Ilustrační obrázek, černá díra

Ilustrační obrázek, černá díra | foto: David A. Aguilar (CfA)

Mléčnou dráhou se potulují stovky černých děr

  • 50
Možná to vypadá jako námět pro sci-fi, ale zřejmě je to opravdu tak – naší galaxií se prohánějí stovky masívních černých děr, hrozících, že pohltí vše, co se ocitne v jejich blízkosti. Alespoň to naznačují nejnovější výpočty vědců z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku.

Myšlenka, že by se v naší galaxii mohly nalézat bludné černé díry, není nijak nová. O něčem podobném se spekulovalo již dříve. Nyní ale byly domněnky potvrzeny, nejnovější počítačová simulace ukázala, že v Mléčné dráze bloudí takové černé díry skutečně jsou. A není jich málo. Podle serveru www.cfa.harvard.edu se počítají se na stovky.

Navíc se ukázalo, že nejsou tak osamělé, jak se z počátku zdálo, podle všeho by měly být obklopeny malými hvězdokupami.

Galaktická archeologie

 „Tyto černé díry jsou pozůstatky minulosti Mléčné dráhy,“ říká pro server cfa.harvard.edu Avi Loeb, který spolu se svým kolegou Ryanem O'Learym nové kalkulace provedl. „Dokonce se může říct, že jsme archeologové, kteří studují tyto zbytky, aby se dozvěděli něco o historii naší galaxie a o tom, jak černé díry v raném vesmíru vznikaly.“

Podle teorie tyto černé díry původně sídlily v centrech malých, tzv. trpasličích galaxií. V průběhu věků se galaxie srážely mezi sebou navzájem a vytvářely větší celky, jako je například Mléčná dráha.

Kolize galaxií

Při kolizích galaxií dochází ke splynutí jejich centrálních černých děr. Jde o poměrně složitý proces, ve kterém hraje prim gravitace. Gravitační síly „lomcují“ černými dírami ze strany na stranu a někdy to dojde až tak daleko, že je černá díra zcela vypuzena mimo svou hostitelskou (trpasličí) galaxii. Ovšem s nově vzniklou galaxií úplně kontakt neztratí, zůstane ukryta v jejím halo (oblast elipsoidního tvaru obklopující galaxii).

Vše naznačuje, že bludné černé díry by se měly nalézat i v naší galaxii, Mléčné dráze, a sice jejích periferních oblastech. Z provedených výpočtů vyplývá, že hmotnosti těchto černých děr se pohybují v rozmezí od tisíce až do 100 tisíc Sluncí.

Hvězdokupy prozradí jejich spektrum

Nebude však lehké je objevit, neboť černé díry již ze své podstaty nic nevyzařují, viditelné bývají pouze tehdy, když pohlcují okolní hmotu, díky výtryskům z jejich akrečních disků. Něco je ale prozradit přece jen může: hvězdokupy složené z hvězd, které spolu s nimi byly vytrženy ze svých galaxií. Mělo by jít o poměrně kompaktní útvary, na obloze by se mohly jevit jako jedna jediná hvězda, což jejich hledání nijak neulehčuje.

Zda jde o vícenásobný systém či nikoliv přesto určit lze. Díky silné gravitaci černé díry by mělo v těchto hvězdokupách docházet k velmi rychlým pohybům hvězd, což by se mělo projevit ve spektru jejich záření. „Hvězdokupy obklopující černé díry se chovají jako majáky, které nás varují před nebezpečnými útesy,“ říká O'Leary. „Bez svitu hvězd bychom je sotva mohli najít.“

Svědkové minulosti

Počet potulných černých děr v naší galaxii závisí na procesech, které se odehrály při formování Mléčné dráhy, zejména na tom, jak a kolik trpasličích galaxií se na vzniku galaxie podílelo. Jejich studium by nám tedy mohlo přinést důležité poznatky o vývoji naší galaxie. „Až dosud astronomové populace vysoce kompaktních hvězdokup v halo Mléčné dráhy nehledali,“ tvrdí Loeb. „Nyní, když víme, co se dá čekat, můžeme prozkoumat dosavadní přehlídky oblohy, zdali se v nich nenalézá tato nová třída objektů.“

A jedna dobrá zpráva na konec: Zemi nehrozí vůbec žádné nebezpečí, nejbližší bludná černá díra by měla být asi tisíc světelných let daleko od nás.