Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hráč baseballu měl zastřelit fyzika přímo na přednášce. Stačilo pár slov

aktualizováno 
Morris „Moe“ Berg by byl „jen“ úspěšným hráčem baseballu, kdyby po ukončení kariéry nenastoupil kariéru novou. Tentokrát u americké výzvědné služby. Ve válečné Evropě vyslýchal fyziky, kteří mohli spolupracovat s Němci na atomové bombě. Na začátku března by oslavil 115. narozeniny.

Morris Moe Berg | foto: Wikimedia Commons

Až do roku 1941 byl Morris „Moe“ Berg jen úspěšným hráčem a trenérem baseballu. Narodil se 2. března 1902. Za svou kariéru se osvědčil zejména na postu zadáka (catcher). Zahrál si i za slavné Boston Red Sox, které po ukončení aktivní hráčské kariéry v letech 1940 a 1941 trénoval. Ovšem už o rok později pracoval pro armádu, monitoroval zdraví jednotek v Jižní Americe a v Karibiku. V roce 1943 vstupuje do služeb Americké výzvědné služby OSS (Office of Strategic Services), která se dnes jmenuje CIA Special Activities Division.

Američané tehdy řešili zásadní otázku: Jak blízko mají Němci k výrobě atomové bomby? Berg má v tomto rébusu hrát zajímavou roli.

Uran z Jáchymova pro německou bombu?

Mohou mít Němci dostatek surovin na výrobu atomových bomb? Štěpný materiál se dá získat z thoria či uranu. Thorium se hlavně těží v Brazílii a Indii, odkud ho Němci před válkou nakupovali pouze pro běžnou civilní spotřebu. Zůstává tedy uran. Avšak – jak uvádí generál Leslie Groves, vojenský šéf amerického atomového projektu Manhattan – „protože jsme z vlastní zkušenosti věděli, jak rozsáhlé musí být závody na zpracování uranu 235, byli jsme přesvědčeni, že kdyby podobné továrny existovaly v Německu, už by byly zjištěny“.

Další výhodná cesta k získání štěpného materiálu pro atomové pumy se pak nabízela ve formě výroby plutonia. Němci mohli tento nový prvek získávat z uranové rudy vytěžené v Belgickém Kongu – jejich značné zásoby byly už z předválečné doby uložené kousek od Bruselu. Samozřejmě, kromě toho mohou uran dobývat v okolí Jáchymova v okupovaném Československu.

Třebaže mají být na tomto místě podle tehdejších představ poměrně skromné zásoby, Groves uvádí, že „britská výzvědná služba sledovala činnost těchto dolů už delší dobu a od července 1944 začala periodicky pozorovat okolí Jáchymova pomocí leteckých snímků. Když porovnala rozměry hald vedle šachet v různých časových obdobích, pak s přihlédnutím ke známé koncentraci rudy v hornině zjistila průměrnou produkci dolů. Výsledky těchto pozorování neodhalily žádné příznaky zvýšené aktivity.“

Americká výzvědná služba OSS (Office of Strategic Services) nakonec jednoho agenta (nebyl samozřejmě jediný) ve fyzice trochu vyškolila a poslala ho do Evropy, aby zjistil, jak na tom Němci se sháněním materiálu pro atomovou bombu jsou. Jmenoval se Morris „Moe“ Berg, krycí jméno „Remus“. Svou výškou 185 centimetrů všude viditelným a přitom zkušeným vyzvědačem. Tento syn ruské židovské rodiny, která emigrovala do USA, umí tucet cizích jazyků včetně němčiny, francouzštiny, italštiny a japonštiny.

Co vědí italští fyzikové?

V polovině třicátých let Berg jako baseballová hvězda projezdil Japonsko, přičemž fotografoval důležité objekty – jeho snímky posloužily za války k výběru cílů pro bombardování Japonska a například i k naplánování leteckého náletu na Tokio v dubnu 1942 (akce je známá pod názvem Doolittle Raid). V roce 1943 seskočil padákem v Jugoslávii k partyzánům. Po návratu o několik měsíců později ho vysadili do Norska, kde s místními odbojáři posuzoval možnost útoku na továrnu Norsk Hydro, kde se vyráběla těžká voda důležitá pro německý atomový výzkum.

V zimě 1943–1944 studoval v New Yorku moderní fyziku, aby se v ní trochu orientoval. Začátkem května 1944 odlétá dvaačtyřicetiletý vyzvědač do Londýna a odtud do Říma, osvobozeného od Němců.

Dne 4. června 1944 dobývají Spojenci Řím. O dva dny později, právě když se vyloďují Spojenci v Normandii, vyslýchá Berg italské fyziky, zvláště Edoarda Amaldiho a Giana Carlo Wicka. Na průzkum má pouze šest dnů, pak se musí vrátit do Londýna.

Fyzici z římské univerzity však nemají o německém atomovém projektu ani tušení. Navíc jim od léta 1943 chybí s německými kolegy jakýkoliv písemný styk. Kupodivu vědí, že pro štěpení uranu je důležitá těžká voda. Spojencům dávají svou korespondenci s Němci, která umožňuje zpřesnit místa pobytu některých z nich.

Koncem roku 1944 se Berg v rámci projektu „Larson“ vmísil mezi italské vědce, kteří plují lodí do USA. Opět hovoří s Amaldim a Wickem, ze kterých se nenápadně snaží tahat další podrobnosti o jejich znalostech německých atomových výzkumů. Z těchto debat sepisuje každý večer záznamy a rádiem je odesílá do Washingtonu. Třebaže Italové mluví dost v náznacích, o „atomové bombě“ se nezmiňují.

Zastřelit šéfa německého projektu?

Švýcarský fyzik profesor Scherrer pozval Wernera Heisenberga koncem roku 1944 na přednášky do Švýcarska. Heisenberg, nejlepší fyzik v nacistickém Německu, vedl tamní projekt vývoje atomové bomby. Vedení OSS za ním posílá Berga.

Vyzbrojen pistolí přichází Berg 18. prosince do přednáškového sálu v Curychu. „Dostal za úkol, aby Heisenbergovu lekci bedlivě sledoval, a kdyby se přesvědčil, že se Němci přiblížili k atomové bombě, měl ho zastřelit ještě na auditoriu,“ napsal Jeffrey T. Richelson v knize Spying on the Bomb. „Myšlenka odstranit Heisenberga buď vraždou, nebo zajetím nebyla nová. V roce 1942 navrhli uprchlí vědci Hans Bethe a Victor Weisskopf jeho únos, ale Groves a Robert Furman (šéf zahraniční rozvědky v rámci Projektu Manhattan) tento názor až do konce roku 1944 nezastávali.

Šéf OSS William Donovan poslal Furmanovi Carla Eiflera, stotřicetikilogramového pořízka, absolventa Losangeleské policejní akademie a tajného celního inspektora. Když se ho Furman zeptal, jestli by mohl zbavit Německo Heisenbergova mozku, odpověděl, že ano, a začal akci plánovat.“

Podle Eiflerova plánu měl Heisenberg odletět z Německa, ve Švýcarsku nastoupit do letadla a potom seskočit padákem do Středozemního moře, kde by na něj čekala ponorka.

Tenhle Eiflerův nápad vypadal dost bláznivě. Mnohem jednodušší by bylo zastřelit německého fyzika při přednášce.

Agent „Remus“ si v posluchárně sedá vedle německých vědců Hahna a von Weiszäckera. Kdybych oddělal Heisenberga, musel bych se zbavit i těchto dvou mozků německého atomového výzkumu, uvědomuje si.

Heisenberg mluví ke dvacítce profesorů a studentů o elementárních částicích hmoty, tedy na ryze vědecké téma, naprosto nepolitické a nevojenské. „Třebaže předcházející zimu Berg fyziku studoval, ve skutečnosti vůbec netušil, o čem Heisenberg hovoří,“ poznamenal Richelson. Vyzvědač však každopádně nemá důvod vytáhnout pistoli.

Podruhé se Berg setkává s Heisenbergem na večeři, kterou pořádá Scherrer. „Válka je prohraná,“ prohodil německý teoretik. Tahle slova amerického agenta přesvědčují, že nemá smysl hosta likvidovat. Klidně se s ním baví a potom se spolu procházejí šeřícím se městem.

Po válce se Berg chtěl ke špionáži vrátit, ale CIA už neměla zájem. Žádné zaměstnání si nenašel, živila ho jeho pověst. Napsal memoáry The Catcher Was a Spy. Žil u svého bratra, později u sestry. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1972, bylo mu sedmdesát let. Vyšlo o něm několik knih. Letos o něm vznikl dokumentární film a hraný snímek by se měl do kin dostat v roce 2018.

Jmenovat se bude The Catcher was a Spy (volně přeloženo: Zadák byl špionem). V únoru se natáčelo i v Praze. Snímek vzniká v režii Bena Lewina. Scénář napsal Robert Rodat (Zachraňte vojína Ryana). Berga hraje Paul Rudd (40 let panic, Přátelé). Dále se objeví Sienna Miller (Americký sniper), Guy Pearce (Smrt čeká všude) a Jeff Daniels (Blbý a blbější, Marťan)

Článek obsahuje úryvky z knihy Atomoví vyzvědači vydané v roce 2007.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!




TomTom Start 25 Regional LifetimeTomTom Start 25 Regional Lifetime

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.