Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lidstvo znovu hledá signály od mimozemšťanů. Zaplatili to soukromníci

aktualizováno 
Po dlouhé odmlce opět začalo pátrání po signálech mimozemských civilizací. A pokračuje i hledání pozemšťanů, kteří by výzkum sponzorovali.

Antény v institutu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) | foto: SETI Institute

Loni na jaře došly Kalifornské univerzitě v Berkeley peníze, a tak jí nezbylo než vypnout soustavu dvaačtyřiceti radioteleskopů, které od roku 2007 zachycovaly rádiové signály z vesmíru s cílem zjistit, jestli některé náhodou nepocházejí od vzdálené kosmické civilizace (psali jsme zde).

Astronomové tedy začali hledat nové sponzory. Mezitím získali čtvrt milionu dolarů od různých dárců, takže radioteleskopy, umístěné poblíž kalifornského městečka Hat Creek, začaly opět pracovat. Tato suma jim ovšem vystačí jen asi na dva měsíce provozu. Mezitím tedy vědci musí najít další dárce. A jednají i s vojenským letectvem. Pokud by jim vojáci poskytli finanční podporu, mohli by za to dostávat z těchto teleskopů údaje nikoli o mimozemšťanech, ale o družicích oblétávajících Zemi.

Nespočet domovů pro mimozemšťany

Astronomové začali teprve v 90. letech objevovat první planety ležící mimo naši sluneční soustavu, i když jejich existenci dávno předpokládali. Říká se jim extrasolární planety či prostě exoplanety. Dodnes je jich známo téměř osm set.

Není možné je pozorovat přímo, protože světlo jejich mateřské hvězdy je přesvítí. Proto astrofyzikové vycházejí z pozorování hvězd: pokud ji obíhá planeta, svou gravitační silou jí jakoby "cloumá".

Další možnost pozorování nabízí okamžik, kdy exoplaneta z pohledu pozorovatele na Zemi přechází před svou hvězdou. Tím se jasnost hvězdy sníží, což dnešní dalekohledy zjistí.

Těmito metodami se zatím nejlépe objevují exoplanety velmi hmotné a obíhající v těsné blízkosti své hvězdy. Tam život, jak si jej představujeme, není možný kvůli spalujícímu žáru a drtivé gravitaci. Méně často se podaří objevit exoplanetu, na níž by měl život příznivější podmínky. Dá se však předpokládat, že i takových je ve vesmíru bezpočet.

Možná na některé z nich teď čte místní obyvatel v tamních novinách ve svém jazyce: "Je vysoce pravděpodobné, že ve vesmíru existuje inteligentní život podobný tomu našemu. Jenom jsme ho ještě nenašli."

"Radioastronomové a armáda si v minulosti často vzájemně vypomáhali," vysvětluje vyjednávání Jill Tarterová, jedna z vedoucích pracovnic amerického ústavu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence). Institut SETI se přitom dlouhá léta snažil, aby se mohl soustředit na svůj vlastní výzkum a nemusel jej kvůli závislosti na státních zdrojích drobit ještě na vedlejší cíle.

Dívají se mimozemšťané na televizi?

V rádiovém šumu vesmíru se může skrývat vysílání mimozemšťanů, které půjde rozpoznat, usoudil v roce 1960 astronom Frank Drake a začal je hledat v záznamech radioteleskopů neboli směrových antén, které zachycují rádiové vlny.

Kdo před lety viděl americký film Contact (natočený v roce 1997), ví, jak se to dělá: parabolické antény teleskopů chytají rádiové šumy vesmíru a zjišťují, jestli jde o jevy přirozené, anebo se v nich třeba skrývá poselství mimozemské civilizace. Mimochodem, hlavní hrdinka filmu byla "střižena" podle již zmíněné Jill Tarterové a její hlavní představitelka Jodie Fosterová se s doktorkou Tarterovou scházela, když se na roli připravovala.

Potíž je v tom, že vesmír je rádiových vln plný. Dnes astronomové vědí, že na mikrovlnném pozadí, což je zbytek radiace, která se uvolnila během vzniku vesmíru, jsou slyšet rádiové signály, jejichž zdrojem jsou celé galaxie, kvazary, pulzary, výbuchy supernov a další kosmické jevy.

Jak poznat ten, který není přirozený? "Umělé signály, jak je vytváříme na Zemi, jsou ohraničené ostřeji než ty přirozené," vysvětluje profesor Leonid Gurvits, hlavní vědecký pracovník evropského astronomického ústavu JIVE se sídlem v nizozemském městečku Dwingeloo. "Podle toho by se měly dát rozpoznat i uměle vytvořené signály, které by přišly z vesmíru," dodává, ovšem s tím, že v jejich ústavu se tím nikdo nezabývá.

Signály cizí civilizace mohou být vyslány záměrně, ale i zcela bezděčně. Klasickým příkladem je televizní vysílání. To se rychlostí světla šíří i do vesmíru. Protože na Zemi začalo pravidelné televizní vysílání koncem čtyřicátých let 20. století, tehdy vysílané programy nyní putují asi šedesát světelných let daleko od Země. Pokud tam někdo má citlivý přijímač, zachytí je a dozví se o naší existenci. A naopak, jestliže se na televizi dívají i mimozemšťané, je šance, že jejich programy najdeme my.

Kdo to bude platit?

Hledání podezřelých signálů začínalo s využitím dat, která poskytli provozovatelé běžných teleskopů. Podporovala je americká kosmická agentura NASA. Avšak tak to vydrželo jen do roku 1993, pak se americké úřady rozhodly, že projekt je příliš nejistý, a přestaly cokoli platit.

Dopisovat ano, ale na návštěvu to je daleko

Nejbližší objekt, na který se soustřeďují astronomové při hledání mimozemských civilizací, je hvězda označovaná Beta Cvn, vzdálená 26 světelných let od Země.

Tak dlouho odtud letí světlo i rádiové signály. Kdyby tedy lidé nějaké zachytili, věděli by, že byly vyslány před čtvrtstoletím. Případná odpověď ze Země by putovala zpět rovněž čtvrtstoletí. To by umožnilo určitou komunikaci. Nikoli však vzájemnou návštěvu.

Pro srovnání: nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem je sonda Voyager 1. Odstartovala v roce 1977 a dnes je od Země tak daleko, že by světlo překonalo tuto vzdálenost za šestnáct a půl hodiny. Kdyby stejnou rychlostí letěla kosmická loď na návštěvu ke hvězdě Beta Cvn, trvala by jí cesta nepředstavitelných téměř půl milionu roků.

Fyzikální zákony, tak jak je známe, neumožňují přímé setkání civilizací oddělených velkými vesmírnými vzdálenostmi.

Další výzkum tedy zůstal na univerzitách a soukromých iniciativách. Už v roce 1984 vznikl ústav SETI a začal usilovat o to, aby měl vlastní radioteleskopy, jež by mohl zamířit do míst, která by vědci považovali za nejslibnější. Namísto toho, aby jako doposud zpracovávali nahrávky získané jako "vedlejší produkt" jiných pozorování nebo měli k dispozici jen omezený čas zaplacený na jiných teleskopech.

Pomoc nabídl Paul Allen, jeden ze zakladatelů Microsoftu. Jako dárek poskytl 25 milionů dolarů a budování soustavy teleskopů začalo. Podle původních představ se jich mělo postavit 350, každý s průměrem antény asi šest metrů. Právě tím, že se výsledky všech přístrojů kombinují a doplňují, dávají celková data jako z teleskopu mnohonásobně většího. Plánovaná soustava by měla být schopna projet během jediné noci celou oblohu.

Jenže peníze Paula Allena stačily jenom na zřízení soustavy ze 42 teleskopů, které společně spravují ústav SETI a Kalifornská univerzita v Berkeley. Další příspěvky, mimo jiné od firem jako Dell a Intel, pak zajistily provoz až do loňského jara.

Následná odmlka umožnila nastřádat peníze a teleskopy znovu spustit. Astronomové mají stále velké cíle. A to i docela přízemní: doufají, že najdou někoho, kdo jim zaplatí dostavění celé původně plánované soustavy teleskopů. Nyní by jim prý na to stačilo 55 milionů dolarů.

"V případě hledání inteligentního života počítáme jeden - dva -nekonečno. A číslo dva je nesmírně důležité," vysvětluje Jill Tarterová. Je jí 67 let a je stejně energická, jako když podle ní vytvářela Jodie Fosterová postavu mladé astronomky ve filmu Contact. Pevně věří, že se jí ještě podaří najít druhý případ inteligentní civilizace ve vesmíru kromě té, kterou už známe na Zemi: "Když najdeme druhou civilizaci, víme prakticky s jistotou, že jich ve vesmíru musí být nespočitatelně mnoho."

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.