Ministr Mlynář odpovídal on-line

  • 28
Ministr informatiky Vladimír Mlynář patří k nejmladším členům vlády. Řídí nejmenší ministerstvo, kterému již byl několikrát předpovídán zánik. Jak odpověděl na vaše otázky?

Ministr informatiky Vladimír Mlynář patří k nejmladším členům vlády. Řídí nejmenší ministerstvo, kterému již byl několikrát předpovídán zánik. Právě teď v on-line rozhovoru odpovídá na vaše otázky.

Původní plány

Na začátku svého působení ve vládě Vladimíra Špidly si stanovil pro nadcházející čtyři roky čtyři nejdůležitější priority:

1. až 25 % agend veřejné správy má být přístupné přes internet, ČR se má stát leaderem v tomto směru ve střední Evropě.
2. Počítačová gramotnost populace se má dostat přes 50 procent

On-line chat: kde a kdy

S ministrem informatiky Mlynářem si můžete on-line promluvit v pondělí od 14:00 do 15:00.
Otázky můžete v tuto dobu zadávat na http://www.technet.cz/chat.

3. Počítačový průmysl a vzrůst počítačové gramotnosti by se měly příznivě projevit na růstu HDP
4. Česká pošta by se měla stát podnikem 21. století  

Vedle toho si v roce 2002 – na začátku svého působení - Mlynář stanovil pět konkrétních cílů, které se týkají především telekomunikační politiky.

 

1. posílení autority ČTÚ co se týká jeho důvěryhodnosti, akceschopnosti a vymahatelnosti jeho výroků
2. dotažení privatizace Českého Telecomu a konec schizofrenního stavu, kdy stát zastupuje jak Telecom coby jeho akcionář, tak občany jako regulátor trh.
3. Zákon o elektronických komunikacích (bude předložen koncem roku 2003)
4. Odmítnutí privatizace České pošty a definování její pozice mimo jinéh jako veřejné služby a jako kontaktního místa.
5. Vytvoření Bílé knihy ekomerce – tedy definice podmínek důvěryhodnosti elektronického obchodu.

Vladimír Mlynář

Od té doby se však mnoho věcí změnilo a podle toho se musely začít prosazovat i jiné požadavky a priority.

Nový pohled

Na letošní březnové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) tak mohli účastníci slyšet aktualizovanou vládní koncepci do roku 2006 v podobě dokumentu Státní informační a komunikační politika. V něm jsou definovány cíle, které si vláda v této oblasti vytýčila do roku 2006. Základní teze jsou shrnuty do následujících šesti bodů:

· Budování moderních dostupných a bezpečných služeb
· Pokračování liberalizace telekomunikačního trhu
· Rozšíření širokopásmového internetu
· Pokračování legislativního zakotvení informační společnosti tam, kde je to nutné
· Zvyšování počítačové gramotnosti
· Rozvoj elektronického obchodu podporou rovných a neutrálních podmínek

Mlynář také ukázal prioritu letošního roku. Zatímco minulý rok se jeho resort zaměřil na Zákon o elektronických komunikacích, jako hlavní letošní úkol stanovil dokončení Zákona o výměně dat ve veřejné správě (známý také jako Zákon o registrech). 

Životopis Vladimíra Mlynáře

Vladimír Mlynář (38 let) byl členem vlád Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly a nyní Stanislava Grose. Vystudoval gymnázium. Je signatářem Charty 77. Kvůli svým politickým názorům a původu (otec Zdeněk patřil k výrazným postavám pražského jara, matka Rita Klímová byla disidentka) nemohl studovat vysokou školu. V letech 1988-1989 se podílel na vydávání samizdatových Lidových novin. V roce 1990, kdy se jeho matka stala velvyslankyní v USA, studoval ve Washingtonu. Pak v letech 1991 - 1997 pracovat v týdeníku Respekt, kde se stal v roce 1994 šéfredaktorem. Novinařinu opustil v roce 1998 a vstoupil do politiky.

Je ženatý, má dva syny.

Ministerstvo informatiky - ano, či ne?

Mnohým se může zdát, že je Mlynářem řízené ministerstvo zbytečné. Myslí si to nejen lidé, kteří se činnosti tohoto ministerstva dozvídají jen okrajově, ale i někteří ministři, kteří by rádi agendu zmíněného úřadu začlenili pod některé z tradičních ministerstev. Mlynářovo ministerstvo disponuje necelými 170 zaměstnanci, kteří se by se například na ministerstvu vnitra či hospodářství lehce ztratili.

Mlynář své ministrestvo hájil například slovy, že se MI podařilo proti tlaku Ministerstva vnitra (MV) prosadit možnost žádat o vytvoření občanského průkazu elektronickou formou. Podle Mlynáře by se MV s případným jiným orgánem s menšími kompetencemi ani nebavilo. Ministr tuto skutečnost uvedl jako příklad, kdy MI vstupuje do legislativního procesu připomínkováním jednotlivých legislativních norem. Veliký posun vidí Mlynář v přijetí legislativního rámce, který ukazuje cestu, kudy se má elektronická komunikace ubírat.

Je však potřeba přiznat, že i přes různé neúspěchy má ministerstvo informatiky na svém kontě i mnoho splněných slibů. Některé z nich však mohou ve svém důsledku vyznívat poněkud kontroverzně.

Jedním z takových je i Národní program počítačové gramotnosti (NPPG), který měl zvýšit procento populace, které si rozumí s počítačem, přesně podle 2. bodu hlavních priorit. Program se sice rozběhl a obsloužil mnoho osob, ale pak byl zastaven a z Ministerstva se ozývaly hlasy, které hovořily o mrtvých duších, které provozovatel NPPG vládě účtoval. Největší kritiku však nyní ministr sklízí za pomalé prosazování vysokorychlostního internetu.

Mnohem úspěšněji proběhlo jiný praktický výsledek úsilí Mlynářova úřadu, lidé si nyní prostřednictvím elektronických podatelen mohou ušetřit mnohé běhání po úřadech. Jen za minulý rok například využilo možnosti podat daňové přiznání prostřednictvím internetu na 7 000 osob. Nově lze přes internet nahlížet do katastru nemovitostí.

S tím souvisí také nový program, který umožní radnicím získat zdarma na jeden rok zaručený elektronický podpis, aby se s ním starostové naučili pracovat. Ministerstvo informatiky (MI) proto na vydání kvalifikovaných certifikátů všem 6253 obcím uvolnilo tři milióny českých korun z vlastního rozpočtu. Zatímco běžná cena elektronického podpisu činí 770 Kč, objemem nákupu dosáhlo ministerstvo u První certifikační autority mimořádně výhodných cenových podmínek. Jeden kvalifikovaný certifikát nakoupí za 370 Kč.

Také vládní portál na adrese portal.gov.cz, který je sice neustále za něco kritizován, již mnohým lidem ušetřil mnoho času, zvláště prostřednictvím sekce nazvané životní situace.

Z poslední doby lze za splnění jedné z výše zmíněných priorit považovat prosazení přechodu České pošty na akciovou společnost nebo aktuálně vládou schválený Zákon o elektronických komunikacích, který již míří do parlamentu.