Již dnes můžete využít nečekaně on-line služby k práci, zábavě i vzdělávání. Třeba nový balík Microsoft Office, synonymum pro práci s dokumenty, bude do značně míry dostupný zdarma a on-line. Není zdaleka jediný, on-line editorů a multimediálních úložišť na internetu stále přibývá.
|
Facebook, Microsoft, Google: Co je on-line, to se počítá. |
Zdá se vám tato parafráze na klasické české "co je doma, to se počítá", za vlasy přitažená? Mně zatím taky. Právě s neochotou lidí, kteří se zdráhají svěřit všechna svá data nějakému nepředstavitelnému diskovému poli, se budou firmy ještě nějaký čas potýkat. Současný trend je navíc jaksi rozpolcen: uživatelé chtějí více volnosti a mobility (což řeší data uložena on-line), na druhou stranu požadují supervysoké rozlišení málem i u videoklipů z dovolené (a současné rychlosti internetu zatím takové kvalitě obsahu nepřejí). Kterým směrem se svět počítačů vydá? A, co je důležitější, kterým směrem se vydáte vy?
Od sálových počítačů k PC a zase zpátky
Svět počítačových technologií prochází zajímavými vlnami. V padesátých letech 20. století existovaly pouze sálové počítače, v sedmdesátých letech k nim přibyly terminály. Máme tu tedy obrovský centrální počítač a k němu připojeno mnoho bezzubých, výpočetně slabých stanic (terminálů).
Osobní počítače se pokusily tento vzorec nabourat. Šlo o samostatné jednotky, které nemusely být připojeny do žádné sítě, tedy kromě té elektrické. Software se nahrál z kazet nebo disket a zbytek už záležel na interakci mezi počítačem a jeho uživatelem.
Během tři desetiletí vyspěla platforma Personal Computer z pomalého a hračičkovského nástroje do komerčně megaúspěšné fáze, kde se jednotlivým uživatelům dávají do rukou silné nástroje dříve dostupné jen armádě, filmařům, profesionálním grafikům nebo týmům výzkumníků. To, že osobní počítače jsou častěji využívány k zábavě a odreagování, ponechme stranou.
Notebooky a netbooky - odlišné koncepty
Jakýmsi vyvrcholením osobního počítače je notebook - silný, plnohodnotný, nezávislý počítač, který si můžete vzít kamkoli s sebou. Naopak netbooky, které jsou menší, lehčí a méně výkonné, představují spíše návrat k éře terminálů. Netbook se totiž stává plně využitelným především při připojení na internet (jak ostatně samotný název napovídá).
|
Operační systém budoucnosti? Všechna data i aplikace on-line. |
Zpátky do plenek
Všimli jste si také, jak se u on-line aplikací oslavují maličkosti, které jsou u plnokrevných desktopových programu naprostou samozřejmostí již patnáct let? Třeba to, že v Gmailu (možná nejsledovanější on-line aplikaci) je nyní možné přidat soubor do přílohy pouhým přetažením na zprávu.
Něco takového je přece u normálních aplikací zcela běžné. A o pohodlí, bohatém grafickém rozhraní a především rychlosti práce, jakých si užíváme i v těch nejobyčejnějších grafických editorech, si u cloud aplikací stále můžeme nechat zdát. Proč se tedy o on-line aplikacích mluví jako o budoucnosti?
Mobilita, sdílení, mikroplatby
Důvodů je mnoho, každého zaujme něco jiného. Konzumenty zábavy bude přitahovat vždy aktuální obsah, počítačové laiky snadné ovládání, profesionály fascinuje možnost kombinaci různých API. Já se zaměřím na tři důvody, které považuji přinejmenším za podstatné.
Mobilita - chytré multimediální telefony přestávají být výsadou podnikatelů a hračičků, a mobilní internet se pomalu stává samozřejmým požadavkem. Vzniká zde masa uživatelů, kteří možná na cestách zatím pouze vyhledávají vlakové spojení, čtou si zpravodajství a facebookují. Ale až se jim zachce dělat něco víc, budou pro ně "v cloudu" připraveny nástroje šité na míru. Mít svá data (kalendář, fotky, faktury, zápisky, kontakty, odkazy nebo poštu) všude k dispozici bude možná brzy zcela automatickým očekáváním.
Sdílení - kdy naposledy vám někdo přinesl dokument na disketě? Dnes nosíme soubory na flešce nebo posíláme e-mailem, ale mnozí již objevili krásu dokumentů sdílených prostřednictvím on-line editorů. A u fotek i videí, která společně nahráváme, prohlížíme a komentujeme on-line (Rajče, Picasa, Flickr...), to už dávno ovládají i méně pokročili uživatelé, kteří se nevrhají do počítačových novinek bezhlavě.
Na sdílení si zkrátka zvykáme rychle a on-line aplikace jsou v tomto směru nesmírně flexibilní. Přestože třeba sdílení Office dokumentů přes Facebook (docs.com) nyní zní spíše podivně, tyto a podobně služby si své vděčně uživatele najdou, a skrze ně se možná nečekaně rozšíří.
Mikroplatby - chceme-li předvídat, kam se vývoj vrtne, nesmíme zapomenout na ekonomickou stránku věci. A ta vypadá pro on-line cloud aplikace docela příznivě, alespoň teoreticky. Kombinace služeb zdarma a za malý poplatek (model freemium) dává těmto službám možnost získat rozsáhlou uživatelskou základnu a přitom vydělat nemalé finanční prostředky. Softwaroví piráti nemají mnoho šanci - když nezaplatíte, po přihlášení vaším jménem a heslem nebudete moci zpoplatněné funkce používat.
Bude možné si aplikaci pronajmout na dobu určitou nebo si předplatit jen ty funkce, které opravdu využijete. Nemluvě o tom, že budete mít k dispozici vždy tu nejnovější verzi bez nutnosti složitých updatů.
Právě lepší kontrola nad platbami za používání aplikaci, případně jejich monetizace prostřednictvím vytrvale rostoucí reklamy, se může ukázat jako rozhodující faktor. Vývojáři mají pochopitelnou a evidentní motivaci tvořit on-line aplikace, a také mikroaplikace pro různé uzavřené i otevřené platformy (iPhone/iPod/iPad, Android, Windows Mobile, Nokia...).
Chtějí uživatelé do oblak?
Ale co koncoví uživatelé, co firmy a jednotlivci? Těch se samozřejmě týká většina zmíněných výhod (mobilita, sdílení), ale nevýhody nejsou zanedbatelné.
Připojení - s připojením k internetu koncept cloud aplikací stojí a padá. Přestože se dá očekávat výrazné zlepšení práce s lokální mezipamětí (cache), je jisté, že pro příjemný provoz aplikací bude třeba zrychlit prostupnost linek, a to především těch mobilních.
Soukromí - všimli jste si také, jak se nároky uživatelů na soukromí rok od roku snižují? Nebo to tak alespoň podle služeb, které mají masový úspěch, vypadá. Práce s maily uloženými na serverech (nikoli u nás na disku) nás už nijak nepřekvapí, a soukromé fotky z dovolené ukazujeme přátelům na webu.
Ale mít on-line úplně všechny dokumenty, veškeré aplikace a vlastně celé naše "elektronické já"? To už může být velké sousto i pro největší nadšence.
Uzavřenost - přestože existují iniciativy (jako Google Data Liberation Front), které dbají na to, aby se naše data nestala rukojmím velkých poskytovatelů služeb, je jasné, že mít data na serverech někoho jiného vytváří jisté závislostní pouto. Když máte data u sebe na disku, můžete je otevřít kdy chcete a čím chcete. U cloud aplikací to bude trochu složitější, alespoň zpočátku, než mezi sebou začnou jejich poskytovatele lépe spolupracovat.
Vše pod jedním jménem a heslem - stále znám mnoho lidí, kteří dostávají kopřivku z centrálního ukládání hesel jinde než ve vlastní hlavě. Můžeme je označit za paranoiky, pravdou ale je, že mít všechna svá data dostupná on-line pod svým jménem a heslem, to už je pořádné bezpečnostní riziko. Stačí, aby si nějaká internetová kavárna přehrála záznam z nějakých lepších bezpečnostních kamer a hned bude mít k dispozici takových jmen a hesel, že se v těch soukromých datech utopí. Dobře vyvážit bezpečí a pohodlí bude v případě cloud aplikaci velmi důležité, ale také velmi obtížné.
Hry - on-line aplikace zvládnou, s dostatečně rychlým připojením, kde co. I hry. Ale zanícení hráči stejně dají přednost výkonnému PC před slabým "thin clientem" nebo netbookem. Rozdíl v grafice a herních zážitcích je totiž více než patrný. Východisko se samozřejmě nabízí, a to v podobě herních konzolí, firmy Nitendo, Sony i Microsoft už jsou ostatně na tento přesun hráčské komunity celé natěšené.
Souboj on-line a off-line světa
Aplikace, ke kterým přistupujeme skrze prohlížeč, nejsou ničím novým. Podle investic a plánů velkých firem se může zdát, že půjde o něco víc než jen hračky pro nadšence. Pokud najdou dobrý ekonomický model a nabídnou zajímavé služby, mají reálnou šanci ukousnout si pořádný podíl na trhu.
Je to paradoxní, když si uvědomíme, že se výkon počítačů vytrvale zvětšoval a zvětšoval, aby nakonec sloužil k vykonávání nějakých "pomocných" skriptů v prohlížeči webových stránek. Je ale jasné, že off-line aplikace (a koncept výkonného PC vůbec) se nevzdají bez boje. Na svojí straně mají vývojáře, profesionály, domácí uživatele i tvůrce interaktivního multimediálního obsahu.
Figurky jsou rozestavěny. Jak souboj dopadne, o tom mluví jen ty firmy, které se již na jednu stranu zcela přiklonily. Většina firem i uživatelů ale zatím vše sleduje, případně hraje na obě strany, na radikální kroky mají dostatek času.
Obě strany se každopádně budou muset pořádně předvést, a tak budeme svědky "převratných supermobilních aplikací" i "tak vysokého rozlišení, že vám oči budou přecházet". Bude to možná docela zajímavá jízda. Jak dopadne, to bude záležet i na tom, jak rychle pojedeme, kolik hrbolů potkáme, a jak pevně si budeme držet své peněženky.
