Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na páteční večer připadl „modrý úplněk“. Co to je a kde se stala chyba

  13:56aktualizováno  13:56
Na poslední červencovou noc má připadat takzvaný „modrý úplněk“, který se zase několik let nebude opakovat. Pokusíme se vám rychle vysvětlit, co to má být, odkud se vzal a proč je to celé vlastně špatně.

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Pokud jste nikdy neslyšeli výraz „modrý úplněk“ (nebo také „modrý Měsíc“), určitě vás překvapí, že jeden má připadat zrovna na dnešek. A když uslyšíte, že ho další tři roky neuvidíte, možná vás dokonce na chvíli pojme úzkost, že přijdete o něco výjimečného, a možná začnete přemýšlet, jestli byste neměli strávit alespoň část večera kontrolou stavu naší oběžnice.

Od toho vás rozhodně nechceme odrazovat, ale můžeme vás uklidnit, že nutné to není. Nic výjimečného, tedy kromě úplňku, na obloze nejspíše neuvidíte. Takzvaný „modrý úplněk“ je z USA importované označení pro úplněk, který je výjimečný jen postavením v kalendáři a nikoliv svou podobou. Zajímavější je snad jen to, kolik omylů a chyb se kolem tohoto jediného jevu dokázalo nashromáždit.

Pohled na působivý úplněk v srpnu 2014, kdy byl Měsíc ve velmi příhodném postavení přes televizní vysílač na Žižkově.

Pohled na působivý úplněk v srpnu 2014, kdy byl Měsíc ve velmi příhodném postavení přes televizní vysílač na Žižkově.

Totiž: na 31. červenec 2015 vlastně žádný „pravý modrý úplněk“ nepřipadá. Výraz, který pochází ze staré anglické fráze „once in a blue Moon“, což má význam jako naše úsloví „jednou za uherský rok“, totiž původně v 19. století označoval v amerických almanaších (pro jednoduchost kalendářích) třetí úplněk v ročních obdobích, do kterých vyšly čtyři úplňky. Ano, je to trochu zamotané, ale to je dáno tím, že naši předkové (a v podstatně menší míře i my) používali zároveň různé způsoby určování roční doby.

Důsledkem byl občasný nesoulad. Podle almanachů, které používaly úpravu gregoriánského kalendáře, byly v každém ročním období tři přesně pojmenované úplňky (jasným příkladem je třeba „Harvest Moon“, tedy úplněk při žních). Ale protože tento systém nesedí s občanským kalendářem a aby se nemusely posouvat některé důležité svátky určované jinak (např. Velikonoce), občas se do některého ročního období musely vejít úplňky čtyři.

To by samozřejmě zamíchalo s ostatními úplňky, a najednou by „Harvest Moon“ nebyl o žních atp. Proto se vyvinul mechanismus „přestupného“ úplňku, který pro svou vzácnost dostal název „Blue Moon“. Víme, že to není příliš podrobné vysvětlení, ale kalendáře jsou velmi složitá věda. Lepší vysvětlení najdete najdete v angličtině v časopise Sky&Telescope nebo česky na webu České astronomické společnosti.

Tabulka s vyznačenými „Blue Moons“ mezi lety 2010 až 2020. Modře jsou vyznačené úplňky, které splňují definici podle almanachů z 19. století, šedě druhé úplňky v kalendářním měsíci. Žlutě jsou označeny únory, během kterých nastanou jen tři měsíční fáze (v roce 2018 je tou chybějící úplněk). Rok 2018 je vyznačen červeně, protože v něm současně nastane „třífázový únor“ a zároveň současně dvakrát v jednom roce některý z typů „Blue Moons“.

Tabulka s vyznačenými „Blue Moons“ mezi lety 2010 až 2020. Modře jsou vyznačené úplňky, které splňují definici podle almanachů z 19. století, šedě druhé úplňky v kalendářním měsíci. Žlutě jsou označeny únory, během kterých nastanou jen tři měsíční fáze (v roce 2018 je tou chybějící úplněk). Rok 2018 je vyznačen červeně, protože v něm současně nastane „třífázový únor“ a zároveň současně dvakrát v jednom roce některý z typů „Blue Moons“.

Možná je vám to příliš nejasné a neuchopitelné, ale v tom případě vás můžeme utěšit, že rozhodně nejste sami. „Blue Moon“ přišel jako koncept zřejmě příliš složitý i amatérskému astronomovi Jamesi Hughovi Pruettovi, který o něm v roce 1946 psal do již zmiňovaného časopisu Sky & Telescope. Nevíme, proč a jak, ale Pruett udělal v článku zásadní chybu, která „modrému Měsíci“ hodně pomohla k popularitě: jednoduše si ho vyložil jako druhý úplněk v libovolném kalendářním měsíci. To bylo natolik srozumitelné, že se výraz vžil, a od té doby se v anglickém prostředí a časem i mimo něj začal používat stále více. Že se jim pod rukama zrodil úspěšný omyl, si v redakci Sky & Telescope všimli až o 60 let později.

S původní definicí ovšem nemá z astronomického hlediska nic společného s výjimkou faktu, že oba jevy nastávají poměrně zřídka. Jan Veselý z Hvězdárny a planetária Hradec Králové na webu astro.cz uvádí, že za celé 21. století je podle původní definice jen 37 „modrých úplňků“, těch „nových“ pak 41 (tabulku založenou na středoevropském čase najdete celou zde, modře jsou vyznačeny úplňky naplňující podmínky původní definice, šedě nové). Jejich výskyt se přitom nijak nepřekrývá.

Letošní červencový „Blue Moon“ je ve skupině těch nepravých, modernějších „modrásků“. Ale to samozřejmě neznamená, že byste se na něj chvíli nemohli zadívat, na půvabu mu to nic neubere.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.