Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Boj proti Islámskému státu: čím disponují letectva arabských spojenců

aktualizováno 
Úderů proti nebezpečně expanzivnímu Islámskému státu se účastní kromě západních států a členů NATO i pět spolupracujících arabských států. Samozřejmě, že účast těchto zemí v operaci má hlavně politický podtext, který ukazuje, že ne všechny arabské státy jsou zdrojem islámského terorismu.

Jordánská F-16, který byla součástí mise proti pozicím Islámského státu | foto: Reuters

Celý svět si ovšem i tak může připomenout, že armády bohatých monarchií v Perském zálivu mají k dispozici hodně početná a moderně vybavená letectva. Monarchie navíc se zvyšujícím se napětím v oblasti Perského zálivu nakupují další a modernější vojenskou techniku.

Do vojenské operace proti Islámskému státu se zatím zapojilo devatenáct států, kromě dvanácti stálých členů NATO je to ještě Austrálie a Nový Zéland a také pět arabských zemí: Jordánsko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty (ty nyní od náletů upustily) a Katar.

Kromě Jordánska jde o arabské země, které jsou členy organizace nazvané Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (GCC - Gulf Cooperation Council). Do této organizace patří i zbylé dvě monarchie v oblasti Perského zálivu, a to Kuvajt a Omán.

Jordánské letectvo tento týden provedlo nálety na pozice samozvaného Islámského státu prostřednictvím letounů Lockheed F-16 Fighting Falcon. Ve výzbroji má však i další útočné stroje jako letoun Northrop F-5E nebo vrtulníky Bell AH-1 Cobra či Boeing AH-6.

Saúdská Arábie: velmoc mezi arabskými armádami

Všech šest zemí organizace GCC představuje významné importéry vojenské techniky, přičemž Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty (SAE) jsou dokonce v první světové pětce importérů této techniky. Především Saúdská Arábie se nikterak netají tím, že svůj zbrojní arzenál chce zdokonalit tak, aby nebyla „pouze“ velmocí v oblasti Středního východu, ale její vojenské ambice míří mnohem výše.

I proto chce vládní monarchie rozšířit svůj arzenál letounů AWACS a k pěti strojům E-3A by měly v nejbližší době přibýt menší letouny na bázi typu Saab 340. Saúdská Arábie vlastní i osm dalších letounů E-3, které ovšem prodělaly konverzi na průzkumné RE-3A a tankovací KE-3A.

Islámský stát

Rozsáhlá je také saúdská flotila helikoptér. Kromě patnácti lehkých Bell 212 a 412 působí v saúdskoarabské armádě i deset vrtulníků AS532 Cougar, které ovšem slouží především k záchranným akcím a k vyhledávání cílů. K dispozici má bezesporu největší arabská vojenská velmoc i dvanáct bojových vrtulníků AH-64 Apache Longbow a plánuje nákup dalších sedmdesáti kusů Apachů.

Saúdská Arábie má k dispozici i šedesát kusů vrtulníků Black Hawk (konkrétně S-704-1, UH-60A a UH-60L), patnáct vyzbrojených průzkumných Bell 406CS a šest sanitních vrtulníků AS365N.

Do akce proti Islámskému státu nasadila Saúdská Arábie 265 nadzvukových letounů, osm desítek stíhaček F-15C/D, sedm desítek strojů F-15S/SA, přes osmdesát stíhacích bombardérů Tornádo IDS a v minulém roce zakoupených třicet letadel Eurofighter Typhoon.

F-15C Královského letectva Saudské Arábie

F-15C Královského letectva Saudské Arábie

Těchto evropských stíhaček by armáda Saúdské Arábie měla dostat ještě 72 kusů, přičemž 24 z nich má být vybaveno radary Captor kategorie AESA. Saúdská Arábie si navíc podle listu The New York Times objednala ještě 84 letadel F-15A Saudi Advanced Eagle (F-15SA), vybavených radary AN(APG-63(V)-3 AESA.

O těchto strojích se v anglosaském tisku hodně psalo. První letoun této řady se vznesl 20. září 2013 a předpokládalo se předání armádě Saúdské Arábie již v minulém roce. Kontrakt ovšem vázne a stroje by nejlépe vyzbrojená monarchie Perského zálivu měla mít k dispozici letos.

Svá nynější letadla F-15 hodlá velení armády Saúdské Arábie nechat modernizovat v rozmezí čtyř let. Pro nové letouny navíc Saúdové objednali velké počty raket vzduch-vzduch AIM-9X, AIM-120, IRIS-T a Meteor.

V rámci obchodu, jehož klíčovou součástí je nákup stíhaček Typhoon, by měla Saúdská Arábie ještě získat 102 nových cvičných letadel (např. BAE Hawk) a 55 turbovrtulových letounů PC-21 a 25 strojů sloužících pro výcvik. Podle listů The Washington Post a The Jeruzalem Post už tyto dodávky cvičných letounů začaly minulý rok.

Emiráty: Řada lákavých tendrů

F-16E Leteckých sil Spojených Arabských Emirátů

F-16E Leteckých sil Spojených Arabských Emirátů

Páteří letectva Spojených Arabských Emirátů (SAE) je 80 stíhacích letadel F-16E/F Desert Falcon, které mezi verzemi legendární „ef šestnáctky“ patří ke špičkovým strojům. Řada firem se navíc uchází o akvizici při výběrovém řízení SAE na šedesát středních až těžkých letadel, která mají v armádě SAE vystřídat dosavadních 67 bojových letadel Mirage 2000-9, a to verze DAD, EAD, RAD.

Všeobecně se očekávalo, že zmíněný obchod získá na základě přímého zadání francouzská firma Dassault a SAE získá stroje této firmy, renomovaná letadla Rafale, ale nakonec byla vyhlášena veřejná soutěž, které se účastní i firma Typhoon.

Kromě nadzvukových letounů, kterými Emiráty disponují, stojí jistě za zmínku i arzenál turbovrtulových bojových strojů AT-802 a IOMAX Archangel.

The Jeruzalem Post přinesl loni zprávu, že SAE se brzy stanou prvním uživatelem proudových letadel Textron Scorpion. Další nákupy chystají Emiráty i v protizemních zbraních, do své bojové strategie chtějí zařadit střely s plochou dráhou letu Blafl Shahen a protizemní střely SLAM-ER.

SAE jsou navíc před uzavřením kontraktu s jihokorejskou vládou o nákupu strojů T-50 Golden Eagle. Letectvo SAE se může chlubit zhruba padesátkou helikoptér, které zahrnují mimo jiné osmnáct těžkých CH-47 Chinook. Ještě větší počet vrtulníků působí u pozemních sil Emirátů.

SAE budou podle několika na sobě nezávislých zdrojů také prvním exportním kupcem bezpilotních letounů General Atomics Predator XP.

Katar: Čeká na dodávky od USA

Dassault Mirage 2000 Leteckých sil emirátu Katar

Dassault Mirage 2000 Leteckých sil emirátu Katar

Jedním ze spojenců v boji proti Islámskému státu je i Katar, který vlastní dvanáct proudových letounů typu Mirage 2000-5 (verze EDA a DDA). Své nadzvukové kapacity hodlá výrazně rozšířit, a to prostřednictvím nákupu 72 nových středních, nebo těžkých univerzálních letounů.

Katar navíc už dlouho jedná s francouzskou firmou Dassault o nákupech strojů Rafale, ale zároveň jedná o pořízení letadel Typhoon.

Velkou expanzi čeká katarský arzenál helikoptér. Nyní sice disponuje „pouze“ dvanácti staršími francouzskými stroji SA341/342 a stejným počtem vrtulníků Westland Commandop, ale všechny starší vrtulníky by měly opustit armádu Kataru a být nahrazeny dodávkami z USA.

Konkrétně by měl Katar obdržet od Spojených států 12 bitevníků AH-64E Apache Guardian, stejný počet středních UH-60M a k tomu ještě 22 námořních MH-60. Katar jedná také o nákupu těžkých přepravnících CH-47F Chinook.

Navíc Katar nyní realizoval nákup s dalším členem NATO, a to s Tureckem, od kterého zakoupil taktické bezpilotní letouny Bayraktar s dosahem 250 km od turecké firmy Baykar Makina.

Bahrajn: Problémy s islámskou opozicí

Další spojenec Severoatlantické aliance z řad zemí království v Perském zálivu spoléhá primárně na letouny F-16C/D, kterých vlastní jednadvacet. Nejsou to však jediné nadzvukové stroje, kterými Bahrajn disponuje.

Vlastní také šestnáct lehkých strojů F-SE/F Tiger II, které by však podle oficiálních zdrojů měly být do budoucna ze zbrojního arzenálu Bahrajnu vyřazeny a nahrazeny novými nadzvukovými letadly. Horkým kandidátem je Eurofighter Typhoon, ale ve hře je i jednání královské rodiny z Bahrajnu o nákupu strojů Rafale, Gripen a F-35 Lightning II.

Pro výcvik bahrajnské armády zatím slouží devět kusů strojů T67 Firefly a proudové Hawk Mk 129. Bahrajn zatím nevlastní vojenská transportní letadla, a tak tyto úkoly zastávají civilní letadla Boxing, Gulfstream a BAE 146.

Flotilu vrtulníků Bahrajnu tvoří 28 bitevníků Cobra a 12 středních strojů Black Hawk. Království Bahrajn již projevilo zájem o nákup mnoha nových typů americké letecké techniky.

Vše ovšem naráží na skutečnost, že samotné Spojené státy pozastavily roku 2011 dodávky zbraní do Bahrajnu, jelikož v této monarchii sílí protestní hnutí místních islámských fundamentalistů. To Bahrajnu komplikuje rozvoj armády, bojovou připravenost a zejména nákup nových bitevních systémů.

V současné době jsou státy GCC, které se podílejí na leteckých úderech proti Islámskému státu na území Sýrie, ale nikoliv Iráku, velmi důležitou součástí aliance ozbrojených sil bojujících proti Islámskému státu. A to především z politických a náboženských důvodů.

Navíc tyto země představují velký potenciál pro investice zbrojních firem. Zajímavostí jistě je, že leteckých úderů proti Islámskému státu se zúčastnil coby pilot saudsko-arabských vzdušných sil v kokpitu letadla F-15 i syn korunního prince Saúdské Arábie Chalkid bin Salman a v kokpitu jednoho z letadel F-16E seděla i první bojová pilotka letectva Spojených Arabských Emirátů Mariam al-Mansuriová.

Upozornění: Článek vznikl podle materiálu Lukáše Visingra pro magazín ATM.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf FBI Hoover tajil svou homosexualitu
Šéf FBI J. Edgar Hoover tajil svou homosexuální orientaci

VIDEO 26. července 1917 nastoupil na americké ministerstvo spravedlnosti John Edgar Hoover, první ředitel FBI, Federálního úřadu pro vyšetřování. Byl jedním z...  celý článek

Šanci mají i zahraniční výrobci, protože US Navy má zájem o zavedené...
Amerika chce lodě nové generace. Ve hře jsou výrobci z Evropy

Americké námořnictvo čeká na zaslání nabídek k programu nových fregat. Ty doplní a zřejmě postupně nahradí ne příliš úspěšné pobřežní bojové lodě LCS (Littoral...  celý článek

Britský král Jiří V.
Před 100 lety si britští králové začali říkat Windsorové

VIDEO V konfliktu bratranců, jak se dá s nadsázkou nazvat 1. světová válka, šlo většině evropských monarchií o přežití. Část z nich po konfliktu opravdu zanikla. O...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.