Americký bombardér B-2

Americký bombardér B-2 | foto: USAF

Spojené státy chtějí za bilion dolarů modernizovat jaderný arzenál

  • 112
Ve Spojených státech probíhá bouřlivá debata o budoucnosti amerických jaderných sil. V současné době administrativa Baracka Obamy připravuje masivní modernizaci jaderného arzenálu, zatímco odpůrci mluví o nesmyslně investovaných stovkách miliard dolarů.

Projekt za bilion dolarů

Administrativa Baracka Obamy oznámila ambiciózní plán modernizace amerického taktického a strategického jaderného arzenálu v roce 2013. Přerod jaderných sil však přijde americké daňové poplatníky na stovky miliard dolarů.

Odhadnout rozpočet pro jaderné síly na následující roky je velmi složité. Ve Spojených státech jsou nejčastěji citovány rozpočtové studie Major Force Program 1: Strategic Forces (2014), Projected Costs of U.S. Nuclear Forces (2015), Resolving Ambiguity: Costing Nuclear Weapons (2012) a The Trillion Dollar Nuclear Triad (2015).

Současný plán ministerstva obrany (Major Force Program 1: Strategic Forces) počítá pro fiskální roky 2016 až 2020 s částkou 76 miliard dolarů na údržbu a modernizaci jaderných sil. Po roce 2020 však výdaje na jaderné síly, především s ohledem na vývoj nových zbraní, prudce vzrostou.

Ve 20. letech 21. století budou výdaje na modernizaci jaderných sil vrcholit. tvrdí to analýza The Cost Of U.S. Nuclear Forces think-thanku CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments ), která se opírá o zmiňované rozpočtové studie (viz. tabulka). Pentagon v těchto letech ročně vydá 12 až 13 miliard dolarů navíc ve prospěch jaderných sil.

Podle zmiňované studie Trillion Dollar Nuclear Triad si modernizace a údržba amerických jaderných sil během následujících třiceti let vyžádá až 1 bilion dolarů.

Nejvíce zmiňované studie
Studie (Autor) rozpočetfiskální roky
Major Force Program 1: Strategic Forces(Ministerstvo obrany USA)73 mld. USD2016 - 2020
CBO’s Projected Costs of U.S. Nuclear Forces (CBO)348 mld. USD2015 - 2024
Resolving Ambiguity: Costing Nuclear Weapons (Stimson center)352 - 392 mld. USD2013 - 2022
The Trillion Dollar Nuclear Triad (CNS)872 - 1082 mld. USD2014 - 2043

Náměstek ministra obrany Roberta Worka upozorňuje, že pokud chtějí Spojené státy udržet a modernizovat svůj jaderný arzenál, je třeba dvojnásobně zvýšit výdaje. Údržba a provoz jaderných zbraní v současné době vyžadují 3 % z obranného rozpočtu, v případě modernizace tato hodnota stoupne na 7 %.

Podle Michaela McCorda, finančního kontrola Pentagonu, je modernizace nukleárních zbraní „největší akviziční problém, který zatím nevíme jak řešit.”

Nové mezikontinentální střely, ponorky, bombardéry

Podle smlouvy New START musí Spojené státy a Rusko do konce roku 2018 snížit počet nasaditelných jaderných hlavic na 1 550. Ačkoliv podle Pentagonu stačí na zajištění bezpečnosti USA „pouze” 1 000 hlavic, rozpočty modernizace počítají s maximálními počty uvedených ve smlouvě New START (New Strategic Arms Reduction Treaty).

Připomeňme, že smlouva New START řeší pouze omezení strategických jaderných zbraní, nikoliv taktických (jako jsou například americké bomby B61 nebo střely ALCM).

Navíc je zde háček. Jako jedna „jaderná hlavice” se počítá jeden bombardér, ale ten může nést klidně až 20 taktických jaderných zbraní. Přesné počty taktických jaderných zbraní (s doletem do 500 km) ve výzbroji jednotlivých států není možné dohledat.

Spojené státy budou muset v příštích letech investovat do několika základních oblastí: strategických systémů pro doručování jaderných hlavic (rakety, bombardéry), repase jaderných hlavic, jaderného průmyslu, velitelských a řídicích systémů a procesního/personálního vylepšení nukleárních sil.

Otázkou samozřejmě je, zda ambiciózní modernizace zůstane ve stejné podobě. Z oficiálních míst však zatím nepřicházejí žádné hlasy o omezení některých z následujících popsaných programů.

Nutno zdůraznit, že ceny jednotlivých programů se mohou podle zdrojů lišit. Důvodem je odlišná metodika výpočtu finanční náročnosti jednotlivých programů u jednotlivých studií.

Doručovací systémy

V současné době probíhá kompletní přestavba a modernizace mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missiles) Minuteman III a balistických raket odpalovaných z ponorek SLBM (Submarine-Launched Ballistic Missiles) Trident II.

V letošním roce rovněž začnou koncepční práce na vývoji nástupce Minuteman III. Vývoj a výroba nových strategických ICBM raket GBSD (Ground-Based Strategic Deterrent) si vyžádá 62 miliard dolarů. Rakety GBSD zůstanou ve výzbroji až do 80. let 21. století.

Americké námořnictvo provozuje (a v budoucnu modernizuje) 14 jaderných ponorek třídy Ohio schopných provádět jaderné útoky. Nástupce třídy Ohio, ponorka SSBN(X), vstoupí do služby po roce 2030. Vývoj a nákup nových ponorek SSBN(X) přijde americké daňové poplatníky na 139 miliard dolarů.

Americký bombardér B-52

Letectvo plánuje modernizovat strategické bombardéry B-2 Spirit a zasloužilé B-52 Stratofortress. Podle současných plánů B-52 zůstanou ve výzbroji až do 40. let 21. století. Letectvo také vyvíjí nový strategický bombardér LRS-B (Long-Range Standoff Weapon), ale ten ze začátku nebude mít kapacity (z důvodu finančních úspor, urychlení vývoje a certifikace) pro provádění jaderných úderů.

Ve výhledu je vývoj nové okřídlené střely dlouhého dosahu LRSO (Long-Range Standoff Weapon). Střela pro útoky na pozemní cíle získá konvenční nebo jadernou hlavici (taktická jaderná zbraň). LRSO podle plánu nahradí ve výzbroji střelu AGM-86 ALCM (Air-Launched Cruise Missile). Počítá se s nákupem minimálně 1000 střel LRSO.

Na modernizaci taktických jaderných bomb B61 (nová verze B61-12) padne 8,1 miliardy dolarů. B61-12 získá nový systém řízení a ztratí dosud používaný padákový systém (změní se velikost bomby). Úprava velikosti umožní použít bomby B61-12 na letounech F-35 Lightning II.

Skladování jaderných hlavic a průmysl

Americké jaderné hlavice jsou neustále repasované v rámci programu LEP (Life Extension Program) Národní agentury pro jadernou bezpečnost NNSA (National Nuclear Security Administration). Všechny současné jaderné hlavice jsou každoročně certifikovány z hlediska bezpečnosti a použitelnosti.

Podle nezávislé skupiny JASON, sdružující vědce poskytující americké vládě konzultace především v otázkách vojenské vědy a techniky, mohou současné hlavice zůstat použitelné i pro následující desítky let. Podle skupiny JASON nemusí Spojené státy provádět žádné jaderné testy ani vyvíjet nástupce jaderných hlavic.

Přesto NNSA dnes uvažuje o kontroverzím a velmi nákladném programu náhrady současných jaderných hlavic. Podle tzv. plánu „3+2” má klesnout počet typů jaderných hlavic ze sedmi (W76, W78, W87, W80, W88, B61 a B83) pouze na pět typů. Vývoj a výroba nových jaderných hlavic podle odhadů přijde na 65 miliard dolarů. NNSA přesto tvrdí, že z dlouhodobého hlediska snížení počtu jaderných hlavic přinese úspory.

Počítá se také s modernizací průmyslového komplexu. Rozpočet NNSA například ve fiskálním roce 2016 počítá s částkou 430 milionů dolarů pro novou továrnu na zpracování uranu UPF (Uranium Processing Facility) v komplexu Y-12 NSC v Oak Ridge ve státě Tennessee. Celková částka na výstavbu UPF se odhaduje na 6,5 až 7,5 miliard dolarů, některé odhady mluví dokonce o 11 miliardách dolarů.

Systém velení, řízení a procesy

Klíčová je také údržba a modernizace systémů velení, řízení, spojení a včasného varování před jaderným útokem. Podle odhadů agentury CBO si modernizace systémů „command & control“ (nová střediska, radary, satelity, atd.) vyžádá v letech 2015 a 2024 investice 52 miliard dolarů.

Podle Pentagonu je nutno zapracovat na „profesionálních a etických pochybeních a špatné morálce v jaderných sílách USA“. Pentagon plánuje změnit způsob provádění inspekcí s cílem snížit zátěž obsluhy jaderných zbraní a především snížit byrokratické a administrativní nároky v obsluze a správě amerického jaderného arzenálu.

Kritika

Stovky miliard dolarů investovaných do nových jaderných zbraní vyvolávají ve Spojených státech politické vášně. Pod velkou palbou kritiky je například vývoj nové střely LRSO za několik desítek miliard dolarů.

Andy Weber, bývalý náměstek ministra obrany pro jaderné, chemické a biologické obranné programy, pokládá vývoj podobné střely za zbytečný. Jaderné střely s plochou dráhou letu jsou podle Webera nebezpečnou a destabilizující třídou zbraní.

Podle kritiků navíc jaderné zbraně vůbec neřeší největší problémy budoucnosti: terorismus a kyberútoky. Americké jaderné zbraně mají také malé uplatnění v řešení problémů na Středním východě a nezabránily ruské anexi Krymu nebo operacím ruské armády na východě Ukrajiny.

Současný americký jaderný arzenál je podle kritiků dostatečně masivní a udržitelný další desítky let, aby odradil jakéhokoliv útočníka od jaderného útoku na Spojené státy. Není třeba proto investovat do vývoje zcela nové generace strategických zbraní, jako je například LRSO, GBSD nebo nové jaderné hlavice.

Navíc úspory mohou přinést významné omezení počtu jaderných zbraní. Podle Pentagonu k zajištění adekvátní reakce postačuje udržovat arzenál pouze 1 000 jaderných hlavic a odpovídajícího počtu nosičů.

Stephan Young, analytik Union of Concerned Scientists, upozorňuje, že jaderné zbraně jsou jedinou skutečnou bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy. Pokud Spojené státy zmenší globální roli jaderných zbraní, bezpečnost Spojených států se podle Yonga zvýší.

Navíc omezení amerického jaderného programu bude výraznou politickou pákou v otázkách světového jaderného odzbrojení. Především Rusko vzhledem k násobnému poklesu ceny ropy jistě uvítá, pokud nebude muset udržovat tak velký arzenál jaderných zbraní.

Bývalý americký ministr obrany William Perry nedávno rovněž varoval před začátkem nového jaderného zbrojení. Závody ve zbrojení přijdou velmi draho a peníze, které se investují do jaderných zbraní, lze použít mnohem účelněji (tedy do potřebnějších zbraňových systémů a schopností).

Podle Perryho stojí dokonce za úvahu rozbití jaderné triády, tedy zbavit se všech mezikontinentálních balistických raket a ponechat si pouze jaderné rakety na ponorkách a jaderné zbraně na bombardérech.

O budoucnosti amerických jaderných sil hodně napoví i listopadové volby amerického prezidenta. Podle demokratické kandidátky Hillary Clintnové masivní modernizace jaderného arzenálu nedává žádný smysl. Naopak se dá předpokládat, že republikánský kandidát Donald Trump bude mít k modernizaci kladnější přístup.

Zdroj: ACA, The Cost Of U.S. Nuclear Forces

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.