíc už dlouho jedná s francouzskou firmou Dassault o nákupech strojů Rafale, ale zároveň jedná o pořízení letadel Typhoon.

Velkou expanzi čeká katarský arzenál helikoptér. Nyní sice disponuje „pouze“ dvanácti staršími francouzskými stroji SA341/342 a stejným počtem vrtulníků Westland Commandop, ale všechny starší vrtulníky by měly opustit armádu Kataru a být nahrazeny dodávkami z USA.

Konkrétně by měl Katar obdržet od Spojených států 12 bitevníků AH-64E Apache Guardian, stejný počet středních UH-60M a k tomu ještě 22 námořních MH-60. Katar jedná také o nákupu těžkých přepravnících CH-47F Chinook.

Navíc Katar nyní realizoval nákup s dalším členem NATO, a to s Tureckem, od kterého zakoupil taktické bezpilotní letouny Bayraktar s dosahem 250 km od turecké firmy Baykar Makina.

Bahrajn: Problémy s islámskou opozicí

Další spojenec Severoatlantické aliance z řad zemí království v Perském zálivu spoléhá primárně na letouny F-16C/D, kterých vlastní jednadvacet. Nejsou to však jediné nadzvukové stroje, kterými Bahrajn disponuje.

Vlastní také šestnáct lehkých strojů F-SE/F Tiger II, které by však podle oficiálních zdrojů měly být do budoucna ze zbrojního arzenálu Bahrajnu vyřazeny a nahrazeny novými nadzvukovými letadly. Horkým kandidátem je Eurofighter Typhoon, ale ve hře je i jednání královské rodiny z Bahrajnu o nákupu strojů Rafale, Gripen a F-35 Lightning II.

Pro výcvik bahrajnské armády zatím slouží devět kusů strojů T67 Firefly a proudové Hawk Mk 129. Bahrajn zatím nevlastní vojenská transportní letadla, a tak tyto úkoly zastávají civilní letadla Boxing, Gulfstream a BAE 146.

Flotilu vrtulníků Bahrajnu tvoří 28 bitevníků Cobra a 12 středních strojů Black Hawk. Království Bahrajn již projevilo zájem o nákup mnoha nových typů americké letecké techniky.

Vše ovšem naráží na skutečnost, že samotné Spojené státy pozastavily roku 2011 dodávky zbraní do Bahrajnu, jelikož v této monarchii sílí protestní hnutí místních islámských fundamentalistů. To Bahrajnu komplikuje rozvoj armády, bojovou připravenost a zejména nákup nových bitevních systémů.

V současné době jsou státy GCC, které se podílejí na leteckých úderech proti Islámskému státu na území Sýrie, ale nikoliv Iráku, velmi důležitou součástí aliance ozbrojených sil bojujících proti Islámskému státu. A to především z politických a náboženských důvodů.

Navíc tyto země představují velký potenciál pro investice zbrojních firem. Zajímavostí jistě je, že leteckých úderů proti Islámskému státu se zúčastnil coby pilot saudsko-arabských vzdušných sil v kokpitu letadla F-15 i syn korunního prince Saúdské Arábie Chalkid bin Salman a v kokpitu jednoho z letadel F-16E seděla i první bojová pilotka letectva Spojených Arabských Emirátů Mariam al-Mansuriová.

Upozornění: Článek vznikl podle materiálu Lukáše Visingra pro magazín ATM.

Autoři:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.