Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé nejsou chrti. Sportovní rekordy budou padat dál

  17:01aktualizováno  17:01
Jak dlouho může ještě pokračovat zlepšování sportovních rekordů? Hranice fyziologických možností určitě existují, jak dokazují příklady i jiných druhů, ale ve hře jsou také technologie.

Šestnáctiletá Číňanka Jie Š'-wen při závodu na 200 metrů, ze kterého si odnesla zlatou medaili. (31. července 2012) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Londýnské hry přinesly i pár neobyčejných výkonů. Rozruch třeba vzbudil čas mladičké čínské plavkyně Jie Š'-wen na trati polohového závodu na 400 metrů. V posledním bazénu byla o 17 setin rychlejší než Ryan Lochte, mužský vítěz na stejné trati.

Čínská vítězka prošla dopingovou kontrolou bez problému a pokud se neobjeví nějaké podezřelé látky v kontrolních vzorcích někdy v budoucnu, pak to znamená, že šestnáctiletá dívka s neobyčejně dlouhýma rukama posunula hranice lidských možností (ohlasy po výkonu plavkyně si přečtěte zde).

Samozřejmě bychom všichni rádi věděli, kam až se můžeme dostat a kolik rekordů lze ještě zlepšit, ale v předvídání budoucnosti je lidstvo jako celek zoufale neúspěšné. Když už ale nevidíme do budoucnosti, můžeme nahlédnout alespoň do minulosti.

Sportovní výkon pod mikroskopem

Index zlepšování sportovních výkonů, které používá Angličan Steve Haake, je založený na fyzikálním porovnání výkonů. Porovnává se energie, kterou by museli atleti vydat, aby za stejných podmínek podali původní a poté zlepšený výkon. V plavání na 100 metrů žen by dnešní plavkyně museli vydat o 52 procent více energie než jejich kolegyně z konce 40. let, kdyby měli úplně rovné podmínky.

Ale to samozřejmě nemají: jsou sice jistě silnější a lepší plavkyně, ale hlavně jim pomáhají nové technologie. V případě plavání je to například používání brýlí, čepiček, či nových typů plavek s menším odporem (jejichž zákaz je vidět v prudkém propadu na konci grafu). Jasně se to ukazuje ve „stovce“ mužů, kde hraje technologie menší roli. V případě oštěpu se změny náčiní a nářadí projevují trochu jinak. Zavedení nových typů oštěpů na konci v 80. a pak znovu 90. letech mělo za účel snížit výkony, což se povedlo.

Sportovní výkonnost pod mikroskopem (Osa y: Index zlepšení výkonů, Osa x: Rok)

(Osa y: Index zlepšení výkonů, Osa x: Rok)

Války sportu nesvědčí

Zlepšení v průběhu let nejsou malá. Třeba v hodu oštěpem se výkony za poslední století zlepšily asi o 60 metrů, ve sprintu na 100 metrů o více než sekundu.

Některé příčiny jsou jasné: stále se zlepšuje trénink a tréninkové metody (nemluvě o dopingu). Také se zlepšuje výživa lidstva obecně, tedy i budoucích špičkových atletů.

Klíčové je ovšem zřejmě to, že atletů přibývá. Výkonů je více, takže se mezi nimi spíše najdou ty výjimečné. Ovšem, množství není vše. Jak v roce 2008 ilustroval svou prací Mark Denny ze Stanfordské univerzity, nárůst populace závodních koní či chrtů v posledních desetiletích jejich výkony neovlivnila. Výkony jsou stále stejné, byť zvířat přibývá.

U člověka je situace jiná, tvrdí Denny. Když atletů přibývá, výkony se zlepšují, když se jejich počet snižuje, výkony se zhoršují. To je vidět při pohledu na výkony z let 1. a 2. světové války, kdy se z pochopitelných důvodů počet sportovců snížil. V těchto letech se výkony zhoršovaly.

U lidí tak zřejmě nebylo ještě dosaženo hranice fyziologických možností. Naopak chrti a koně jsou podle Dennyho vyšlechtěni tak, že už u nich vlastně není co zlepšovat. Má se za to, že jsou u nich vyčerpány všechny genetické kombinace. U lidí to podle všeho neplatí, a stále se mohou zřejmě objevit zcela nečekaní fenomenální sportovci.

To ale neznamená, že hranice možností u lidí neexistuje. Například v běhu na 100 metrů leží podle Dennyho hranice biologických možností někde kolem času 9,48 sekundy. Teprve se ale uvidí, zda to opravdu tak je nebo zda Dennyho předpověď bude vyvrácena, stejně jako většina jiných.

Naše nové plavky

Proti koním a psům má ovšem řada sportovců jednu výhodu: nemusí spoléhat jen na své tělo. Velmi podstatnou a často i klíčovou roli v někdy hraje i vývoj sportovního náčiní. V některých disciplínách je jeho vliv podstatně větší než výsledky, které přineslo zlepšování tréninku a přípravy.

Názorně to ilustruje index zlepšování sportovních výkonů, které vytvořil Angličan Steve Haake. Je to v podstatě jednoduchý vzorec, který srovnává výkon nutný k dosažení současných a historických sportovních výsledků.

Na stovku za 11 sekund je logicky zapotřebí v tomto hypotetickém případě méně energie než na stovku za 10 sekund. Stačí obě veličiny podělit a máte index zlepšování sportovních výkonů podle Haakeho.

Jak to počítá?

Steve Haake svá srovnání neprovádí na světových rekordech nebo na olympijských výkonech. Místo toho využívá jakýsi index ročních výkonů, kam zahrnuje vždy 25 nejlepších časů daného roku od 25 nejlepších atletů. Tak se má zaručit, že údaje zachycují opravdu trend ve výkonech a mohou zachytit i nástup nové technologie, která pomůže všem sportovcům.

Samozřejmě, veličina je to pouze orientační. Sama o sobě neukazuje, co přesně bylo příčinou zlepšení (nebo zhoršení) výkonů v daném období. Ale to napraví pohled do dějin. Například je jasné, že za náhlým zhoršením časů v běhu na 100 metrů v 70. letech stálo zavedení automatického měření času. Lidští rozhodčí nestíhali přesně odměřit start a ubírali atletům z časů zhruba 0,2 sekundy. Takže když se dnes ještě někde měří ručně, k času se podle metodiky Mezinárodní atletické federace připočítává 0,24 sekundy.

Ale celkově byl trend spíše opačný, například v plavání. Haakemu vyšlo, že kdyby dnešní závodnice na stometrové trati měly stejné podmínky jako jejich kolegyně před 60 lety, musely by vydat o 52 procent více energie. To je enormní nárůst.

Ve skutečnosti za celou řadou zlepšení mohou nové technologie. Roli hrály například nové typy plavek, čepičky, brýle, důsledné holení celého těla, ale i lepší znalosti hydrodynamiky a záznamové technologie, které vedly ke zlepšení plaveckého stylu.

Naproti tomu na běžecké stovce mužů technologický vývoj podle všeho už příliš velkou roli nehraje. Kromě zmíněného zpomalení kvůli zavedení automatického měření času, nejsou na výkonech vidět žádné výrazné výkyvy.

Největší skok v poslední době vznikl zcela přirozeně: s nástupem Usaina Bolta. V roce 2008 soupeřům utíkal o koňské délky. Ale ostatní sprinteři zareagovali. Od nástupu Bolta všichni běhají rychleji, i když nikdo tak rychle jako on. Náhlý pokles v časech (a tedy zvýšení indexu výkonnosti) byl patrný, i když Haake z analýzy zcela vyřadil Boltovy časy.

Na hranici lidských možností tedy ještě nejsme. A dokud budou moci sportovci používat i plody práce lidského mozku, v mnoha disciplínách jí možná nikdy ani nedosáhneme.



Témata: Chrt


Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.