V srpnu roku 1991 oznámil finský programátor Linus Torvalds v diskuzním příspěvku, že vyvíjí nový operační systém. Bude na rozdíl od UNIXu zdarma a jde „jen o koníček, nebude to nic velkého a profesionálního jako gnu“. V úterý 17. září zveřejnil první verzi jádra tohoto operačního systému s číslem 0.01. Systém brzy dostal název „Linux“, podle jména jeho autora a jeho hlavních inspirací: systémů UNIX a Minix.
O 25 let později je Linux všudypřítomný. Většina chytrých telefonů používá Android, který je založen na linuxovém jádře. V roce 2015 poháněl 486 z 500 nejrychlejších superpočítačů na světě. Dnes podporuje 25 odlišných architektur procesoru a existuje 278 distribucí.
Za tímto nebývalým úspěchem stojí podle Ralfa Flaxy, prezidenta pro engineering ve společnosti SUSE, hlavně otevřený charakter, který Linux definuje od samého počátku. SUSE patří mezi nejznámější verze (tzv. distribuce) Linuxu.
Nebylo potřeba velkého vývojářského týmu, jelikož se rychle objevili nadšenci, kteří se na vývoji nového operačního systému začali podílet dobrovolně. A postupně se začaly zapojovat i firmy. Ty v Linuxu viděly příležitost pro stejně výkonný operační systém jako UNIX, ale s výhodou otevřenosti a absence licenčních poplatků. Linus přitom celý projekt nadále hlídal, aby nový kód a opravy chyb splňovaly přísná technická kritéria.
Operační systém Linux je stále komplexnější. V roce 1994 obsahovalo jeho jádro jen 150 000 řádků kódu. Dnes je to již 19,5 milionu řádků. Zároveň podporuje stále více hardwarových platforem.
Otevřená podstata Linuxu dále lákala firmy tím, že si tento operační systém mohou pro své potřeby upravit. Windows a UNIX oproti tomu něco takového se svými uzavřenými kódy neumožňovaly. Začaly se postupně objevovat porty na jiné platformy než PC, a Linux se tak mohl šířit ještě více. Když si získal důvěru a podporu i velkých firem typu IBM nebo Oracle, bylo to znamení, že uspěl.
Ve firemní sféře tedy Linux zaznamenal opravdu velký zájem, v té soukromé je však dodnes často považován za složitý systém pro nadšence. Nepodařilo se mu totiž nikdy dostatečně prorazit na stolních počítačích a noteboocích. Podle odhadů se jeho tržní podíl na těchto přístrojích pohybuje okolo dvou procent. Nejrozšířenější linuxová distribuce Ubuntu má podle vlastních údajů okolo 25 milionů uživatelů, ve kterých jsou však započteni i firemní zákazníci. S rozšířením Windows se tedy nedá srovnávat.
Flaxa ovšem podotýká, že většina lidí se s Linuxem setkává každý den a ani o tom neví. Na Linuxu založený Android v současnosti pohání okolo 80% prodaných smartphonů, a dominuje tak mobilním operačním systémům. Nové automobily také často využívají Linux pro zábavní a navigační systémy v autě, v rámci GENIVI Alliance. Flaxa dále uvádí bezdrátové routery nebo smart TV jako příklady dalších zařízení, která používají Linusův operační systém.
Sám jeho „otec“ se dodnes podílí na jeho pokračujícím vývoji, byť už sám téměř neprogramuje. Jeho nadšenecký projekt započatý před 25 lety se v jejich průběhu stal jedinečným operačním systémem, který dnes podporuje více hardwarových platforem než jakýkoli jiný. A přitom zůstal stále otevřený a věrný představám, se kterými vznikl.
