Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mongolové se stali dobyvateli i proto, že měli doma hezké počasí

aktualizováno 
Hordy mongolských nájezdníků mohly ve 13. století vyrazit na svou dlouhou dobyvatelskou pouť po Asii a Evropě díky příhodnějším klimatickým podmínkám ve své domovině, dokazuje podrobný pohled klimatologů.

Globální oteplování a vydatnější deště prý přispěly k rychlé expanzi Mongolů ve 13. století. | foto: Jacky ChenReuters

Globální oteplování a vydatnější deště prý přispěly k rychlé expanzi Mongolů ve 13. století. S tímto vysvětlením úspěchu Čingischána při budování rozsáhlé říše nyní přišli vědci z několika amerických univerzit, kteří výsledky své práce zveřejňují v americkém odborném časopise PNAS (placený přístup odsud).

Výzkumníci vysledovali vývoj klimatu v letokruzích starých stromů. Při analýze podobných nepřímých záznamů o klimatu není vůbec těžké udělat chybu a už se to minulosti vědcům mnohokrát stalo (třeba v případě slavné "klimatické hokejky"), na druhou stranu se chyby daří vychytávat, zlepšují se metody a přibývá i dalších údajů, proti kterým je možné data ověřit.

Koně Převalského v Mongolsku

Když je u nás zima, stojí to za to... Koně Převalského v Mongolsku.

Autoři jsou v každém případě přesvědčeni, že podle zkoumaných letokruhů je vzestup říše Mongolů ve Střední Asii spojený se změnou klimatu v oblasti: do té doby normálně studené a suché klima se stalo na několik desetiletí mírnější a vlhčí. U letokruhů se to už na pohled projevuje tím, že jsou silnější, jak stromy během teplých a vlhkých let více rostly. Optimální podmínky nastaly podle údajů zřejmě v prvních desetiletích 13. století.

Vláha a počasí nepřálo samozřejmě jen stromům. Tráva ve stepích pravděpodobně začala díky příznivějšímu počasí vydatněji růst, což umožnilo získat dostatečné krmení pro obrovská stáda válečných koní a dalších zvířat potřebných pro dobývání rozsáhlé říše. "Dobré počasí" čekalo nájezdníky i v řadě jejich destinací, třeba v Evropě ve stejné době zhruba končilo tzv. středověké klimatické optimum, během kterého byl kontinent o něco teplejší než ve stoletích následujících.

"Přechod z mimořádného sucha k bohaté vlhkosti právě na začátku vzestupu Mongolské říše silně naznačuje, že klima hrálo určitou roli," vysvětlila agentuře AFP členka výzkumného týmu Amy Hesslová. "Podnebí jistě nebylo jediným faktorem, ale vytvořilo ideální podmínky pro vzestup charizmatického vůdce, který vybudoval armádu a soustředil ve svých rukou moc."

Hypotéza o vlivu klimatu na rozpínání mongolské říše není rozhodně nová, objevila se už hluboko v minulém století (inspirovalo ji i již zmíněné evropské klimatické optimum). Ale nová práce v časopise PNAS se snaží přesně určit podmínky panující v dané oblasti v daném období s co největší přesností, a domněnky tak podložit konkrétními důkazy.

Tým se také domnívá, že v nejbližší době se ani hypoteticky vpádu mongolských hord nemusíme obávat. Mongolsko a s ním většina Střední Asie  prochází obdobím poměrně výrazného sucha, které trvá už roky. Budoucnost je samozřejmě nejistá, ale pokud dojde k oteplování klimatu, dnešní (jistě nedokonalé) klimatické modely spíše předpovídají, že sucho v oblasti se bude spíše zhoršovat.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.