Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruský teleskop objevil zajímavý rádiový signál, SETI ho prověřuje

aktualizováno 
Ruští astronomové v loňském roce zachytili nezvyklý a možná uměle vzniklý signál přicházející na obloze směrem od souhvězdí Herkula. Bohužel zpráva, která už proletěla významnou částí velkých anglicky psaných médií, je však zřejmě jen poslední „hit“ letošní okurkové sezony.

Pohled na radioteleskop RATAN. Kruh radioreflektorů má průměr 577 metrů. | foto: SAO

Na Kavkaze stojící radioteleskop RATAN-600 připomíná na pohled tak trochu mimozemskou stavbu. Tvoří ho velký kruh „panelů“ (ve skutečnosti tzv. radioreflektorů čili odrazných ploch) s průměrem téměř 600 metrů kolem středového přijímače. Dokáže přijímat z vesmíru signály v širokém pásmu rádiových frekvencí (frekvence od 610 MHz do 30 GHz), takže se využívá ke sledování všemožných objektů a zdrojů rádiové záření.

RATAN funguje už od roku 1974, za tu dobu odvedl velký kus vědecké práce a obrazně řečeno viděl mnohé. Zvlášť v květnu minulého roku. Přesně 15. května 18:01:15 místního času zaznamenaly přístroje v signálu přicházejícím ze souhvězdí Herkula nezvyklé „pípnutí“ na vlnové délce 2,7 centimetru (tj. frekvenci 11 GHz). Jeho zdroj je neznámý a na první pohled neodpovídá ničemu, co v daném směru pozorujeme.

Signál byl zachycen pouze při jednom ze zhruba 40 měření stejné malé oblasti oblohy, na němž je v tomto kontextu nejzajímavějším objektem zhruba 95 světelných let vzdálená hvězda HD 164595. Dodejme hned, že nelze zjistit, zda byl signál zrovna od ní; prostě přišel z velmi malé části oblohy, ve které leží tato hvězda a jinak nic příliš zajímavého.

HD 164595 je hvězda velmi podobná našemu Slunci (jen je zřejmě o zhruba dvě miliardy let starší) a její systém obsahuje alespoň jednu planetu. Ta je sice veliká zhruba jako Neptun a velmi blízko hvězdy, takže je neobyvatelná (alespoň podle našich měřítek), ale kde je jedna planeta, mohou snadno být i další.

Samotný signál není podle ruských měření příliš silný, ale vystupuje z okolní šumu poměrně jasně. I proto tým, který signál objevil, ho považoval za zajímavý cíl pro projekt SETI, hledající mimozemský život. Proto člen týmu a stálý spolupracovník SETI Claudio Maccone rozeslal tento týden dalším „hledačům“ kopii prací (výsledky pak také ústně prezentoval 27. srpna na astronomickém kongresu v Mexiku).

Záznam signálu zachyceného v květnu 2015 radioteleskopem RATAN-600. Fialová linka ukazuje „syrové“ měření. Hladká zelená linka ukazuje, jak by podle simulace mělo vypadat  vysílání bodového zdroje v soustavě HD 164595.

Záznam signálu zachyceného v květnu 2015 radioteleskopem RATAN-600. Fialová linka ukazuje „syrové“ měření. Hladká zelená linka ukazuje, jak by podle simulace mělo vypadat vysílání bodového zdroje v soustavě HD 164595.

Výsledek se brzy dostavil, pozorování si všimla média i kolegové a na HD 164595 se hned poté zaměřily antény projektu hledání mimozemské civilizace. Nic zajímavého zatím neobjevily, alespoň v rádiové oblasti. V optickém pásmu se pozorování do 29. srpna kvůli počasí nedařilo, následující den pak nepřinesl žádné zajímavé výsledky. Astronomové ze SETI ovšem pro jistotu chtějí hvězdě věnovat zvýšenou pozornost i nadále.

Rychlá reakce SETI neznamená, že by astronomové hned uvažovali o mimozemšťanech. Je to mnohem spíše doklad toho, že astronomie je dost „akční“ obor, kde v případě zajímavých událostí jde často o minuty či vteřiny. Pozorovací systémy jsou tedy nastaveny tak, aby byly schopné rychle a pružně reagovat.

O zdroji signálu můžeme jen spekulovat. Když začneme u mimozemšťanů, muselo by se jednat o signál abnormálně silný - všesměrový maják vysílající takový signál by podle amerického astronoma Setha Shostaka (jeho text na stránkách projektu zde) vyžadoval energii cca 1020 Wattů, což je zhruba sto milionkrát více, než kolik činí celkový výkon dnešní lidské energetiky.

Co se týče přirozených vysvětlení, známý astronom Jean Schneider zmínil, že by se teoreticky mohlo jednat o výsledek působení gravitace této hvězdy, která jako čočka (tzv. gravitační čočka) ohnula a možná trochu „zaostřila“ záření nějakého vzdálenějšího zdroje.

Nebo by skutečně mohlo jít o umělý zdroj, jen nežádoucí. Nick Suntzeff z Texaské A&M University pro server ArsTechnica poznamenal, že zrovna na frekvenci 11 GHz probíhá komunikace vojenských satelitů: „Bůhví, co nebo kdo na této frekvenci vysílá,“ řekl doslova. Podle něj je tedy představitelné, že šlo o zachycenou krátkou komunikaci mezi vojenským satelitem a Zemí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.