Sonda Phobos-Grunt při přípravě na Zemi

Sonda Phobos-Grunt při přípravě na Zemi | foto: ČTK

Marsovská sonda prý spadne 26. listopadu. A v Rusku budou padat hlavy

  • 46
Americká NASA si nemyslí, že se Rusům podaří zachránit vypuštěnou sondu Phobos-Grunt. Američané očekávají, že do konce listopadu spadne na Zem. O osud sondy se však stále bojuje, a to i za přispění Evropské kosmické agentury.

Američtí experti předběžně stanovili datum pádu ruské meziplanetární sondy Phobos-Grunt na Zemi na sobotu 26. listopadu. Údaj se objevil na serveru Space-track.org. Tuto stránku provozují americké ozbrojené složky a jsou na nich dostupné údaje o většině objektů na oběžné dráze (s výjimkou vojenských satelitů). Vojáci jsou díky své rozsáhlé sledovací síti nejlepším zdrojem informací o dění nad námi.

O kom je řeč?

Phobos Grunt odstartoval z Bajkonuru na předpokládanou misi k Marsu v noci na středu. Start se podařil, ale sonda pak nezareagovala na pokyny zamířit dál do meziplanetárního prostoru. Ruští experti se od té doby zatím marně snaží aparát oživit. Příčiny poruchy vědci neznají.

Cílem sondy bylo přistát na měsíci Marsu Phobosu a odebrat vzorky z jeho povrchu. Ty pak měl Phobos Grunt v létě 2014 dopravit zpět na Zemi. Dosud nejtěžší meziplanetární sonda o váze 13,5 tuny měla na Zemi dopravit i americký a ruský kontejner s mikroorganismy, jejichž let měl vědcům potvrdit či vyvrátit teorie o "migraci" života v meziplanetárním prostoru.

Jejich odhad je zatím brát s velkou rezervou, nejistota je několik dní. I jen den, dva před dopadem nebude přesný okamžik zániku sondy známý s přesností větší než několik hodin. Proto se i odhady o životnosti sondy výrazně liší. Podle některých odborníků může kolem Země obíhat ještě měsíc.

Jisté je tolik, že sonda se v pátek ráno pohybovala podle Space-track.org po nízké oběžné dráze s výškou mezi 206 a 338 v nejnižším a nejvyšším bodě dráhy. Její oběžná dráha se bude postupně měnit z eliptické na kruhovou a svírat stále těsněji kolem Země. Vstup do zemské atmosféry bude v každém případě neřízený, i když má sonda v motorech paliva dost. 

Průběžně aktualizované znázornění její dráhy podle vojenských údajů si můžete prohlédnout například na stránce Heavens-above.com. Přímo zde je stránka zobrazující pro údaje o dráze. Tady je seznam jejích přeletů nad Čechami v příštích deseti dnech. Bohužel ani při jednom nebude viditelná, protože budou během dne. Více o sledování satelitů obecně si můžete přečíst v našem starším článku dostupném zde. Jen pro vaší informaci, porouchaný přístroj má v katalogu pořadové číslo (tzv. NORAD number) 37 872.

Co bude dál?

Rusko aparát ještě oficiálně neodepsalo, ale úřední místa rozhodně nehýří optimismem. Během čtvrtečního večera, kdy mělo dojít k dalšímu pokusům o spojení se sondou, nevyšlo žádné oficiální prohlášení o průběhu záchranných operací nebo dalších výhledech letu. Hlavně z jiných než ruských úředních zdrojů proto víme, že do "oživovacích" operací se zapojili pracovníci Evropské vesmírné agentury (ESA) na základnách v Austrálii a v Kourou ve Francouzské Guayaně. Pokusili se o spojení se sondou během jejího přeletu nad jejich stanicemi. Ani to zatím k ničemu nevedlo.

Neoficiální informace jsou mnohem pesimističtější. Podle agentury Interfax, která se odvolává na zdroje ruského Roskosmosu, je šance na záchranu sondy téměř nulová.

Informace z ruského kosmického průmyslu také nasvědčují, že neúspěch (a na něj to zatím vypadá) bude mít vážné dopady personální. Znovu podle Interfaxu a jejího nejmenovaného zdroje už se chystají změny vedoucích pracovníků a nejspíše i změny ve struktuře celého ruského kosmického odvětví.

Nebylo by divu, i neúplný seznam pohrom z poslední doby je poměrně dlouhý: neúspěch zásobovací mise k ISS (více zde), ztráta velké komunikační družice Express AM-4 (více zde) či pád tří družic systému GLONASS (více zde). Po poslední jmenované události došlo ke změnám ve vedení ruské státní kosmické agentury Rosskosmos i výrobce nosiče, státní firmy Energia.

Ztráta marsovské mise za pět miliard korun by mohla být příslovečnou poslední kapkou, aby vedení státu přikročilo k dalším, razantnějším krokům. Vesmír byl vždy prestižní záležitostí a putinovská vláda je na svou prestiž háklivá.

Co nám padá z nebe

Co se týče osudu samotné sondy, ta se z valné části nejspíše neškodně rozpadne v atmosféře. Týká se to i velmi toxického paliva na palubě. Podle dokumentace by na palubě mělo být zhruba 11 tun (z celkové hmotnosti 13,5 tun celé sondy a jejích motorů). Nejspíše se neškodně rozpráší nebo shoří v atmosféře.

Někteří odborníci se ovšem obávají, že by dojít k zamrznutí části paliva. Tím by se zvýšila odolnost nádrží při pádu. Za těchto okolností by možná mohly přežít až do nízkých výšek či dokonce až na povrch. Zamrznutí paliva hrozí, protože některé nádrže nejsou příliš tepelně izolovány. Palivo z nich mělo být použito už během prvních několika hodin po startu (Netýká se to menší části paliva, které mělo ale doputovat až k Marsu a použito při brzdění a přiblížení k Phobosu.) Jde ale pouze o nepotvrzené spekulace a odhady. (Více o možném průběhu pádu sondy si přečtěte v tomto článku.)

Ruská úřední místa zatím nevysvětlila svou představu o příčině současných problémů sondy. Na veřejnost se dostaly pouze některé údajné pracovní hypotézy, a to z neoficiálních zdrojů na ruském internetu. Jedna z nich říká, že palubní počítač se po oddělení od nosné rakety uvedl znovu do stejného stavu jako před startem a není tedy připraven vydat pokyn k zahájen další fáze letu.

Ze Země se pak nedaří počítač restartovat proto, že zatím nedošlo k odhození palivových nádrží stupně, který má sondu uvést na dráhu k Marsu. Jedna z nádrží by mohla stínit anténu Phobosu a zhoršuje nebo zcela znemožňuje příjem signálu (velká anténa sondy, určená ke spojení se Zemí z Martu, není rozvinutá. A ani podle plánu být neměla.). Taková je prý alespoň jedna z hypotéz kolující konstrukční kanceláří Lavočkin, která sondu vyrobila.

,