Urychlovač LHC (Large Hadron Collider, Velký hadronový urychlovač) je dlouhý 27 kilometrů a nachází se 100 metrů pod povrchem země mezi francouzským pohořím Jura a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Podle prohlášení CERNu začne toto zařízení, v němž se budou srážet částice rychlostí skoro rovnou rychlosti světla, pracovat až na jaře roku 2008. Takže ne letos v listopadu, jak se slibovalo.
"Start na plný plyn jsme vždycky plánovali na jaro 2008, ale chystali jsme se už před Vánocemi po dobu dvou týdnů celý stroj testovat. Na to však nedojde," řekl pro agenturu AFP mluvčí jaderného centra James Gillies.
Za zpožděním stojí série několika problémů, kterým se nevyhnuly různé součástí tohoto zařízení. Mezi nejzávažnější jistě patří dubnové selhání třech obřích kvadrupólových magnetů, jež mají za úkol řídit protonové paprsky. Všechny tři magnety byly vyrobeny v laboratořích v americkém Fermilabu. Experti z CERNu i z Fermilabu byli z jejich selhání nemile překvapeni. Každý z magnetů totiž mezi lety 1998 až 2002 prošel pečlivými testy.
Mamutí urychlovač LHC se staví již 15 let. Do jeho přípravy se zapojilo více než deset tisíc fyziků a na pět set výzkumných institucí i firem z celého světa. Fyzici si od něj slibují, že jim pomůže nalézt odpovědi na ty nejožehavější otázky dotýkající se podstaty vesmíru a zároveň umožní experimentálně potvrdit některé z fundamentálních teorií fyziky.
