Dlouhé měsíce se spekulovalo o nástupci i v našich končinách populárního AVC SoulPlayeru. Model s označením DMP-201 vypadal na stránkách výrobce moc hezky, i uváděné vlastnosti lahodily očím hltajícím každičký detail. Jak asi hraje, kolik bude stát a kdy se objeví na našem trhu? Odpověď na poslední otázku již známe: laskavostí firmy Empei jsme obdrželi na test zatím jediný exemplář SoulPlayeru 2 v Čechách!
Druhá duše
AVC Soul 2 čili DMP-201 je dodáván se standardním příslušenstvím: tedy sluchátky, dálkovým ovládáním, AC adaptérem a dvěma tužkovými akumulátory, které lze dobíjet přímo uvnitř přístroje. Podporováno je přehrávání CDDA, MP3 a WMA, vyrovnávací paměť pojme v těchto formátech 192, 480 a 960 sekund zvuku. Soul načte všechna 8cm a 12cm média, ať už jsou zapsaná jako ISO, UDF (Mac) či metodou Packet Writing. Mechanika je výtečná a přečte opravdu všechno. Přístroj si pamatuje až 12 vložených disků, dokáže navázat přehrávání přesně od místa, kde jste jej naposled vypnuli. O rozsahu bitrate jsem nikde nenašel ani zmínku, ale 32-320 kbps je dnes standardem, a tak snad ani Soul 2 neudělá ostudu. Podpora VBR je samozřejmostí.
Displej
Design těla mě zprvu trošku vyděsil, neboť se lehce podobá prokleté Lyře PDP2080, ale už po vložení prvního disku je jasné, že s ní Soul nemá pranic společného. Na báječný grafický, modře podsvícený displej je radost pohledět. Dozvíme se z něj neuvěřitelné množství údajů: formát souboru, bitrate, stav baterií/externího napájení, režim přehrávání, mód zvuku, celkový počet souborů a pořadí aktuálního tracku. K dispozici je také 12pásmový ekvalizér, odehraný čas i graficky znázorněná aktuální pozice ve skladbě. Zobrazuje také ID3 informace o přehrávané skladbě (případně pouze jméno souboru) a na spodním řádku i název následujícího tracku! Podporovány jsou také české znaky. Jediná chybka - není indikován průběh nabíjení akumulátorů.
Control
Základní ovládání je klasické, na spuštění cédéčka a přetočení o několik tracků dopředu či zpět a zesílení zvuku není co zkazit. Pohyb v menu je ale malounko zmatečný, tlačítka pro změnu hlasitosti (vlevo od displeje) totiž slouží zároveň pro vertikální pohyb kurzoru v menu, prvky pro přetáčení (vpravo od displeje) zase pro volbu a modifikaci aktivní položky. Nastavit lze vše možné, od módu přehrávání (všechny/zabookmarkované skladby, Repeat, Random, Intro), ekvalizéru (Rock, Jazz, Classic) a Bass Boosteru po ochranu proti otřesům (pro CDDA lze vypnout, pro datové disky je stále zapnuta) a systémové volby (interval podsvícení, načítání ID3, rychlost scrollingu textu, znaková sada atd.). Diskem lze procházet po adresářích, můžete si ale nechat setřídit soubory podle abecedy a ukládat je do záložek. Zde by se hodila podpora M3U playlistu, ale ta bohužel chybí. Zajímavá je možnost opakování zvoleného úseku skladby. Velmi omezeně lze Soula 2 ovládat pomocí dálkového ovladače, který je velmi malý, lehký a neergonomický. Zkrátka bakelit.
Zvuk
Pojďme se vrátit k otázce, jak asi Soul 2 hraje? Nechce se mi, ale musím s pravdou ven - velmi špatně. Přál bych si, aby to byla jen vada jednoho kusu, nicméně sluchátkový výstup je na velmi nízké úrovni. Bez zapnutého ekvalizéru je zvuk naprosto bezbarvý, asi s Kossy Porta Pro jsem nebyl příliš spokojen, ale dalo se to ustát. Dodávaná sluchátka ani nezkoušejte a rovnou je odevzdejte do popelnice označené "PLASTY". Pokusíte-li se povzbudit nižší frekvence pomocí Bass Boosteru, okamžitě dojde k přebuzení signálu. Zkusíte-li aktivovat ekvalizér v režimu Rock, přehrávač náhle najde výšky a zvýrazní i basy, ale ty jsou také v tomto případě na hranici únosnosti. Předvolba Jazz - nic huhlavějšího jsem ještě neslyšel. Classic zvýrazní pouze výšky. Jako pěst na oko v porovnání s touto skutečností působí linkový výstup, který se jedním slovem fantastický. Ať už na domácí aparatuře nebo v autorádiu pomocí kazetového adaptéru, vždy hraje výborně.
Bude, nebude?
Ptáte-li se na cenu, zatím nebudu příliš konkrétní. O dovozu Soula 2 do republiky se totiž zatím pouze uvažuje, nicméně prodejní cena by se měla pohybovat kolem čtyř tisíc. V konkurenci ChromeX to ovšem bude velmi těžké. Funkcemi se mu sice Soul 2 vyrovná, ale ve zvuku pokulhává. K přehrávači se váže ještě jeden zajímavý fakt: je vyráběn v licenci firmy Dioneer, jejímuž modelu Dion DCP-100 se Soul včetně dálkového ovládání podezřele podobá. Usvědčil jej také soubor s updatovaným firmware, jenž nese jméno právě značky Dioneer.
Hodnocení
Kvalita zvuku a funkce: 18 bodů ze 30
Spoustou funkcí se Soul 2 řadí mezi špičku, signál ve sluchátkách jej ale táhne dolů. Přestože je výstup čistý a bez šumu, zvuk je spíš středový, bezbarvý. Výborný je pouze linkový výstup.
Ergonomie a ovládání: 19 bodů z 25
Tlačítka jsou soustředěna kolem displeje, kurzorové šipky bohužel nejsou na jednom místě, což znepřehledňuje ovládání systémového menu. Dálkové ovládání nepatří mezi podařené kousky.
Vybavení: 11 bodů z 15
Dodávané říslušenství čítající sluchátka, dálkové ovládání, zdroj a akumulátory patří ke standardu. Nic víc, nic míň.
Cena: 25 bodů ze 30
Pokud by se cena pohybovala kolem 4.000 korun, mohl by výrobek konkurovat dražším přehrávačům. Otázkou je, zda byl testovací přístroj zvukově opravdu tak špatný, zahraniční novináři se nad zvukem rozplývají. Snad by napovědělo vyžádání ještě jednoho kousku. Pokud by se potvrdil opak, byla by to cena výtečná...
