Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Miniaturní ponorka pátrá po vraku letadla slavného polárníka Amundsena

  15:27aktualizováno  15:27
Prasynovec slavného polárníka Roalda Amundsena se vydal hledat vrak letounu svého předka. Na lodi vybavené speciální miniponorkou prozkoumá 117 čtverečních kilometrů Severního ledového oceánu.

Roald Amundsen zahynul před devadesáti lety ve svém letounu Latham 47 v Barentsově moři v Severním ledovém oceánu. Chtěl zachránit posádku ztroskotané vzducholodi Italia, na jejíž palubě byl i Čech František Běhounek. Cestou se však za dosud neznámých okolností zřítil.

Roald Amundsen

Roald Amundsen v roce 1925

Dnes začala v norském Tromso dvoutýdenní expedice, která má za úkol najít trosky Amundsenova potopeného letadla. Na palubě dvou norských královských lodí (KNM Tyr a KV Harstadt) je kromě prasynovce slavného objevitele Nikolaje Jacobsena několik vědců a televizní štáb, který pořídí z celé akce dokument.

Pro pátrání na mořském dně použijí speciální miniponorku Hugin 1000. Tento stroj z řady AUV - Autonomous undrewater vehicle - je, jak už z názvu vyplývá, zcela samostatný a běžně se používá pro mapování oceánského dna ve vysokém rozlišení.

Výstup z Huginu 1000

Snímek ze sonaru Huginu 1000 má rozlišení 7x 7 cm. Délka stínu stožáru na snímku je přes 70 metrů.

Hugin 1000

Maximální dosažitelná hloubka: 3 000 metrů

Nejdelší výdrž baterie: 24 hodin při rychlosti 4 knoty (7,4 km/h)

Maximální rychlost: 3 m/s (11 km/h)

Nominální rychlost: 2,06 m/s (7,5 km/h)

K otočení jí stačí 15 metrů

Rozměry: 3,85 x 0,75 x 0,75 m

Hmotnost: 65 kg

Hugin je vybaven sonarem, který by vrak případně zachytil. Ponorka vydrží pod vodou 12 hodin. Poté se vrátí na palubu Tyru, kde z ní stáhnou všechna nasnímaná data.

Expedice má ve výbavě ještě dálkově ovládaného podvodního robota Scorpion 21, který je vybaven HDTV kamerou (tedy kamerou s vysokým rozlišením). Zařízení je napájeno z lodi, a může tedy ve vodě zůstat libovolně dlouho.

Pokud bude pátrání úspěšné, mohlo by osvětlit poslední chvíle života slavného polárníka.

V úspěch doufá i Amundsenův prasynovec Jacobsen: "Pokud se nám podaří najít něco, co by objasnilo, co se tehdy skutečně stalo, bylo by to úžasné."

Jak zemřel Amundsen?

Do záchranné akce se Amundsen zapojil 18. června 1928. Spolu s francouzským pilotem mířil na pomoc ztroskotané vzducholodi Italia, která se právě vracela ze severního pólu a kterou vedl jeho hlavní konkurent Umberto Nobile.

Hydroplán Roalda Amundsena - Latham 47

Hydroplán Roalda Amundsena - Latham 47

Roald Amundsen

Roald Amundsen (16. červenec 1872 – červen 1928)  byl norský polární badatel, jako první člověk dosáhl jižního pólu. V roce 1911 tak předběhl svého soupeře Roberta Scotta, který navíc při cestě zpět zahynul.

Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letadly. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia.

Zdroj: Wikipedia

Trosečníci z Italie strávili na kře několik týdnů, než je zachránil legendární sovětský ledoborec Krasin. Běhounek, který se expedice zúčastnil jako specialista na kosmické záření, i Nobile havárii i útrapy na kře přežili. Běhounek již v roce 1928 popsal své dobrodružství v knize Trosečníci na kře ledové.

Amundsen však záchrannou operaci nepřežil. Zemřel cestou k trosečníkům. Poslední Amundsenův rádiový signál byl zachycen 18. června v 18:45. Podle dnešních odborníků a jejich propočtů se v tu dobu letadlo nacházelo 19 námořních mil od Bear Islandu (Medvědího ostrova). Tam bude také probíhat pátrání po vraku.

Během téměř sta let, které od tragédie uplynuly, oceán vydal už několik zbytků z Amundsenova letadla. Již v roce 1928 byl nalezen plovák z levého křídla. Jeden z motorů Lathamu byl objeven v roce 1933. Nedopatřením však opět zmizel v hlubinách. Poslední nález byl zaznamenán v roce 1964, kdy byla nalezena překližka, která by mohla také pocházet z Amundsenova letounu.

Zdroj: BBC.co.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.