Letos na podzim oslavily ČSA 90. výročí svého založení. Seznamte se s meziválečnými typy letadel tohoto dopravce prostřednictvím fotografií, z nichž některé, pocházející z archivu Českých aerolinií, dosud nebyly publikovány. Na první fotografii vidíme správní radu společnosti, která se 27.10.1925, dva dny před druhým výročím prvního linkového letu ČSA, nechala vyfotografovat před letadlem Letov Š.19.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Aero A.14, přezdívané Branďák, bylo prvním typem ve službách ČSA. Šlo o kopii vojenského víceúčelového letadla Hansa-Brandenburg C.I konstruktéra Ernsta Heinkela, které létalo již za světové války. Civilní verze Aera A.14 byla upravena pro dopravu jednoho, nebo dvou cestujících v otevřené kabině. Dne 29. 10. 1923 absolvovali pilot Karel Brabenec a redaktor Václav König s letounem imatrikulovaným L-BARC historicky první linkový let ČSA.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Pražské letiště Kbely a bratislavské letiště Vajnory byly stanice první linky ČSA. Jednosměrná letenka stála v počátečním období 160 korun, cena pro zaměstnance ve státních službách byla 100 korun. Na fotografii je Aero A.14 L-BARG (i když to tak nevypadá) na letišti Vajnory. Branďáky byly na první pohled archaické stroje a pro dopravní účely pouze nouzově upravené, nesly však na svých křídlech hlavní tíhu provozu ČSA ještě v roce 1925.
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Aero A.10 bylo prvním letadlem ČSA s uzavřenou kabinou pro cestující. V kabině se nacházela 3 místa + 2 nouzová na malých otočných stolcích. Stanoviště posádky na hřbetě trupu bylo otevřené. Celkem 4 letouny sloužily v letech 1923 až 1924. Na malém využívání a brzkém vyřazení z provozu se podepsal nespolehlivý motor Maybach. Jediná tato fotografie v galerii není dobová, je současná z Leteckého muzea Kbely.
Autor: Radek Folprecht
Na méně kvalitní, ale o to zajímavější fotografii vidíme konečnou montáž letadel Aero, snad v hale ve Kbelích(?). Na jednom Aeru A.10 si všimněte demonstraci obsazení stanoviště posádky, vlevo seděl pilot a vpravo mírně posunut dozadu seděl palubní mechanik. Za civilními A.10 je několik vojenských letadel s kamufláží. Vpravo to jsou Šmolíky Š.2, které Aero pro nedostatečnou výrobní kapacitu předchůdce Letova také vyrábělo, a vlevo jsou Branďáky bez namontovaných křídel.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Řešení neutěšeného stavu letadlového parku ČSA se snažilo Ministerstvo veřejných prací nalézt na III. mezinárodní letecké výstavě v Praze na konci jara roku 1924, kde si vyhlédlo a zakoupilo k vyzkoušení tři stroje: Junkers F 13, de Havilland DH.50 a Farman Goliath. Na fotografii vidíte jediný Junkers F 13 ČSA. Muž v buřince je ministr veřejných prací Antonín Srba.
Autor: Archiv Českých aerolinií
L-BALH létal u ČSA do roku 1927, ne však v pravidelné linkové dopravě. Ale vraťme se ještě k Junkersově škole celokovové konstrukce s potahem z vlnitého plechu. Hugo Junkers poprvé aplikoval tuto technologii již ve druhé polovině první světové války na svých bitevních strojích. Junkers byl však povahou pacifista, a tak si po válce udělal radost právě čistě civilním typem F 13. Evoluce školy vyvrcholila v první polovině třicátých let legendárním třímotorovým Ju 52/3m přezdívaným Tante Ju, který mimo jiné používaly obnovené ČSA roce 1945.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Na rozdíl od Junkerse byl britský dřevěný dvouplošník de Havilland DH.50A pro ČSA opravdovým přínosem. Vedle jednoho zakoupeného vzorového originálního kusu bylo dalších 7 letadel vyrobeno licenčně v Aeru. Celkem u nás nalétaly kolem jednoho milionu kilometrů. Unikátní fotografie vznikla při předávání originálního DH.50 českému zákazníkovi dne 5.2.1925. Uprostřed stojí ministr veřejných prací Antonín Srba s chotí. Stroj má ještě britskou imatrikulaci G-EBKJ, záhy dostal československou L-BALG.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Licenční de Havillandy dostaly podle výrobce označení Aero DH.50. Poháněny byly tuzemskými motory od firmy Walter. Zde se sluší poznamenat, že použití československých motorů nejen v licenčních strojích, ale i v těch dodávaných přímo ze zahraničí, bývalo častou podmínkou naší strany ve dvacátých a třicátých letech. A aby toho chválení nebylo málo, tak letadla Aero DH.50 měla lepší dílenské zpracování než originální britské stroje, jak se s uznáním vyjádřili i ostrovní odborníci.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Vojenská továrna na letadla (Letov) vyrobila pro flotilu ČSA sedm dopravních strojů Š.19. Tvarem i způsobem nastupování cestujících byly podobné britským DH.50 a byly také dimenzovány pro pilota a čtyři cestující. Kabina neměla dveře a cestující museli při nastupování absolvovat malou opičí dráhu. Nejprve po žebříku vylezli téměř až na hřbet trupu a pak se otevřeným krytem spustili dolů do kabiny. Absenci dveří vysvětluje fakt, že Š.19 vznikl úpravou z bombardovacího Š.6. a bylo nemyslitelné narušovat příhradovou konstrukci jeho trupu. Na fotografii je Š.19 L-BALM s motorem Maybach Mb.IVa, část strojů měla domácí motory od firmy Walter.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Farman F.62 Goliath byl první dvoumotorový stroj ČSA a letadlo bylo v té době označováno jako velkokapacitní. Pro 12 cestujících byla připravena prostorná kabina, vepředu byl vyhlídkový salonek. Pilot a palubní mechanik seděli v otevřené kabině na hřbetě trupu. Goliath měl původ v bombardéru z konce války, takže konstrukce nebyla v roce 1924 v době pražské výstavy nejmodernější. Zakoupený Farman pro vyzkoušení v provozu našimi státními aerolinkami dostal imatrikulaci L-BALF.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Zkoušky Goliáše, jak si jeho jméno naši letci vzápětí počeštili, proběhly úspěšně. Dlouho však trvalo zahájení licenční výroby a vlastně i samotná výroba se protahovala. Čtyři kusy vyrobila Avia a čtyři Letov, motory vyráběla mladoboleslavská Škodovka. ČSA obdržely v letech 1927 až 1929 šest těchto licenčních Goliášů. Ty byly sice spolehlivé, aerolinky je však dlouho nepoužívaly, protože byly beznadějně zastaralé. V protivětru byly dokonce pomalejší než rychlíky ČSD.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Pro dopravu cestujících mezi centrem města a letištěm používaly ČSA autobusy, v éře Branďáků to byly osobní automobily.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Aero A.23 z roku 1926 bylo společně s Avií BH.25 (ty používala Československá letecká společnost, založená roku 1927) prvním letadlem tuzemské konstrukce s toaletou na palubě. Musíme si však uvědomit, že toto primitivní zařízení bylo zakončeno trubkou ústící pod letadlem do volného prostoru. Naštěstí není znám případ, že by někdo na zemi kvůli tomu přišel k sebemenší újmě. U ČSA létalo 7 kusů A.23, zejména na vnitrostátní páteřní lince Praha - Užhorod. Přepravní kapacita letadla byla 5 až 6 cestujících.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Aero A.38, pokračovatel třiadvacítky, mělo již uzavřenou kabinu posádky, navíc konečně situovanou před křídly. To mělo výhody lepšího výhledu pilotů vpřed, zejména při startu a pojíždění. ČSA používalo tři tyto jednomotorové dvouplošníky pro 8 cestujících v letech 1930 až 1937. Letoun to byl solidní, ale aerolinky se již od počátku třicátých let přikláněly kvůli větší bezpečnosti k používání vícemotorových letadel. Palubnímu mechanikovi přibyla i funkce telegrafisty.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Když Lindbergh ve svém letadle překonal Atlantik, probudil touhu mnohých po podobném dobrodružství. U nás se myšlenky chopil známý akrobatický pilot kpt. František Malkovský a Aero pro let připravovalo dálkový letoun Aero A.35. Přípravy na let byly nakonec zrušeny, neboť panovaly obavy o dobré jméno československého letectví v případě neúspěchu akce. Stroj byl upraven na dopravní. Zkušební provoz u ČSA proběhl úspěšně, a proto bylo objednáno dalších šest kusů.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Ford 5-AT-C Tri Motor byl celokovový dopravní letoun. Na konci dvacátých let prováděli Američané s jedním strojem předváděcí turné po Evropě. Letoun odkoupilo naše Ministerstvo veřejných prací. ČSA s letounem zahájily svou první zahraniční linku do jugoslávského Záhřebu. Náš Ford měl však nakonec smolný osud, stejně tak cestující a posádka, kteří s ním letěli 22. srpna 1930. Ten den stroj za bouřky tragicky havaroval na Vysočině.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Avia F.VIIb/3m byl v licenci stavěný třímotorový Fokker F.VIIb/3m. Fokkerovy dopravní hornoplošníky se staly v meziválečném období velmi rozšířenými a oblíbenými u mnoha leteckých společností na světě. Stroj se nevyznačoval nijak pronikavým technickým řešením, ale byl to neúnavný a spolehlivý dříč, což je u dopravních letadel to nejdůležitější.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
U našich státních aerolinií létalo v období 1930 až 1938 šest kusů letadel Avia F.VIIb/3m s celkovým náletem 2 306 487 km, čímž si drží tento typ u předválečných ČSA prvenství. Na fotografii je OK-ABU v barvách Československé letecké společnosti při servisu, od roku 1934 patřil tento stroj ČSA.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Caproni Ca.97 byl italský třímotorový hornoplošník pro šest cestujících. Pro ČSA neměl větší význam, používaly pouze jeden kus.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Letov Š.32 měl z předválečných dopravních letadel nejmenší estetickou hodnotu, horší však bylo, že měl i konstrukční nedostatky. Problémem byly především ocasní plochy a experiment s celokovovými křídly. Po nehodě OK-ADB v Karlových Varech používaly aerolinky zbývající čtyři stroje již jen sporadicky k nákladní dopravě. Reklamní fotografie pravděpodobně pochází z doby, kdy se ještě netušilo, jak neslavně dvaatřicítky skončí.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Saunders Roe A.19 Cloud byl jediný obojživelný letoun v historii ČSA. S úspěchem byl používán pro dopravu turistů mezi jugoslávskými pobřežními letovisky. Okupaci stroj přečkal rozebrán na Výstavišti v Holešovicích. Po válce se dostal trup letounu do soukromých rukou a byl svépomocí přetvořen na motorovou jachtu. Dnes je zachráněný trup vystaven v Leteckém muzeu Kbely.
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Na již zmiňované lince do Záhřebu létaly zpravidla Aera A.35 a později Avie F.IXD. Když byl spoj prodloužen do přímořského Sušaku (dnes Rijeka) a Splitu, byl na tuto jižní etapu nasazen právě létající člun Saro Cloud. Za klidného počasí přistával na mořské hladině a taktéž i startoval. Tzv. Jadranský expres byla turistická atrakce využitá pro reklamu, kdy ČSA deklarovala cestujícím nejrychlejší dopravu do hotelů stojících na pobřeží moře.
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Ruský expres, tak byl přezdíván Airspeed AS.6 Envoy, který si ČSA pořídily ve čtyřech kusech pro svoji nově otevřenou nejdelší linku Praha - Moskva. Létalo se s mezipřistáními přes Užhorod, Kluž, Jasy, Kyjev a Brjansk. Trať dlouhá necelých 2 500 km trvala 10 až 11 hodin. Airspeed Envoy, britský nízkokapacitní dvoumotorový letoun pro šest cestujících, měl moderní tvary, leč konstrukce byla celodřevěná. Byl to první typ se zatahovacím podvozkem ve flotile ČSA.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Větší stroj geniálního Holanďana, dopravní Fokker F.IX, nedosáhl ani zlomek úspěchů menšího typu F.VII., Fokker vyrobil pouze dva kusy pro KLM. A proto mohlo být pro Holanďany příjemným překvapením, že licenci zakoupilo československé MNO, pro které měla Avia vyrábět stroj upravený jako bombardér Avia F.IX. Vedle toho vznikly pro ČSA i tři civilní dopravní letouny označené Avia F.IXD.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Cestující vystupují z Avie F.IXD. Zřetelná jsou lanka řízení, horní a spodní od výškovky, prostřední patří směrovce.
Autor: Sbírka Václava Šorela
Savoia Marchetti SM.73, italský třímotorový dolnoplošník smíšené konstrukce s přepravní kapacitou 17 cestujících byl posledním typem, který rozšířil flotilu ČSA před válkou. Naše státní aerolinky nasadily 6 těchto strojů. V srpnu 1938 při letu z Prahy do Paříže havaroval OK-BAG za nepříznivého počasí na území Německa. Z cestujících ani z posádky nikdo nepřežil, při tragédii zahynul i první šéfpilot ČSA kpt. Karel Brabenec. Na fotce je SM.73 a Avia F.VIIb/3.
Autor: Archiv Českých aerolinií
V roce 1937 se na palubách SM.73 objevily první letušky ČSA. A tou první byla Mája Stará. Jednou, při letu z Benátek, vysadily letadlu všechny motory. To začalo ztrácet výšku a piloti se rozhodli nouzově přistát. Jedna cestující zpanikařila a snažila se protlačit do kokpitu. Hrozilo, že svým nezodpovědným jednáním strhne další pasažéry, čímž by se letadlo stalo těžké na čumák. Mája rozhodným zásahem ženu zpacifikovala a všichni ostatní cestující zůstali způsobně sedět. Za letuškami je SM.73 a Avia F.IXD.
Autor: Archiv Českých aerolinií