Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teleskopy se zaměřily na možnou „mimozemskou megastavbu“. A nic

aktualizováno 
Podle spekulací několika vědců mohla být hvězda KIC 8462852 možná gigantickou stavbou umělého původu. Proto se na ni zaměřily teleskopy programu hledání mimozemských civilizací, které však neobjevily nic zajímavého.

Antény v institutu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) | foto: SETI Institute

Pokud jsou v systému kolem hvězdy KIC 8462852 mimozemšťané, tak jsou poměrně tiší. Na tuto malou část oblohy se totiž v posledních týdnech zaměřily antény systému Allen Telescope Array (ATA) v americké Kalifornii, aby pátraly po možném rádiovém vysílání či šumu kolem hvězdy, která hodně vyčnívá z průměru.

Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova teleskopu. Obě v článku zmiňované události jsou na nich jasně patrné.

Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova teleskopu. Obě v článku zmiňované události jsou na nich jasně patrné.

Podle teleskopu Kepler totiž její světelnost nejméně několikrát, a zřejmě pravidelně (teleskop ji sledoval jen krátce, než se rozbil) velmi výrazně klesá. Někteří vědci si proto zaspekulovali (jejich práce zde), že by to mohlo být kvůli přítomnosti ohromné mimozemské stavby, snad určené k výrobě energie. Podrobněji jsme o nápadu psali v předchozím článku. Radioteleskop ATA ovšem v šumu přicházejícím z tohoto koutu vesmíru neobjevil nic mimořádného (stejně jako infračervený teleskop WISE, ale to jsme psali již minule).

SETI hledal v první řadě „soustředěné“ signály do úzkého pásma, které by mohly sloužit například jako maják, jímž daná civilizace ohlašuje svou existenci. Hledání probíhalo celou druhou polovinu října, vždy 12 hodin denně, a to na frekvencích 1 až 10 GHz, tedy v mikrovlnném pásmu, pro které je zemská atmosféra příhodně propustná. Podrobnosti o pozorování najdete v práci týmu ze SETI dostupné na arXiv.org.

V rámci projektu SETI jde o standardní proceduru, protože takové signály se hledají nejsnadněji. Pro představu je to tak trochu, jako když ručně ladíte rádio: s velkou pravděpodobností budete při ladění chvíli poslouchat šum, ale časem narazíte na „pískání“, které nasvědčuje, že jste na stopě stanice. Astronomové v SETI dělají něco velmi podobného.

Hledači mimozemských civilizací se ovšem tentokrát zaměřili i na něco exotičtějšího. Hledali širokopásmový signál, který by měl doprovázet pohyb kosmických lodí s mikrovlnným pohonem. Je to samozřejmě pouze čirá spekulace, ale autoři výzkumu odhadují, že:

a) pokud by šlo o umělou stavbu, její údržbu by musela zajišťovat celá flotila kosmických lodí.
b) mikrovlnný pohon je perspektivní technologie, což dnes samozřejmě nemůže nikdo spolehlivě odhadnout.

Autoři výzkumu samozřejmě ví, že oba předpoklady jsou hodně odvážné a asi si nikdy nedělali velké naděje na úspěch. Hypotetičtí mimozemšťané mohou stejně snadno používat jiný typ pohonu, který za sebou nezanechá detekovatelné stopy a tak dále a tak podobně. Takže i když je naděje velmi malá, SETI stojí za to ověřit. Celé je to sice příslovečné hledání jehly (v opravdu gigantické) kupě sena, ale kdyby výzkumníci nebyli ochotní jít do podobně nejistých výzkumů, práce na projektu by mohli klidně nechat.

Musíme to ohulit

Když mluvíme o nadějích projektu, ještě jsme nezmínili, že vědci také dokážou hledat jen dostatečně silný signál. ATA má omezenou detekční schopnost, a pokud by měl zachytit vysílání z KIC 8462852 (ať záměrné, či nikoliv), muselo by jít o signál mimořádné intenzity. Kdyby měli mimozemšťané vysílat úzkopásmový signál do všech stran (všesměrový) s takovou intenzitou, abychom ho mohli zachytit na ATA, výkon jejich zařízení by musel být zhruba o dva řády (nejméně stokrát) vyšší, než je dnešní celková energetická spotřeba lidstva (ta dnes činí zhruba necelých 20 terawattů, tedy 20 milionů megawattů).

Emise (doslova) mikrovlnných pohonů by vyžadovaly energie ještě o několik řádů vyšší, což je další argument, proč v tomto případě šlo skutečně o pokus s velmi malou nadějí na úspěch. Na druhou stranu, tým ze SETI postup nikdy předtím nepoužíval, a tak to pro ně jistě byla zajímavá zkušenost, zvláště když je to prakticky nic nestálo. A byť se dá odhadovat, že případná civilizace schopná stavět „solární parky“ kousek od slunce bude mít k dispozici ohromné množství energie (odhaduje se řádově miliardkrát více než lidstvo dnes), i tak jde o velké projekty. Samozřejmě energie by stačilo podstatně méně, kdyby signál byl vysílán směrově, tedy směrem k nám. Ale to také samozřejmě nelze úplně předpokládat.

V každém případě je asi jasné, proč se neúspěch SETI při hledání života v KIC 8462852 dal očekávat. Naše možnosti detekce jiných civilizací jsou velmi omezené a naději na úspěch mají jen v případě velmi specifických okolností. Ale v SETI si myslí, že je to lepší než nic a s tím je těžké debatovat. Zvláště když významnou část prostředků na projekt zaplatili soukromníci.

Autor:
Témata: Galaxie




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.