Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aby to jen bolelo. Současnost a budoucnost nesmrtících zbraní

  10:31aktualizováno  10:31
Zbraně, které dokážou zneškodnit protivníka, ale neusmrtí jej, by měly hrát při vojenských operacích čím dal větší roli. Armády si od nich slibují zlepšení reputace, a tak vyvíjí celou řadu zařízení, která by jim měla pomoci vyhrát „válku o srdce a hlavu“ civilních obyvatel.

Americký voják s nesmrtící zbraní FN 303 při cvičení | foto: US Army (volné dílo)

Současné vojenské operace mají mnoho podob. Vojáci se zapojují do poskytování humanitární pomoci nebo zajišťují pomoc při přírodních neštěstích. V řadě případů vojenské operace naopak připomínají spíše policejní akce. Fenoménem první poloviny 21. století se staly asymetrické, nebo také neregulérní či nelineární vojenské konflikty. Ohnisky asymetrických konfliktů jsou v současné době například Irák, Afghánistán, Gaza, Libanon nebo Sýrie.

V těchto místech operují organizované povstalecké nebo teroristické skupiny. Proti nim stojí často vyspělý protivník s přístupem k moderní technice a výcviku (viz dnešní Afghánistán a Irák), kterému se v přímém boji odboj nemůže rovnat. Povstalecké skupiny v takových případech volí obvykle různé „nekonvenční“ způsoby vedení boje.

Ideálním nástrojem pro to je domorodé obyvatelstvo. V Iráku a Afghánistánu se často stávalo, že spojenečtí vojáci zabili omylem, nebo také bohužel cíleně, civilisty. Jejich smrt samozřejmě vyvolává odpor k armádě, a povstalci ji využívají k šíření propagandy, verbování nových členů či důležitému ovlivňování názorů obyvatelstva.

Při podobných akcích také platí, že vojáci se dostávají do přímého střetu s civilním obyvatelstvem. Podle studie americké armády, která se dotazovala 314 vojáků, 70 % příslušníků americké armády se zapojilo do kontroly civilního davu v počtu 20 až 200 osob. Podle 84 % respondentů navíc ke zvládnuti davu musela postačit maximálně četa vojáků. Výcvik a vybavení vojáků přitom jsou určeny k zabíjení protivníka, nikoliv ke kontrole davu, který se řídí vlastními unikátními psychologickým a sociálním pravidly chování.

Na americkém ministerstvu obrany řeší problematiku nesmrtících zbraní NLW (Non-Lethal Weapons) Společné ředitelství pro nesmrtící zbraně JNLWD (Joint Non-Lethal Weapons Directorate). Ředitelství v současné době vede program nesmrtících zbraní NLWP (Non-Lethal Weapons Programe) s ročním rozpočtem 140 milionů dolarů. Cílem programu je najít zbraňové prostředky schopné „vyřadit“ člověka nebo dokonce vozidlo.

Právě v Afghánistánu a Iráku se stalo zastavení auta blížícího se ke kontrolnímu stanovišti doslova fenoménem. Sebevražední atentátníci se často v autech odpalovali u kontrolních stanovišť nebo při vstupních branách. Vojáci přitom neměli jak podezřelé vozidlo zastavit. Jediným nástrojem vojáků k zastavení vozidla je útočná puška nebo kulomet. Vzhledem k rozhodovacímu času maximálně několik desítek sekund, se tragédie stávaly velmi často.

Ruční NLW

„NLW jsou navrženy a nasazeny k dosažení vojenských cílů a zároveň k minimalizování ztrát na lidských životech, škodách na majetku a zařízení,“ říká Kelley Hughes, mluvčí JNLWD. „NLW může také pomoci objasnit záměr protivníka.“ JNLWD již vojákům dodala 14 různých nesmrtících zbraní. Vojáci využívají nesmrtící střelivo („gumové projektily“) nebo akustické/světelné výstražné systémy.

Jednou z nových nesmrtících zbraní je i speciální „paintballová“ puška FN Herstal FN 303. Zbraň američtí vojáci používají ke kontrole davu nebo k zneškodnění podezřelé osoby. FN 303 pomocí stlačeného vzduchu vystřeluje speciální plastové projektily až na vzdálenost 50 metrů. Projektily lze naplnit nejrůznějším obsahem, například značkovací barvou, pepřovým sprejem či jinou dráždivou látkou. Výhodou zbraně jsou kompaktní rozměry, unikátní vzhled a tichý chod. Použití zbraně lze vizuálně i akusticky oddělit od opravdových zbraní, a zamezit tak panice v davu.

Bubnový granátomet RLL40 pro použití nesmrtící munice ráže 40 mm

Bubnový granátomet RLL40 pro použití nesmrtící munice ráže 40 mm

Další nasazenou zbraní kategorie NLW jsou speciální náboje ráže 40 mm určené pro použití z jednoranných a bubnových ručních granátometů. K dispozici jsou nejrůznější gumové náboje nebo náboje naplněné dráždivou látkou.

Dlužno však dodat, že bubnové granátomety musí použít speciální náboje, aby se zajistilo automatické pootočení bubnového zásobníku. Podobné náboje například vyvíjí jihoafrická firma Rippel Effect pro své bubnové granátomety ráže 37/38 mm RLL37/38 a ráže 40 mm RLL40.

Lafetované NLW

Americká námořní pěchota (U.S. Marine Coprs) již s úspěchem nasadila speciální nesmrtící granátomety Venom NL/TLMS (Venom Non-Lethal/Tube-Launched Munition System). Venom NL/TLMS využívá blok jednoranných granátometů ráže 38 mm lafetovaných na vozidle, nejčastěji Humvee nebo MRAP.

Granátomety jsou umístěny v přesně daných úhlech tak, aby pokrývaly bezprostřední okolí vozidla až do vzdálenosti 100 m. Na vozidlech jsou nejčastěji umístěny tři bloky po deseti granátometech v úhlech 10°, 20° a 30°. Lze použít nejrůznější munici od gumových projektilů přes kouřové náboje až po náboje s dráždivou látkou nebo flash-bangy.

„Mariňáci požadovali něco, čím by mohli zastavovat a upozorňovat z dostatečné vzdálenosti,“ říká Anita Tate, programová manažerka zavádění zbraní Venom do námořní pěchoty. „Máme tady velmi bezpečný a snadno použitelný systém, který mariňákům lépe pomůže ochránit kontrolní stanoviště a odhalit záměr přijíždějícího vozidla.“

Americká námořní pěchota zároveň rozvíjí další program lafetovaných NLW zbraní označovaný jako MPM-NLWS (Mission Payload Module - Non-Lethal Weapons System). Cílem je vyvinout nesmrtící systém, který svým dosahem, pokrytím a účinkem překoná současně nasazené lafetované zbraně NLW. V jeho rámci inženýři zkoumají několik možných řešení. Vedoucím kandidátem je systém Medusa od firmy General Dynamics. Medusa využívá blok jednoranných granátometů ráže 66 mm schopných zasáhnout cíl na vzdálenost 30 až 250 m.

Na rozdíl od systému Venom jsou granátomety systému Medusa umístěny v otočné lafetě, lze tak přesně volit úhel, a tedy i dosah granátu. Kruhová odchylka při střelbě na 30 m je pouze 0,8 m, při střelbě na vzdálenost 90 m pak 2,5 m (výraz kruhová odchylka znamená, že polovina munice by měla spadnout do kruhu s uvedenými rozměry, pozn. red.). Vyvíjejí se speciální granáty, které dokážou zasaženou osobu ochromit světelnou, zvukovou i tepelnou složkou.

Budoucí vývoj

Komerční verze zbraně vyvolávající pocit pálení Silent Guardian

Komerční verze zbraně vyvolávající pocit pálení Silent Guardian

Hlavní role však v budoucnu připadne energetickým zbraním. V současné době se testují například mikrovlnné zbraně schopné vyvolat pálivý pocit na pokožce zasažených osob, jako jsou prostředky ADS 1 a ADS 2 (Active Denial System). ADS 1/2 je mikrovlnný zářič s frekvencí 95 GHz schopný bodově zasáhnout cíl až na vzdálenost tisíc metrů. Mikrovlny rozkmitají vodní molekuly v pokožce zasažené osoby a vyvolají nesnesitelný pocit pálení. Ostatně na stejném principu funguje mikrovlnná trouba. 

NWLP také pracuje na nové polovodičové technologii, která umožní konstruovat menší, kompaktnější a levnější mikrovlnné zbraně. „NWLP nyní upravuje ADS 1 do robustnější mobilní platformy, která bude schopná potenciálního operačního nasazení,“ říká Hughes. „Program také vylepšuje systém ADS 2, což je kontejnerová verze vhodná pro operační použití. Pokud uživatel podá žádost, lze systém nasadit, vycvičit operátory a poskytnout provozní podporu systému.“ 

Předvádění a představení mikrovlnného zařízení pro „kontrolu davu“ americkou armádou.

Dlužno však dodat, že zbraně NLW se v armádě setkávají s poměrně velkým odporem. Podle některých je nutné proti smrtící síle protivníka odpovídajícím způsobem reagovat. Použití nesmrtících zbraní může vyvolat u protivníka oprávněný pocit většího bezpečí a povzbudit ho k nepřátelským akcím.

Nebude to zřejmě jediná kontroverze. Jak jsme již psali ve starším článku na Technetu, Američané tento systém poslali do Afghánistánu, ale nakonec operačně nenasadili (raději jej jen vyzkoušeli na vězních v Pitchess Detention Center v Los Angeles). Důvody byly zřejmě spíše politické než technické: armáda se patrně obávala, že nová, neznámá a neviditelná zbraň vyvolá ještě větší strach a paniku než běžné prostředky. Podle serveru Wired velení opakovaně odmítalo žádosti velitelů o nasazení této zbraně. Navíc větší problém představovaly v Afghánistánu i Iráku akce jednotlivých protivníků a jejich malých skupin spíše než davové bouře.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven a doplněn. Původní verzi najdete zde.

Autor:
Témata: Srdce




Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.