První reálné návrhy na vznik podzemní dráhy v Londýně padly v roce 1854, kdy vznikla společnost Metropolitan Railway. O několik let později zahájila firma stavbu a v roce 1863 se na trati (Metropolitan Line) mezi Bishops Road (dnes nádraží Paddington) a Farringdon Street konala premiérová jízda. V tehdy několikamilionovém Londýně tak byl zprovozněn první sedmikilometrový úsek metra (The Tube).
Tehdejší vlaky byly poháněny párou, což vyžadovalo důkladný odvětrávací systém. Větrací šachty na různých místech dovolovaly strojům vypouštět páru a vedly čerstvý vzduch do tunelů. Jeden z nich, postavený ve výstavní čtvrti, byl vybudován i s fasádou normálního domu, aby "nerušil." Původní lokomotiva je dosud jedním z 350 tisíc exponátů Londýnského muzea dopravy v Covent Garden.
Kresba interiéru stanice Baker Street ukazuje nástupiště a blížící se vlak londýnské podzemní dráhy.
Londýnská podzemka záhy přepravovala 26 tisíc pasažérů denně a nový trend v hromadné dopravě napodobila o několik desetiletí později i další města: Chicago (1892), Budapešť a Glasgow (1896), Boston (1897) a Paříž (1900). Pražské metro jezdí od roku 1974.
Londýnské metroMá 11 linek s 270 stanicemi a se 402 kilometry drah je třetím nejdelším metrem světa po Pekingu a Šanghaji.
Speciální stránky a další informace k výročí zde. |
Úspěchy a tragédie
Šest let po otevření jel první vagon pod Temží a v roce 1905 byly první tratě elektrifikovány. O tři roky později se objevilo kruhové logo i první elektrické strojky na jízdenky. A třeba v říjnu 1911 se na Earl's Court objevil první dřevěný eskalátor, z něhož jedni měli panickou hrůzu a jiní sem naopak jezdívali za mnohahodinovou zábavou.
V důsledku většího počtu tras a sjednocení konkurenčních firem přispěchal v letech 1931-1933 Harry Beck s legendární schematickou mapou podpovrchové dopravy, která se stala přímo symbolem Londýna. Mapa byla interpretována i jako umělecké dílo. Nejznámější je diagram "Velká medvědice" od Simona Peterssona, který roce 1992 v názvech stanic použil jména slavných filozofů, umělců nebo vědců.
Za druhé světové války byla nástupiště metra v letech 1940-1945 využívána jako kryty před nálety nacistických letadel. Jedna trať byla dokonce uzavřena a využívána Britským muzeem na uskladnění ohrožených památek. V roce 1948 bylo metro znárodněno.
Vedle řady stávek se metru nevyhnuly ani tragédie. V roce 1975 zemřelo v tunelu u Moorgate 43 osob, v listopadu 1987 uhořelo na King's Cross 31 lidí a 7. července 2005 zahynulo při sérii čtyř bombových útoků (tři v metru a jeden v autobusu) 56 lidí.
Počet cestujících nebývale roste. Koncem 90. let přepravovalo metro kolem 800 milionů lidí ročně. Miliardu přepravených překonala podzemka v roce 2007 a loni přepravila 1,2 miliardy lidí.
