Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Letenka za čtvrt milionu a jídlo na stříbře. Luxus první cesty přes Atlantik

Přesně před 75 lety, 28. června 1939, byla zahájena první transatlantická letecká linka mezi USA a Evropou. Luxusní lety na palubách hydroplánů zajišťovala dnes již neexistující společnost Pan Am.

Letoun Boeing 314 s názvem Yankee Clipper. Právě tento letoun zahájil pravidelné transatlantické lety s poštou. Za 2. světové války havaroval v portugalském Lisabonu. | foto: Zdroj: Wikipedia.orgTechnet.cz

Cesta z Evropy do Ameriky byla až do 30. let 20. století velmi časově náročnou záležitostí. Zaoceánské parníky a později vzducholodě ji zdolávaly v horizontu několika dní až týdne. Na překonání Atlantiku a přepravu cestujících si tedy začaly "brousit zuby" letecké společnosti, které zde tušily obrovský potenciál. Jako první zavedla pravidelnou linku americká letecká společnost Pan American World Airways. První pravidelný komerční let s cestujícími se uskutečnil 28. června 1939.

Charles Lindbergh

S transatlantickými lety experimentovali letečtí průkopníci zhruba od 20. let 20. století. Všeobecně známé jsou první úspěšné sólové lety Charlese Lindbergha (1927, New York - Paříž, letoun Spirit of St. Louis) a Amelie Earhartové (1932, New York - Derry, letoun Lockheed Vega). Nešlo však o první letecké překonání Atlantiku: jako úplně první zdolali oceán už v roce 1919 britští příslušníci RAF John Alcock a Arthur Whitten Brown s bombardérem Vickers Vimy.

Ve 20. a 30. letech se začala prudce rozvíjet letecká doprava na kratší vzdálenosti. Dolety se postupně prodlužovaly a na konci 30. let již bylo možné zdolávat i tratě dlouhé několik tisíc kilometrů. Letecké společnosti se začaly pokoušet o překonání Atlantiku.

Zkáza vzducholodi Hindenburg

Hlavními soupeři na tomto poli byly USA, Británie a Německo. Poslední jmenovaný stát už vzduchu nad Atlantikem vládl v průběhu 30. let díky letům vzducholodí. Katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937 však jejich krátkou éru v letecké přepravě cestujících v podstatě ukončila. O rok později sice německá Lufthansa vyslala přes Atlantik první letadlo s cestujícími (FockeWulf FW200 Condor), nešlo však o pravidelnou linku. Lufthansa o jejím zřízení sice uvažovala, jenže v té době začalo mít nacistické Německo jiné proirity a experimenty se zaoceánskými lety vzdalo.

Dva roky zkušebních letů, tři roky čekání na nové letadlo

Nejlépe na situaci zareagovala americká letecká společnost Pan Am. Od roku 1937 zvažovala a zkoušela různé varianty, jak překonat Atlantský oceán. Zprvu se uvažovalo o letech menšími hydroplány a o spolupráci s dalšími "leteckými velmocemi" Británií a Francií. Plány však ztroskotaly a Pan Am nakonec otevřel linku pouze na Bermudy. V témže roce se však povedlo provést i první zkušební let z New Yorku do irského Foynes a pak zpět do kanadského Montrealu.

Zatím šlo jen o menší stroje, které by uvezly maximálně 40 cestujících v denní konfiguraci, kdy cestující mohli sedět. Při nočních letech, kdy se v kabině rozložila lehátka, klesla kapacita zhruba na polovinu. V zájmu leteckých společností bylo tedy pořídit větší letadla, která by pojala více pasažérů a poskytla jim větší pohodlí během dlouhého letu. Bylo jasné, že i tentokrát padne volba na hydroplány. Tak velké a mohutné letadlo s klasickým podvozkem by totiž vyžadovalo dlouhou ranvej, kterými však letiště v té době běžně nedisponovala.

Letoun Boeing 314 Clipper

Pan Am už v roce 1936 zadal poptávku na zcela nové letadlo, které mělo být schopné přes oceán přepravit až ke stovce cestujících. Zakázku získala společnost Boeing s letounem B-314 Clipper. Šlo o čtyřvrtulový hornoplošník, respektive létající člun o délce 32 metrů a rozpětí křídel 46 metrů. Letoun měl cestovní rychlost 300 kilometrů za hodinu a dolet téměř 6 000 km. Posádku tvořilo 12 osob a na palubě mohlo cestovat 74 cestujících v denní konfiguraci, 36 při letech přes noc.

První dodávka letounů byla doručena začátkem roku 1939. V březnu pak první Clipper pod značkou Pan Am zvládl zkušební let z Baltimoru do irského Foynes. V květnu pak začaly clippery létat pravidelné transatlantické poštovní lety. Letadla se osvědčila, a Pan Am tedy přikročil k očekávanému kroku: otevřel první transatlantickou linku i pro přepravu cestujících.

VIDEO: Podívejte se, kam pokročila transatlantická letecká přeprava za 75 let. Dnes nad severním Atlantikem přelétá denně 2 000 - 3 000 letadel.

27. června 2014

28. - 30. června 1939, New York - Marseilles

Bylo to 28. června 1939 a na let se vypravil letoun s označením Dixie Clipper pod velením kapitána Roberta Sullivana. Let odstartoval z New Yorku a cílem bylo francouzské Marseilles. Tam letoun přistál o dva dny později, 30. června. Let měl dvě mezipřistání, na Azorských ostrovech a v Lisabonu.

Boeing 314

Délka trupu: 32 m

Rozpětí křídel: 46 m

Výška trupu: 6 m

Hmotnost: 22 / 38 tisíc kg  (prázdná / vzletová hm.)

Pohon: 4x hvězdicový motor Wright R-2600-3 (výkon jednoho 1194 Kw)

Rychlost: cestovní 300 km/h, maximální 340 km/h

Dolet: 5900 km

Dostup: 6000 m

Posádka: 12 osob

Cestující: 74 / 36

Na palubě historického letu bylo 22 cestujících. Šlo o velice dobře situované osoby, pro které byl let především prestižní záležitostí. Jednosměrná letenka tehdy stála 375 dolarů, zpáteční 675. Podle přepočtu na dnešní poměry by to bylo kolem 6 000, respektive 11 000 dolarů (221 000 korun). Za tuto cenu si však mohli užívat nebývalého pohodlí. Letoun byl vybaven rozkládacími lůžky a prostor kabiny byl rozdělen přepážkami na šest oddílů. Letoun měl také specializované prostory, jako byla velká jídelna nebo oddělené šatny pro dámy i pro pány. Jídlo připravovali kuchaři se zkušenostmi z luxusních hotelů. Letušky servírovaly až šestichodová menu na stříbrných jídelních soupravách.

O několik dnů později, 8. července 1939 (podle některých zdrojů až 9. července) zahájil Pan Am také linku mezi New Yorkem a britským Southamptonem. Létalo se zhruba jednou týdně.

Rozvoj osobní letecké dopravy přes Atlantik přerušila až druhá světová válka. Po vstupu USA do války v roce 1941 vyvstala nutnost transportu nákladů přes oceán a zajišťovaly jej právě clippery Pan Amu. Spolehlivá letadla s velmi zkušenými posádkami se osvědčila i během války. Nejlépe o jejich spolehlivosti vypovídá fakt, že z devíti clipperů, které Pan Am provozoval, byl při havárii zničen jenom jeden; ostatní byly postupně rozprodány nebo vyřazeny po skončení 2. světové války. Dodnes jsou clippery někdy označovány za nejspolehlivější hydroplány.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...