Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lidstvo honí mimozemšťany už desítky let

aktualizováno 
Půl století hledání a nikdo se neozval. Zdá se, že Blízká setkání třetího druhu jsou v nedohlednu. Studujeme záznamy z našich teleskopů a hledáme v nich mezi balastem náznak inteligence. Vypouštíme meziplanetární sondy s poselstvím pro cizí bytosti a stále nic.
UFO, mimozemšťan, ilustrační foto

UFO, mimozemšťan, ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Najdeme je dřív než oni nás, a máme vůbec šanci je najít? Představte si tři scénáře.

Scénář číslo jedna: Astronomové sledovali rychlý přílet kosmického objektu, který vypadal jako asteroid. Když se přiblížil k Zemi, zjistili, že má tvar krabice podivných tvarů. Radioastronomické observatoře stejně jako vojenské stanice zachytily silné signály, které zatím neumí nikdo rozluštit. Když se to po několika měsících podařilo, ukázalo se, že je to poselství mimozemšťanů, kteří přiletěli, aby nám předali souhrn svých znalostí a seznámili se s námi. Vyčkávají, až je pozveme na Zemi. Vlády velmocí se však nemohou dohodnout na dalším postupu.

Scénář číslo dvě: Kolem Země prolétlo několik malých asteroidů. Potom se jedno toto těleso zachytilo na dráze okolo Země. Někteří fantastové se domnívají, že se na nás přiletěli podívat mimozemšťané. Po několika týdnech zachytily stanice na celém světě depeši zašifrovanou ve dvojkovém kódu, jaký používají počítače. Amatér, známý jako geniální hacker, který ho rozluštil, tvrdil, že to je vzkaz od mimozemšťanů, kteří chtějí ze Slunce těžit energii, takže vyhasne už za několik set let. Do té doby by se mělo lidstvo odstěhovat k jiné hvězdě. Kreml to označil za podvrh vyrobený CIA. Peking mlčí, ale proslechlo se, že plánuje vyslat proti plavidlu bojové stroje. Ve Washingtonu vládne zděšení.

A do třetice: Šanghaj, New York, Petrohrad a Istanbul jsou v plamenech. Zničehonic vzplály tuto středu v 15:10 hodin světového času. Zahynuly miliony lidí. Velitelství protivzdušné obrany severoamerického kontinentu NORAD ohlásilo, že před katastrofou zaregistrovalo nad městy neznámé objekty z vesmíru. V 15:30 přistály na mnoha místech Země stroje kosmického původu. Začala invaze bojovných mimozemšťanů. Žádné požadavky neoznámili, ale obránce nemilosrdně ničí.

Čech, který hledá E.T.

prof. Rudolf Pešek

K zakladatelům mezinárodního pátrání po mimozemských civilizacích patří i český vědec - aerodynamik profesor Rudolf Pešek, pro tuto akci dokonce vymyslel název - Spojení s mimozemskými inteligencemi (Communication with Extraterrestrial Intelligence, tedy CETI).

Vzhledem k tomu, že se komunikace nedaří, začala se používat jiná zkratka - SETI (Search of Extraterrestrial Intelligence), tedy hledání mimozemských inteligencí.

Tak nějak by mohla vypadat setkání vysoce inteligentních mimozemšťanů s lidmi. Či jinak, fantazii se meze nekladou. Anebo k nám vůbec nepřiletí. Nebo snad kosmické inteligence neexistují?

Za těch 50 let, co radioastronomové pátrají po signálech cizích civilizací, neobjevili jedinou stopu, což se potvrdilo i koncem září na mezinárodním astronautickém kongresu v Praze. Metody sledování se zdokonalily, biologové a astrofyzici objevili řadu nepřímých náznaků, ale to je všechno. To však neznamená, že bychom se měli vzdávat.

Vzdálený hlas vesmíru

Mimozemšťany převedli z říše fantazie do světa vědy dva přední američtí fyzici Philip Morrison, který se za druhé světové války podílel na vývoji atomové bomby, a Guiseppe Cocconi, původem Ital, který se v Evropském středisku jaderných výzkumů CERN u Ženevy zabýval elementárními částicemi hmoty.

V roce 1959 otiskli článek v prestižním vědeckém časopisu Nature o možnosti hledání rádiových signálů vyspělých mimozemšťanů. Navrhli, aby se po nich pátralo na vlně 21 centimetrů, což je čára rádiového záření vodíku, kterou musí znát každý odborník pozorující vesmír.

A doporučili, kam zaměřit radioteleskopy: "V oblasti o průměru 15 světelných let je 7 hvězd, které se svítivostí a velikostí podobají Slunci. Čtyři z nich se nalézají ve sféře slabého rádiového šumu: Tau Velryby, Omicron dvě Eridana, Epsilon Eridana a Epsilon Indiana… V okruhu o průměru 50 světelných let je takových objektů asi 100."

Většina astronomů a fyziků považovala tento článek za nesmysl. Jedině americký radioastronom Frank Drake ho vzal vážně a sehnal peníze na zachycování možných rádiových depeší mimozemšťanů na observatoři Green Bank v Západní Virginii. Tak vznikl projekt OZMA.

Po několika týdnech příprav zapnul třicetiletý Drake 8. dubna 1960 brzy ráno radioteleskop o průměru zrcadla 26 metrů namířený na hvězdu Tau Velryby.

Hlubiny vesmíru nejsou němé. Neustále šumí, praskají, hromují - tím se projevují hvězdy, galaxie a další nebeské objekty. A z téhle kakofonie má zesilovač greenbanské stanice vylovit signály pravidelnější, charakteristické pro rozumné bytosti.

Avšak pero, které přenášelo tuhle podivnou vesmírnou muziku na pás papíru, stále jenom trhavě vyskakovalo. Ani od druhé hvězdy Epsilon Eridana nic zajímavého nezachytili.

Žádné zprávy od inteligentních "sousedů" Drake během 150 hodin nedostal. Nebylo divu - poprvé a hned úspěch? To se nestává.

Postupem času však dostal z téhle bláznivé myšlenky vědecký směr, na kterém dnes pracují tisíce vědců a dalších specialistů.

Nepřímé důkazy přibývají

Co nás opravňuje k představě, že existuje život mimo Zemi? Mimo jiné jsou to postupně tři druhy objevů

1) Před 40 lety začali biologové nacházet pozemské mikroby na obtížně přístupných místech Země - ve velkých hloubkách, v silně kyselém, solném nebo radioaktivním prostředí. K přežití jim stačí nepatrně vody a energie, přičemž jejich existenci podporují právě tyto nezvyklé podmínky. Dostali odborný název extremofilové. Vědci se domnívají, že se mohou vyskytovat v krutém prostředí i mimo Zemi.

Podle posledních výzkumů jsou pro kosmomikroby příhodné podmínky na Marsu a na některých měsících, jako třeba na Titanu, který obíhá okolo Saturnu, na Europě, Ganymedu a Callistu, které doprovázejí Jupiter.

"Kdyby se našel život na jiných tělesech sluneční soustavy, pak by to znamenalo, že je ve vesmíru všude," konstatovala dr. Jill Tarterová, ředitelka programu hledání mimozemských inteligencí Institutu SETI v Kalifornii, na mezinárodním astronomickém kongresu v Praze před čtyřmi roky. Všichni se shodují: Objev mimozemšťanů v naší sluneční soustavě by znamenal revoluci ve vědě.

2) Radioastronomové objevili v posledních třech desetiletích několik stovek organických látek a vody v dalekém vesmíru, často v místech, kde by se mohly formovat nové planetární soustavy. Automatické sondy je našly i v jádrech komet a na asteroidech.

Tyto organické látky patří mezi příměsi takzvané předbiologické polévky, z níž vznikl život. Vědci nevylučují, že komety a asteroidy tyto životodárné zárodky roznášejí po všech nebeských tělesech, ale ujmou se jedině tam, kde mají příhodné podmínky.

3) Od roku 1992 nalézají astronomové u různých hvězd planety, přesněji exoplanety. Dnes už jich zaznamenali takřka 400. Američané dokonce loni na jaře vypustili jejich speciálního lovce - družici Kepler.

Přečtěte si, jak bude teleskop Kepler hledat planety, a vyzkoušejte si jeho práci v simulaci

Odborníci se domnívají, že tělesa, na kterých by se mohl vyvíjet život, musí mít pevný povrch, nikoli plynný, a také splňovat další podmínky. Měla by kroužit kolem mateřské hvězdy přibližně po kruhové dráze a ve vzdálenosti, která umožní trvalou existenci vody. Neměla by být větší než dvojnásobek Země a menší než její polovina. Nicméně tak malé exoplanety se zatím nepodařilo objevit, ale to si můžeme vysvětlit tím, že nám chybí jemnější přístroje.

Tisíce civilizací. Ale kde?

Tři nepřímé důkazy tedy podporují hypotézu, že život ve vesmíru není ojedinělý. Ale jaké máme náznaky, že někde přebývají kosmické bytosti obdařené rozumem? Žádné, musíme bohužel vystačit s touto logickou úvahou: Jestliže se inteligence vyvinula na Zemi, mohl by se stejný proces opakovat i jinde. Proč by měla být naše planeta výjimkou?

Zpáteční adresa Země

V letech 1972 a 1973 vyslala NASA sondy Pioneer 10 a 11 s plaketou, na níž je vyobrazen muž a žena a pozice Země ve sluneční soustavě. Obě sondy už ji opustily a míří do hlubokého vesmíru.

Plaketa na sondách Pioneer 10 a 11

Dvojice sond Voyager z roku 1977 nese záznamové zlaté desky, na kterých je nahrané obrazové i zvukové poselství případným vzdáleným civilizacím. Obsahuje pozdrav v desítkách jazyků včetně češtiny, záznam morseovky, zvuk traktoru, ale i polibku.

Zlatá deska, kterou nesou Voyagery

Frank Drake sestavil v roce 1961 rovnici, podle níž se odhadoval možný počet vzdálených světů obývaných inteligencemi. Předpokládá, že polovina hvězd má nejméně jednu planetu, na níž existují příhodné podmínky pro život. Nicméně ten se mohl vyvinout pouze na polovině z nich, přičemž pouze na 20 procentech by to byl život inteligentní.

Řekněme, že pětina těchto inteligencí má zájem komunikovat s ostatními. Nakonec Drakeovi vyšlo, že pouze v naší Mléčné dráze čili Galaxii by mohlo existovat na tisíc vyspělých civilizací, které si vyměňují informace. Letos tento odhad zvýšil na 10 tisíc. Je to hodně, či málo, když se počet hvězd v Galaxii odhaduje na 200 miliard?

Avšak před pěti lety upozornil Duncan Forgan z Edinburské univerzity, že musíme počítat s různým tempem vývoje života. Podle jeho propočtů by podle složitosti vývoje mělo být v naší Galaxii od 361 až do 31 513 civilizací.

Mnozí odborníci však neskrývají skepsi. Na konferenci SETI letos v lednu v Londýně znovu připomněl Simon Conway Morris z Cambridgeské univerzity: Musíme být připraveni i na nejhorší variantu, že jsme ve vesmíru sami!

Ostatně už v roce 1950 se slavný italský fyzik Enrico Fermi, jeden z tvůrců atomové bomby, divil: Kde vlastně jsou? Když si uvědomíme velikost a stáří vesmíru, měly by být vyspělých civilizací tisíce anebo i miliony. Nebydlíme na "špatné adrese"? Anebo jsou naši kosmičtí sousedé na stejně nízké technické úrovni jako my, takže nemají prostředky k efektivní komunikaci?

Allenova soustava za 10 milionů

V 70. a 80. letech minulého století patřilo pátrání po signálech kosmických civilizací k prestižním vědeckým úkolům jak USA, tak SSSR. V roce 1977 přijal radioteleskop Ohijské státní univerzity podivný signál trvající 72 sekund. Jerry R. Ehman, který seděl u zapisovače, ho označil anglickým výkřikem WOW! A pod ním vešel do historie. Bohužel víc už se neopakoval a není jasné, co představoval a odkud přišel.

Koncem roku 1984 vznikl v Kalifornii institut SETI podporovaný agenturou NASA.

Tento ústav řídil několik pátracích akcí. Pomocí radioteleskopu v Parkesu v Austrálii 2 600 hodin a vzápětí 100 dnů pomocí antény o průměru 305 metrů v Arecibu na Portoriku v rámci projektu Phoenix.

Potom následoval několikaletý projekt SERENDIP, jehož se zúčastnily rovněž Kalifornská univerzita v Berkeley, Univerzita západní Sydney v Austrálii a další instituce, přičemž zapojily největší radioteleskopy. Jeho součástí byla rovněž akce SETI@home, kdy lidé na celém světě zapojovali své počítače do zpracování získaných informací.

Veškeré pátrání probíhalo na aparaturách prvotně určených pro radioastronomy. Institut SETI spolu s Kalifornskou univerzitou tuto metodu převrací. V údolí Hat Creek, kde už je radioastronomická observatoř, buduje specializovanou Allenovu soustavu teleskopů.

Z předpokládaných 350 antén, každá o průměru 6,1 metru, které mají stát na jednom hektaru půdy, jich v říjnu 2007 uvedli do provozu dvaačtyřicet. Systém nazvali na počest spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena, který na něj věnoval přes deset milionů dolarů.

Antény v institutu SETI (Search of Extraterrestrial Intelligence)

Antény v institutu SETI

"Až tuto soustavu dokončíme a propojíme, získáme vlastně pohyblivý teleskop, odpovídající průměru číše 140 metrů," řekla Tarterová. "Takový systém může naslouchat rádiovému vysílání 32 objektů současně. Vzhledem k tomu, že v tomto okruhu nebudeme zabírat jenom hvězdy, ale i další objekty, jako jsou pulsary, hnědí trpaslíci a podobně, vypomůžeme astronomům. Ovšem prvotní tady bude hledání signálů umělého původu."

Od té doby proběhlo na sto pátracích akcí, ale žádná neměla úspěch. Vlády, které potřebují okamžitý úspěch, přestaly tato pátrání podporovat a dnes závisí na soukromých sponzorech. Ale není půlstoletí na takové pátrání málo?

Až přistanou mimozemšťané, vyprázdní si záchod a Topolánek bude na tenise

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.