Vlachová přišla o oko při autonehodě v roce 2005. Od té doby má oční protézu. Nikdy nepřestala snít o opětovném získání zraku. Žena si myslí, že díky pokroku techniky je její sen reálný. Sama se považuje za velkého příznivce sci-fi filmů, které ji nakonec inspirovaly.
Digitální kamera by jí měla částečně pomoci. Chce, aby jí technika umožnila reagovat na změny osvětlení. Touží po tom, aby mrkáním mohla kameru zapínat a vypínat a také stejným způsobem nastavovat zoom.
Vlachová nyní pracuje na scénáři ke science fiction filmu a pomocí svého umělého oka by ráda natočila dokument a vysílala svůj pohled na svět on-line (lifecast).
"Mám hodně nápadů, jak techniku využít," říká autorka nápadu. "Nechci rozhodně špehovat lidi a zasahovat jim do jejich lidských práv. Možnosti s touto technologií jsou obrovské. Mám ráda fotografii i film a tohle by mi umožnilo skutečně originální úhel pohledu," dodala Vlachová pro deník Daily News.
Vlachová na svém blogu uvádí, co přesně by oko mělo umět: počítá s možností videozáznamu (MPEG recording) na miniSD a SD karty, mini-AV výstup, Firewire a USB drive, trojnásobný optický zoom, dálkové ovládání, bluetooth.
Roy Want ze společnosti Intel tvrdí, že splnit její přání je možné. Podle něj se v obchodech běžně používají kamery velikosti oční bulvy. Tvrdí, že je možné sestrojit bezdrátovou kameru-oční protézu do oční bulvy.
Technik podotýká, že kamera zabudovaná do oční protézy by musela být odolná proti vlhkosti. Měla by být bezdrátově spojena s mobilem nebo PDA, odkud by také bezdrátově čerpala energii pro svou činnost. Odtud by se přenášel obraz dále, například na internet.
Podobné experimenty s umělým okem již proběhly. Vědci na University of Washington v Seattlu sestrojili prototyp kontaktní čočky vybavené pro větší účinnost elektronickými obvody a LED displejem, který může teoreticky zobrazovat například internet nebo rychlost, jakou se majitel čočky právě pohybuje.
První skutečné bionické oko bylo voperováno dvěma britským pacientům na Moorfieldské oční klinice v Londýně letos v dubnu. Oběma hrozila slepota kvůli neléčitelnému rozpadu sítnice. Umělé oko nazvané Argus II bylo vybavené telekamerou, která posílá rádiový signál receptoru na úrovni sítnice. Tím signál prochází zrakovým nervem a v mozku se "přepočítává" na obraz.
Které oko je pravé a které protéza, ptá se Tanya Vlachová diváků. Poznáte protézu?
