Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Může vás zabít, když sníte sedm banánů?

  0:12aktualizováno  0:12
U Evropanů nejoblíbenější tropické plody obsahují poměrně vysoké množství stopových prvků, především draslíku. Podle někoho je draslíku v banánech dokonce tolik, že může škodit. Je to pravda? Vítejte v první díle rubriky, ve které chceme vás i sebe pobavit a poučit.

Každý, kdo vyrazil poprvé do tropů, je překvapený bohatostí odrůd banánovníku. Na snímku je sladký cavendish, tedy typ, který v posledních desetiletích ovládl západní trh a pro srovnání jeho divoký předek. Cavendish je bez semínek a množí se pouze řízkováním. Všechny dnes pěstované rostliny jsou tedy v podstatě kopie rostliny objevené v 50. letech 20. století v botanické zahradě v Saigonu. | foto: Angélique D'Hont

Do redakce nám různými kanály přiteče celá řada otázek, na které někdy nechceme (fanynkám čísla už nedáváme) či nedokážeme odpovědět (například proč bychom měli mít nějaké fanynky a ty měly chtít naše číslo). Ale také se objevují otázky, které nás nikdy nenapadly, zaujmou a pobaví. A vlastně není důvod, aby z nich a z odpovědí měli mít radost jen redaktoři či tazatelé. A tak vznikla rubrika „Technet pátrá, radí, informuje“, kterou dnes otevíráme sladkou absurditou.

Otázka dne zní: Je pravda, že sníst sedm banánů může být zdraví nebezpečné, protože vede k nebezpečnému nárůstu hladiny draslíku v krvi?

Zdroj otázky není příliš důvěryhodný, tazatel ji slyšel v pořadu komika Ricka Gervaise (ukázka je na YouTube). Tak vás asi nepřekvapí, že odpověď je záporná: Ne, sníst sedm banánů není zdraví nebezpečné. Ale my jsme si vzápětí položili zcela logickou otázku: Kolik banánů by vás zabít mohlo?

Předávkování draslíkem možné je, ale sedm banánů nestačí

Skutečně totiž existuje možnost, že se draslíkem „předávkujeme“ a vznikne tzv. hyperkalémie. Při ní se množství draslíku v krvi může zvýšit z běžných hodnot kolem cca 3,8-5,5 milimol na litr (mmol/l) až na hodnoty životu opravdu nebezpečné (obvykle se uvádí kolem 6,5 mmol/l, našli se i pacienti, kteří přežili hodnoty podstatně vyšší, tady je příklad).

Průměrný banán obsahuje údajně kolem 400-500 miligramů draslíku, doporučená denní dávka pro člověka je cca zhruba 2 000 až 3 500 miligramů, i když můžete narazit i na čísla o trochu nižší či vyšší. Na první pohled se může tedy skutečně zdát, po sedmi banánech (7x500 mg) se dostáváme k horní hranici doporučené dávky či nad ni, a tedy k hodnotám, které by mohly být nebezpečné. Troufáme si odhadovat, že právě takhle „banánová hypotéza“ vznikla, ale je to samozřejmě nesmyslné zjednodušení. Za prvé horní hranice doporučené dávky zdaleka nebezpečná není. Navíc naše tělo má celou řadu mechanismů, jak se s nadbytkem draslíku vypořádat, a mírně vyšší příjem žádný problém nezpůsobí (až na výjimky, o tom později).

Chcete se zeptat?

Svět i naše hlavy jsou plné zajímavých, zábavných či jen vtipných problémů a otázek, na než nikdy nebudeme znát odpověď. Zároveň jsou učebnice, vědecké časopisy i hlavy odborníků plné odpovědí, které tápající většina nikdy neuslyší. Pomozte nám tento nepoměr alespoň malou měrou vyrovnat.

Pokud máte pocit, že jste narazili na otázku, na kterou by věda mohla znát odpověď, ale nemáte čas ji hledat, či nevíte, kde začít, neváhejte nám ji položit v diskusi, nebo poslat na adresu: redakce@technet.cz (do předmětu ideálně napište „Otázka dne“). My na oplátku slibujeme, že na některé otázky odpovíme - nic více a nic méně.

Kdybychom se chtěli ohrozit na životě, museli bychom být mnohem nestřídmější. Nepodařilo se nám zjistit, jaká je smrtelná dávka draslíku, a tak jsme použili „náhradu“ v podobě chloridu draselného. Podle Wikipedie je smrtelná dávka této látky zhruba 2 600 miligramů na kilogram hmotnosti (odzkoušeno tedy jen na hlodavcích). To znamená, že 70kilogramový člověk by musel pozřít zhruba 180 gramů draslíku, a to je zhruba 350-400 banánů. I ty nejnestřídmější jedlíci banánů jsou tedy zcela v bezpečí. Fyzická omezení je donutí s pojídáním skončit mnohem dříve, než si stihnou ublížit.

Jsou přesto lidé, kteří by se pojídání banánů ve větším množství měli vyhýbat. Jde především o pacienty s poruchami ledvin, u kterých je riziko zvýšení hladiny draslíku mnohem vyšší než u zdravých. Těm lékaři doporučují omezit spotřebu ořechů či banánů. Dokonce podle BBC prý došlo k případu, že pacient se špatnou funkcí ledvin dostal infarkt po rajčatech - ta totiž také obsahují poměrně velké množství draslíku.

Bojíte se radioaktivity? Je všude, i v banánech

A když už jsme u banánů, zmiňme ještě radioaktivitu. Banán se totiž před časem stal díky nápadu jedné americké zájmové skupiny jakousi „jednotkou“ radioaktivity (tzv. dávkový ekvivalent banánu). Důvod je právě v draslíku.

Ten se totiž v přírodě, a tedy i banánech, vyskytuje částečně v podobě izotopu draslík 40, který je radioaktivní. Ale jen opravdu málo, radioaktivního draslíku je zhruba 0,012 procenta z celkového množství tohoto prvku. Z jednoho banánu tak získáte zanedbatelné množství radioaktivních látek. Po převodu je to zhruba 0,1 mikrosievertu. Což je hezké kulaté číslo - proto se banán mohl stát „jednotkou“ - ale zároveň číslo velmi malé.

Během jednoho rentgenového či CT vyšetření se vám podle typu vyšetření dostane do těla nějakých 5 až 15 milisievertů (tedy 5 až 15 tisíc mikrosievertů), na starších přístrojích i více. Jednoduchý výpočet jednoho z uživatelů sociální sítě Quora to ilustroval ještě jinak: pokud se chcete nechat zabít banánovou radioaktivitou, musíte buď sníst během jediného dne deset milionů banánů nebo jíst 274 banánů denně po dobu sedmi let. Takže dobrou chuť.

Autor:
Témata: Banány




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.