Skutečnost, že během druhé světové války došlo na území Protektorátu a v Sudetech k řadě leteckých bitev, je obecně známa. Byla při nich sestřelena řada letadel všech bojujících stran. Na jedné straně to byly stroje německé Luftwaffe, na té druhé jejich protivníci, tedy letouny americké, sovětské a britské. Během německé okupace si na našem území německé letectvo vybudovalo rozsáhlé zázemí.
Po skončení války tyto události většinou upadly do zapomnění, nebyl nikdo, kdo by se o informace o haváriích zajímal. Letecké bitvy i havárie odvál čas, lidé měli jiné starosti. Až s odstupem desítek let se o tyto záležitosti začali zajímat letečtí historici a badatelé.
Letecký snímek z padesátých let. Uprostřed fotografie je zřetelný průsek v lese, který při havárii vytvořil letoun Messerschmitt Bf 110.
Černé jezero na Šumavě, místo nálezu havarovaného letounu Messerschmitt Bf 110 i dalšího „senzačního nálezu“ v režii StB.
Za války, ale nevíme přesně kdy ani proč
Mezi jednu z neobjasněných událostí letecké historie na našem území patří havárie letadla v blízkosti Černého jezera na Šumavě. V zatím nezjištěném roce zde došlo k havárii letounu, který směřoval z českého vnitrozemí do Bavorska.
Letoun narazil do svahu nad Černým jezerem, během dopadu vytvořil ve stromech dlouhý průsek a po havárii začal hořet. Je pravděpodobné, že šlo o nebojovou ztrátu, tedy že letoun nebyl sestřelen, ale havaroval v důsledku špatného počasí, technické závadě či chybě posádky.
Technická specifikace Bf 110 verze CMesserschmitt Bf 110 byl dvoumotorový těžký stíhač a stíhací bombardér vyvinutý ve druhé polovině třicátých let. Tento typ letounu se udržel ve výzbroji německé Luftwaffe po celou dobu druhé světové války. Jako čistě stíhací byl s úspěchem nasazen během kampaně v Polsku, Norsku a ve Francii. Během bitvy o Británii byl používán jako stíhací doprovod bombardérů. V té době se projevilo jeho technické zaostávání, hlavně menší obratnost v porovnání s jednomotorovými stíhačkami RAF. Velmi se nicméně osvědčil u nočních stíhacích bojových jednotek. Při německém tažení na východní frontě byl s úspěchem používán pro podporu pozemních vojsk. Verze F a G vyzbrojené radarem byly postrachem britských bombardovacích svazů. Tyto stroje operovaly z letišť na území Protektorátu Čechy a Morava a mají na svědomí sestřely několika amerických bomardérů v roce 1944.
Výkony:
Výzbroj:
|
Místo dopadu bylo uzavřeno německou brannou mocí, trosky stroje byly z velké části odklizeny. Havárie se odehrála nedaleko hraniční čáry a místo se později stalo vyhledávaným cílem turistických výšlapů z obou stran hranice. Po vzniku „Železné opony“ byl prostor hermeticky uzavřen a s celou hranicí bedlivě střežen příslušníky Pohraniční stráže (PS).
Další trosky letadla neznámého původu a mrtvola
V roce 1964 došlo na Černém jezeře svazarmovskými potápěči k „senzačnímu“ nálezu beden s nacistickými dokumenty. Dnes již víme, že šlo o akci zinscenovanou StB s názvem „Operace Neptun“ a bedny byly na dno jezera nastrčeny z politických důvodů. Co je ale zajímavé z hlediska havárie německého letadla - v seznamu předmětů vyzdvižených z jezera lze nalézt položku „Trosky bombardovacího letadla neznámého původu“.
V Archivu bezpečnostních složek lze dodnes dohledat snímky torza motoru Daimler-Benz 601 (velmi pravděpodobně z havarovaného stroje), které StB na dně jezera v rámci akce Neptun také našla. V přiložené fotogalerii k této události najdete zajímavý dokument i fotografii motoru.
Další událostí spojenou s touto záhadnou havárií je nález datovaný někdy do let 1974/1975. Při likvidaci padlého dřeva za poslední linií drátů (samozřejmě za asistence vojáků PS) prý lesní dělníci narazili na kosterní pozůstatky člověka, které byly při ohledání jasně dány do souvislosti se zmíněnou nedalekou havárií německého letounu.
Našli totiž lidskou kostru ve zbytcích letecké kombinézy, údajně i s osobní zbraní a zbytky osobních věcí zemřelého. Událost byla samozřejmě řádně nahlášena rotě a místo zajištěno. Přítomný lékař údajně u letce zjistil jediné vážné viditelné poranění, a to vážnou zlomeninu kostí nohy. Ostatky byly zanechány, podle jiného pamětníka snad spáleny, na místě nálezu a během dalších prací odvezeny i poslední větší kusy z havarovaného letounu.
Je pravděpodobné, že mrtvý byl letec, který havárii přežil a těžce zraněn se snažil dostat do civilizace pro pomoc. Po několika stech metrech zkolaboval a zemřel. Jeho ostatky byly nalezeny až po desítkách let. Zatím se však nepodařilo nalézt dokumenty PS, které by tuto událost potvrdily. Pokud by k tomuto případu existovala dokumentace, mohla by znamenat zásadní obrat v pátrání po identitě pilota i stroje. Je možné, že zemřelý letec měl u sebe identifikační známku. Ta by mohla celý postup pátrání značně usnadnit.
Co se vlastně u jezera zřítilo?
Poté, co byla po roce 1989 hranice s Bavorskem zpřístupněna, bylo na místě nalezeno množství drobných fragmentů letadla, které alespoň trochu odpověděly na otázku, jaké letadlo zde spadlo. Byly nalezeny další části leteckého motoru Daimler-Benz 601, spony upínacích pásů, držák kulometu MG 15 (držák jako první nález jasně ukazoval na fakt, že letadlo bylo dvoumístné, protože v posádce byl přítomen střelec), povrchové inspekční krytky a další části.
Messerschmitt Bf 110
Velká část nalezených fragmentů se nyní nachází ve sbírce Muzea Královského Hvozdu v Nýrsku. Další drobné části byly nalezeny soukromými badateli. Díky těmto nalezeným troskám se podařilo určit dva pravděpodobné kandidáty na typ letadla. Bylo zřejmé, že jde buď o bombardovací letoun Heinkel He 111 prvních verzí, nebo o stíhací Messerschmitt Bf 110.
Štítek nalezený na místě dopadu jednoznačně ukazuje na typ letounu: Messerschmitt Bf 110. Motory Daimler-Benz DB 601 používaly verze C, D, E a F.
Jednoznačný důkaz o typu letounu pak před několika lety znamenalo nalezení komponentového štítku s kódem 110.XXX. Z něj je jasné, že u Černého jezera havarovala dvoumotorová stíhací „stodesítka“. Motory DB 601 pak typ dále upřesňují na verzi Messerschmitt Bf 110 C až F.
Jednou z hypotéz bylo, že šlo o jeden ze strojů ze základny ve Welsu, které 22. února 1944 podnikly jižně od Plzně útok na americké bombardéry B-24 Liberator. Během útoku bylo několik německých Messerschmittů sestřeleno, jeden z nich dopadl rovněž na Šumavě, a to v prostoru Hartmanic.
Stroje, které ten den útočily, patřily k jednotce ZG 1. Ta ale disponovala již modernějšími letouny verze Bf 110G-2, které byly vybaveny výkonnějšími motory DB 605. Stroj od Černého jezera byl prokazatelně starší verzí.
Zatím bezvýsledné pátrání. Pomůžete?
Veškeré další pátrání je tedy zatím bezvýsledné. Na místě dopadu se již nenacházejí téměř žádné úlomky, takže naděje, že se podaří nalézt výrobní štítek letounu je mizivá. Je pravděpodobné, že části letounu se nacházejí dodnes i v Černém jezeře.
Držák kulometu MG 15 badatelům napověděl, že nalezli trosky dvoumístného letounu. Na palubě byl kromě pilota i střelec.
Vzhledem k režimu ochrany přírody v této zóně NP tam asi zůstanou navždy. Zůstává ještě slabá naděje, že se v některém archivu podaří dohledat dokument, který se o události bude zmiňovat. Je možné, že se někde objeví fotografie pořízená turisty v těsně poválečném období. Možná si některý svědek poznamenal datum havárie. Je zkrátka možné, že klíč k vyřešení tohoto případu se nachází u někoho doma, v šuplíku. Pokud se nic z toho neobjeví, Černé jezero si své tajemství uchová navždy.
Můžete-li získat jakékoliv informace, které by nám pomohly záhadu havarovaného Messerschmittu Bf 110 u Černého jezera objasnit, ozvěte se prosím přímo autorovi článku a webu Letecká badatelna Pavlovi Krejčímu.
Pátrání v neznámých kapitolách letecké historieNa řadě letišť za války působily letecké školy, které zajišťovaly výcvik pilotů, kteří byli následně přesunuti na frontu. Přestože celková organizace výcviku i technické zabezpečení bylo na vysoké úrovni, vzhledem k intenzitě výcviku docházelo k častým nehodám. Od 70. let minulého století se zvolna začalo rozbíhat pátrání po místech havárií a sestřelů letadel. Bylo to zvláště na Moravě, kde působila skupina badatelů pod patronací časopisu Zápisník. V té době se ovšem pátralo po ideologicky správných strojích, tedy výhradně sovětských, případně rumunských. Teprve na sklonku 80. let a hlavně po roce 1989 se rozběhlo pátrání rovněž po letadlech amerických, britských a německých. Od té doby se podařilo poměrně dobře poskládat rozsáhlou mozaiku událostí, které se na našem nebi v období 1939-1945 odehrály. Zásluhu na tom mají desítky nadšenců, kteří svůj volný čas trávili v archivech i v terénu, a podařilo se jim shromažďovat střípky dávno zapomenutých událostí. Německé záznamy se ovšem zachovaly ve značně nekompletním stavu. Velkou pomoc při pátrání představují četnická hlášení místních stanic, případně kroniky obcí. I přes velkou snahu zůstaly některé letecké havárie dodnes neobjasněny. S odstupem více než sedmdesáti let je už velmi těžké dobrat se nových informací. Očitých svědků rychle ubývá a tak je téměř jisté, že mnohé případy zůstanou neobjasněny navždy. |
Autor je provozovatelem stránek Letecká badatelna, kde najdete komplexní informace nejen o dosud nezmapovaných kapitolách letecké historie.
