Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Mobilní data (2)

Chceme-li správně pochopit principy fungování bezdrátových sítí a jejich možnosti přenosu dat, je vhodné se alespoň letmo zmínit o způsobem dělení frekvenčních pásem (multiplexů), které používají. O tom bude dnešní povídání

Druhy multiplexů

Chceme-li správně pochopit principy fungování bezdrátových sítí a jejich možnosti přenosu dat, je vhodné se alespoň letmo zmínit o způsobem dělení frekvenčních pásem (multiplexů), které používají. Připomeňme si, že cílem je využít toto pásmo pro více samostatných a na sobě nezávislých přenosových kanálů.

Tzv. frekvenční multiplex (FDMA, Frequency Division Multiplexing) je založen na přímém rozdělení jednoho "širšího" frekvenčního pásma na několik "užších" frekvenčních pásem, které mohou být používány samostatně a nezávisle na sobě. Jde o čistě analogovou techniku, použitelnou tudíž i v analogových sítích. Nevýhodou je poměrně velká režie, nutná k dostatečnému oddělení jednotlivých "užších" pásem, a v důsledku toho relativně velká neefektivnosti (ve využití "širšího" frekvenčního pásma). Tento typ multiplexu se používal a dosud používá např. v mobilních sítích 1. generace (např. v síti NMT).

Tzv. časový multiplex (TDMA, Time Division Multiplexing) je již digitální technikou, založenou na možnosti rozdělit přenosové schopnosti celého "širšího" frekvenčního pásma v čase. Lze si představit, že po jistý krátký časový okamžik se celé frekvenční pásmo věnuje jednomu dílčímu přenosovému kanálu, pak druhému, třetímu atd., pak znovu prvnímu, druhému ... a vše opakuje v neustálém cyklu. Používá se např. v sítích GSM (které jsou mobilními sítěmi 2. generace).

Tzv. kódový multiplex (CDMA, Code Division Multiplexing) je také již plně digitální a lze si jej představit tak, že pro potřeby přenosu "éterem" vůbec nedochází k dělení příslušného "širšího" frekvenčního spektra. Toto je využíváno pro přenos celé, a to pro potřeby více (všech) dílčích přenosů. Potřebné "dělení" je pak realizováno až v koncových zařízeních (přijímačích), které si "vezmou" jen to, co přísluší jimi používanému dílčímu přenosovému kanálu. Jako "kódový" je tento druh multiplexu označován proto, že jednotlivé dílčí přenosy jsou "zakódovány" do jediného společného přenosu (který využívá celé frekvenční pásmo), a každý účastník si z tohoto celku "dekóduje" jen to co mu přísluší, s využitím odpovídajícího kódu který má k dispozici. Výhodou tohoto řešení je vysoká efektivnost využití dostupného frekvenčního pásma (díky tomu že je využíváno celé). Stejně tak veškerá složitost, která je spojena s realizací multiplexu, je přenesena do koncových zařízení (vysílačích a přijímačích) a projevuje se ve zvýšených nárocích na inteligenci a výpočetní kapacitu těchto zařízení (aby uměly provádět potřebné kódování a dekódování). Zdokonalovat koncová zařízení přitom lze bez apriorních omezení, zatímco zvětšovat používané frekvenční rozsahy není možné. S využitím kódového multiplexu (v jeho dokonalejší a "širší" podobě, Wide CDMA) se počítá v mobilních sítích 3. generace.

Druhy bezdrátových sítí

Každá bezdrátová síť, pracující v licenčním pásmu, má vždy přiděleny určité konkrétní frekvence (resp. rozsahy frekvencí) a s nimi musí vystačit. Prostřednictvím technik z předchozího odstavce je může dělit na menší části a vytvářet tak dílčí kanály, prostřednictvím kterých pak vzájemně komunikují uživatelé sítě. Přitom je ale možné použít různé základní přístupy, ze kterých následně vyplývají různé koncepce bezdrátových sítí.

Jedna koncepce vychází z předpokladu, že dílčích přenosových kanálů (vzniklých vhodným dělením, pomocí jednoho z dostupných multiplexů) je dostatek pro všechny účastníky, kteří budou chtít komunikovat souběžně. Příslušné kanály jsou proto "platné" v celém dosahu sítě a jsou přidělovány dynamicky, na základě momentální potřeby (a následně zase uvolňovány). To pak umožňuje i přímý přenos od jednoho účastníka k více účastníkům současně (tzv. multicast či dokonce broadcast, neboli vysílání ke všem). Toho je s výhodou využíváno například bezpečnostními či záchrannými složkami, případně většími dopravci v jejich bezdrátových sítích apod. Na tomto principu (tzv. trunkových sítí, trunked networks) jsou založeny například standardy TETRA a TETRAPOL, obecně pak systémy PMR (Private/Professional Mobile Radio) a PAMR (Public Access Mobile Radio). Sítě na tomto principu jsou ovšem použitelné jen pro menší počty uživatelů - obvykle se uvádí jako hranice počet 200 uživatelů.

 

 

Sítě na buňkovém principu

Pro větší počty uživatelů je nutné najít způsob, jak omezený počet frekvenčních kanálů použít opakovaně, tedy tak aby každý jednotlivý kanál mohl být využit více komunikujícími účastníky souběžně, bez toho aby se jejich přenosy navzájem ovlivňovaly. Řešením je tzv. buňkový (celulární) princip, který ilustruje obrázek. Celá oblast, která má být pokryta, je rozdělena na oblasti nazývané buňky. V každé buňce se vždy používá pro komunikaci určitý počet frekvenčních přenosových kanálů, vzniklých dělením pomocí frekvenčního multiplexu z celkového rozsahu frekvencí, které byly příslušné síti přiděleny. Důležité ale je, aby v žádné ze sousedních buněk nebyly používány stejné frekvenční kanály! Opakované použití stejných frekvenčních kanálů je možné, ale jen v nesousedních buňkách. Díky tomuto opakování je pak možné pokrýt libovolně velké území - stačí jen vhodně zvolit systém buněk a jimi používaných frekvenčních kanálů, a pak využít možnost opakování (na obrázku je znárodněna zjednodušená představa použití jednoho frekvenčního kanálu v celé buňce, a tento je vyjádřen konkrétní barvou).

V sítích na buňkovém principu ale nemůže docházet k přímé komunikaci dvou koncových účastníků. Pokud by se právě nacházeli ve stejné buňce, pak by to ještě bylo v principu možné, ale jakmile se nachází v různých buňkách, již to možné není. Proto zde nastupuje komunikace "přes prostředníka", kterým je samotná celulární síť. Vše probíhá takto: v každé buňce je jedna tzv. základnová stanice (BTS, Base Transceiver Station). Každý koncový účastník, resp. jeho koncové zařízení, komunikuje pouze s touto koncovou stanicí, na frekvencích (frekvenčních kanálech) které jsou v příslušné buňce používány. Komunikace s jiným účastníkem (v jiné nebo stejné buňce) se děje přes základnové stanice, které se propojí mezi sebou (viz obrázek č. 2). Limitujícím faktorem opět je bezdrátová komunikace mezi koncovým zařízením a základnovou stanicí, vzhledem k omezenému rozsahu využitelných frekvencí (naopak propojení mezi základnovými stanicemi může být realizováno jakýmkoli dostupným způsobem, třeba i "drátovými" spoji). V praxi pak samozřejmě záleží i na tom, kolik uživatelů právě komunikuje v rámci dané buňky - její celková přenosová kapacita je samozřejmě apriorně omezena (tím, kolik frekvenčních kanálů je buňce přiděleno).

 

 

Družicové systémy LEO

Právě popsaný buňkový princip předpokládá, že uživatelé se mohou pohybovat a přecházet mezi jednotlivými buňkami (které se naopak nepohybují, díky pevné poloze základnových stanic). V jistém smyslu přesně opačně je tomu u satelitních sítí LEO (Low Earth Orbit), které tvoří soustava družic na nízké oběžné dráze. Díky své nízké dráze se tyto družice pohybují vůči zemskému povrchu, a tudíž i vůči uživateli. Ten přechází z dosahu jedné družice LEO do dosahu jiné družice, a tyto si mezi sebou předávají komunikaci s koncovým uživatelem obdobným způsobem, jako to dělají základnové stanice "pozemní" buňkové sítě při pohybu koncového uživatele.

Asi nejznámějším příkladem sítě LEO je ambiciózní projekt IRIDIUM s 66 družicemi, uvedený do provozu již v roce do provozu v roce 1998 (ale již v roce 1999 museli provozovatelé sítě IRIDIUM vyhlásit bankrot, nicméně v březnu 2001 byla síť znovuspuštěna po odkoupení novým investorem). Síť IRIDIUM nabízela (resp. nabízí) obousměrné datové přenosy na bázi přepojování okruhů rychlostí 2,4 kbps v rámci služby Dial-up Data, a dále datové přenosy pro potřeby připojení k Internetu, rychlostí až 10 kbps, v rámci služby Direct Internet Data.

Klasické satelitní přenosy využívají satelitů na tzv. geostacionární dráze. Takovéto satelity se vůči zemskému povrchu neotáčí (proto ostatně: geostacionární), a svým dosahem pokrývají stále stejnou oblast na zemském povrchu. Lze je velmi efektivně využít pro distribuci dat k více příjemcům současně (tedy pro multicast a broadcast), poněkud problematičtější je zpětný kanál při obousměrném přenosu. V praxi existují taková řešení datových přenosů přes geostacionární satelity, která řeší zpětný kanál použitím jiné přenosové cesty (pozemní, například telefonní sítě či pevné linky). Na tomto principu funguje např. služba DirecPC. Existují však již také obousměrné satelitní datové přenosy.

  • Nejčtenější

Námořníci USA propašovali před 100 lety na palubu bitevní lodi prostitutku

v diskusi je 30 příspěvků

13. dubna 2024

V dubnu 1924 zažilo americké námořnictvo obrovský skandál, který se dostal na titulní stránky...

Uvidíme v budoucnu na obloze druhý Měsíc? Příčinou může být neobvyklá hvězda

v diskusi je 13 příspěvků

17. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v 19. století náhle zjasnila a stala se druhou nejjasnější...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Skvělý filmový zvuk bez velké instalace. Test nejzajímavějších soundbarů

v diskusi je 17 příspěvků

15. dubna 2024

Položíte jej na polici před televizor, propojíte kabelem, zapojíte do zásuvky a během pár chvil se...

Dawesův plán na čas stabilizoval Německo, ale nástup Hitlera neodvrátil

v diskusi je 15 příspěvků

16. dubna 2024

Německá vláda přijala před 100 lety, v dubnu 1924, Dawesův plán. Byl to americký projekt na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Patnáct zbytečných obětí. Před 100 lety vybuchl důl Gabriela na Ostravsku

v diskusi jsou 4 příspěvky

12. dubna 2024

Dvanáctý duben 1924 přinesl vážnou důlní katastrofu v Československu. Výbuch v dole Gabriela v...

Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B

v diskusi nejsou příspěvky

19. dubna 2024

Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...

Lotyšská armáda je malá, materiálem nehýří, ale Ukrajině něco ze svého poslala

v diskusi je 5 příspěvků

18. dubna 2024

V roce 2004 vstoupilo Lotyšsko do NATO, přesto nemůže nechat svou případnou obranu pouze na bedrech...

Pes na Měsíci či Marsu už nemusí být fikce. NASA trénuje průzkumného robopsa

v diskusi jsou 2 příspěvky

17. dubna 2024  15:12

Vědci z projektu Lassie, sponzorovaném americkou NASA, zdokonalují robotického psa pro použití při...

Na dům mu spadl odpad z vesmíru. Nyní NASA potvrdila, že je to kus z baterie

v diskusi je 7 příspěvků

17. dubna 2024  11:50

Před několika týdny proběhla médii informace o varování německého Spolkového úřad pro civilní...

Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let

Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil 30 let na scéně....

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Rohlík pro dítě, nákup do kočárku. Co v obchodě projde a kdy už hrozí právník?

V obchodech platí pravidla, která občas zákazník nedodržuje. Někdy se navoní parfémem, aniž by použil tester, nebo...