Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zachovejte klid a pokračujte: jak se letušky učí zachraňovat cestující

aktualizováno 
Při mimořádných událostech v letectví často zní chvála na práci posádky, která dokázala cestující bezpečně dostat včas z letadla. Není to nic samozřejmého, správná reakce v kritické situaci vyžaduje duchapřítomnost i trénink. Na jeden jsme se byli podívat ve výcvikovém středisku British Airways.

Simulátor kabiny pro cestující. Ve výcvikovém centru jsou simulátory všech typů letadel, které British Airways provozují. | foto: Tereza Šírová, Technet.cz

Letušky v letadle nejsou proto, aby cestujícím roznášely kávu a občerstvení. Jejich hlavním úkolem je zajistit bezpečnou evakuaci letadla, tedy dostat v případě nouze všechny cestující včas z letadla do bezpečí. Musejí to zvládnout do 90 sekund.

Zachovejte klid a pokračujte

Evakuace obnáší celou sérii činností. Nejprve je nutné cestující o evakuaci informovat a náležitě je instruovat. Je pravda, že lidé před startem dostávají bezpečnostní instrukce, ale ruku na srdce – víme, jakou pozornost jim většina z nás věnuje. Nám a našemu letadlu se to přece nestane.

Jak může skončit panika při požáru letadla na ranveji

V roce 1985 zahynulo při nehodě British Airtours v Manchesteru 55 osob - nedokázali se dostat z letadla.

Letecké katastrofy - hořící Boeing 737 při letu British Airtours číslo 28

Ani pozorné vyslechnutí bezpečnostní instruktáže však není zárukou, že cestující v případě nouze vše hladce zvládnou. Ve stresové situaci, nemluvě o skutečně krizových projevech, jako je kouř, zápach nebo plameny, začnou pracovat nervy. Letušky tedy musejí především uklidňovat situaci a instruovat cestující přesně v duchu starého britského hesla „Keep calm and carry on“, tedy něco jako Zachovejte klid a pokračujte.

Zásadním momentem evakuace je bezpečné otevření únikových východů a ujištění, že jsou správně nafouknuté „skluzavky“ – takzvané evakuační skluzy. I když se v nouzových situacích (ke kterým obvykle dochází na letištích) počítá s okamžitým zásahem hasičů a záchranářů, je otevření únikových cest a evakuace letadla úkolem posádky. Hasiči jim dveře neotevírají.

Pak je nutné dohlédnout na to, aby cestující nezmatkovali, aby našli správnou cestu k nouzovému východu, „nezasekli“ se v chodbičkách nebo u skluzavek, případně aby s sebou nebrali zavazadla či předměty, které by nafouknuté skluzavky mohly poškodit. Velký problém by totiž mohl způsobit i obyčejný tvrdý podpatek dámské boty nebo kolečko příručního kufříku.

Vzhledem k předpisovému evakuačnímu limitu 90 sekund je jasné, že palubní personál musí mít všechny postupy perfektně nacvičené, zautomatizované a nesmí nad nimi váhat. Potřebné dovednosti si letušky a stevardi osvojují v rámci úvodního výcviku na simulátorech ve výcvikovém středisku. Každý další rok pak procházejí „udržovacím“ výcvikem a přezkoušením.

Simulátor dveří umožňuje simulovat všemožné potíže.

Simulátor dveří umožňuje simulovat všemožné potíže.

Evakuační skluzy

Evakuační skluzy

Simulátor nouzového východu.

Simulátor nouzového východu.

Výcviková centra British Airways na letišti Heathrow jsou vybavena několika typy simulátorů - aerolinky mají simulátory všech typů letadel, která provozují. Nachází se tu simulátory i pohyblivé a nepohyblivé. Je možné simulovat široké spektrum potíží – turbulence, tvrdé přistání, poruchy světel, kouř v kabině.

Do 90 sekund musí být všichni venku

Letadla při získávání certifikace procházejí zkušební evakuací, která musí proběhnout do 90 sekund. Teoreticky by stejnou dobu měla trvat i evakuace s cestujícími. V případě nouzové situace však začnou pracovat nervy, lidé zmatkují a obvykle dochází ke zdržením. V případě požáru, který nejčastěji vzniká u motorů a palivových nádrží na křídlech, je proto bezpečnostní limit delší – 180 sekund, což je doba, během které dokáže trup letadla odolávat ohni.

Jsou zde také simulátory jednotlivých únikových prvků, části trupů s hlavními vchodovými dveřmi i s nouzovými východy u sedaček. Palubní personál se zde učí, jak dveře otevřít za normální situace, ale také v případě poruchy či zablokování. Simulátor je totiž řízen počítačem, který umožňuje nasimulovat potřebný problém.

U východů nad křídly je navíc nutné počítat s tím, že dveře, které se vyklopí a z letadla se úplně vyhazují, jsou nečekaně těžké. Situaci může zkomplikovat i nespolupracující cestující. Kdo sedí u nouzového východu, měl by být schopen dveře otevřít a posádce tak pomoci; ve stresu však může zazmatkovat a posádce se pak spíše „motá“ pod rukama.

Zachraňujeme i servírujeme

Fotogalerie

Výcvikovému sálu vévodí dvojice únikových skluzů. Málokdo přitom ví, že po evakuaci se dají odpojit od trupu letadla, takže fungují jako záchranné čluny. Letadla jsou pro případ nouzového přistání v nedostupných oblastech vybavena i dalšími věcmi. „Nouzové vybavení záleží na typu letadla. V balících jsou například pádla, světlice, nouzové vysílače polohy, voda nebo jídlo,“ vyjmenovává Hannah Robertsová z tiskového oddělení British Airways.

Letušky musí suverénně umět zacházet i s běžnými záchrannými prostředky, které jsou rozmístěny v kabině – kyslíkové masky, plovací vesty, nouzové prostředky pro kojence a podobně. Letušky věnují cestujícím s malými dětmi nebo handicapovaným zvýšenou pozornost během celého letu a v případě nestandardní situace by jim poskytly mimořádnou asistenci.

Reportáž z trenažérů na letišti. Jak trénují piloti letadel i letušky:

Palubní personál se však ve výcvikovém středisku cvičí i v naprosto rutinních činnostech. Ve výcvikovém středisku jsou simulátory kuchyněk a kabin všech cestovních tříd, kde se letušky učí servírovat občerstvení, pomáhat cestujícím s ovládáním sedaček a dalších prvků.

Najde se tu však i specializovaná místnost, kde se letušky a stevardi učí správné péči o zevnějšek. Dostávají tu školení ohledně líčení, úpravy uniformy, povolených doplňků a dalších důležitých detailů. Výsledek si pak překontrolují u interaktivních zrcadel, na nichž se promítá vzorově upravená členka či člen palubního personálu.

Kosmetická místnost. Zde se stevardky učí správně se nalíčit a upravit.
Interaktivní zrcadlo, před kterým letuška může porovnat upravenost svého zevnějšku s vzorem.

Předletová příprava: kdo neví, neletí

Potřebnou sehranost si lze dobře představit u posádky, jejíž členové se znají. U British Airways, které zaměstnávají kolem 16 000 letušek a stevardů, se však posádky neznají. Většinou se poprvé sejdou necelé dvě hodiny před letem, absolvují předletovou přípravu, let nebo sérii letů a pak se už nikdy znovu nesetkají.

Během předletové přípravy probírají nejen praktické záležitosti ohledně cestujících (zda a kde na palubě budou lidé se speciálními potřebami, malé děti, nemocní; ale také například náboženská či kulturní specifika v cílové zemi), ale i bezpečnost. Letušky si rozdělí funkce při případné evakuaci a přesně si rozdělí úkoly, jak postupovat.

„S piloty pak proberou možné situace, které by během letu mohly nastat,“ vysvětluje Hannah Robertsová. „A jestliže nedovedou správně popsat, co by dělaly v nouzové situaci, nemohou letět.“

Odbavení posádek

Odbavení posádek

Nevyhovující člen či členka posádky odchází ze střediska předletové přípravy a okamžitě nastupuje náhradník ze záložního střediska, kde je neustále připraven určitý počet pilotů a palubního personálu k okamžitému nasazení, kdyby například někdo nedorazil na let včas a podobně.

Podobně nekompromisně se hlídá také včasný nástup na lety: členové posádek musí být ve středisku předletové přípravy nejpozději 1 hodinu a 15 minut před odletem. Odbavují se u samoobslužných terminálů podobně jako cestující na self-check-inu. A pokud se opozdí byť jen o minutu, systém je už neodbaví, ale pošle je do záložního střediska, odkud je povolán náhradník. „Opozdilec“ jde do střediska a drží zde hotovost.

V otázkách připravenosti a bezpečnosti posádek se zkrátka nenechává nic náhodě, což potvrzuje i Hannah Robertsová: „Bezpečnost je pro naše posádky naprostou prioritou.“ Perfektní práce palubního personálu při nedávné nehodě v Las Vegas to jen potvrdila.





Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.