Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na co si dát pozor při výběru digitálního foťáku

aktualizováno 
Při nákupu fotoaparátu je dobré si uvědomit, že cílem je kvalitní výsledná fotografie. Nikoliv líbivý design přístroje nebo zajímavé zvukové efekty.

 

Záleží na výsledku

Nabídka trhu je opravdu široká, výjimkou už nejsou ani foťáky s integrovaným FM tunerem či MP3 přehrávačem. Pro fotografy však zůstává podstatná jediná věc a tou je, vždy byla a bude výsledná kvalita fotografie, a to jak technická, tak umělecká. Tento fakt neovlivní ani výrobci fotografických přístrojů tím, že začnou montovat do svých aparátů automaty na kávu, ale pouze kvalitním provedením základních prvků přístroje, objektivu, displeje, CCD/CMOS snímacího prvku apod. Při výběru se tedy nenechte zlákat "cingrlátky", ale ptejte se na vlastnosti související s tím, co budete od přístroje očekávat, to jest fotografování (nikoliv pití kafe).

Kvalitu snímku ovlivňuje mnoho faktorů. Prvním je samozřejmě člověk-fotograf. Určuje výřez scény, kompozici, správnou expozici atd. Hned druhým na řadě je fotoaparát. Budete-li chtít zachytit rychle jedoucí závodní automobil, pochybuji, že v tu chvíli oceníte vestavěné rádio, ale spíše to, zda přístroj disponuje extra krátkým časem závěrky a malou prodlevou spouště. Jinými slovy, je-li technicky schopen, při správném nastavení zachytit požadovanou scénu.

Co je potřeba si uvědomit při koupi?

Digitální kompakty jsou malinkaté a ještě menší. Miniaturizace s sebou ovšem nese několik nežádoucích vlastností.

  • Malý a lehounký aparát lehce roztřesete a výsledek je jemně neostrý až rozmazaný.
  • Co s tím? Předně je potřeba si to uvědomit dřív, než začneme fotit. Riziko roztřesení přichází v úvahu hlavně za zhoršených světelných podmínek (tj. čas závěrky je dlouhý), kdy například kvůli atmosféře nechceme použít blesk, nebo při použití dlouhého ohniska (zoomu) pro přiblížení fotografovaného objektu. Nejjednoduším řešením je použití stativu. Ten ovšem není vždy po ruce, a pokud ano, jeho rozkládání bývá obvykle delší než trpělivost portrétované veverky.
    Universální radou se zdá být pevný úchop přístroje. Při fotografování držte přístroj pevně v obouch rukách, případně v daný moment zadržte dech. Opřete si ruku o zábradlí, sloup o cokoli, omezíte tím třes ruky. Mějte na paměti, že ani větší neostrost nemusíte, na malém displeji přístroje, rozeznat, ale o to větší zklamání potom zažijete doma u monitoru. Ošemetné snímky (večerní - noční bez blesku, se zoomem, makro, všechny ty, kde hrozí nežádoucí neostrost) je lépe vždy fotografovat vícekrát.

  • Baterie málo vydrží.
  • Ne že by výrobci neuměli vyrobit malou baterii s velkou kapacitou, ale z pochopitelných (ekonomických) důvodů to vždy nedělají. Přístroj, který vydrží na jedno nabití baterií vyfotit více než 100 obrázků (každý desátý s bleskem), lze již považovat za solidní. Existují samozřejmě výjimky s výdrží 500 i více snímků. Ve srovnání s klasickými jednookými zrcadlovkami na tužkové baterie je to však stále málo. Na rozdíl od těchto analogových přístrojů, kde baterie napájí hlavně posuv filmu a motorek při ostření, případně vestavěný blesk, u digitálních kompaktů užírá baterku kde co. Náhledovým displejem počínaje, zoomem, ostřením a bleskem konče... Přitom blesk vzhledem k většinou malé světelné citlivosti (ISO) přístroje užijete velice často. Navíc tužkové baterie koupíte i ve střední Africe, ale speciální akumulátorek do svého kompaktu těžko, nehledě na vysokou cenu.

    Situace se sice neustále pomalu zlepšuje, výdrž baterií stoupá a spotřeba přístrojů klesá. Přesto doporučuji hned při nákupu přístroje pořídit i druhou baterku. Na daleké cesty, na celodenní výlet a všude tam, kde baterii jednoduše nemůžete dobít, si s sebou vemte náhradní. Vyhnete se tak podvědomému šetření baterie tím, že budete méně používat zoom nebo blesk nebo, a to je nejhorší, méně fotit. To však neznamená „cvakat“ bez rozmyslu, ale o tom až jindy. Mějte na paměti, že důležité jsou výsledné fotografie. Více se o bateriích můžete dočíst v článku Jak na baterie a akumulátory.

  • Na přiloženou paměťovou kartu se vejde pouze pár fotografií
  • Přiložená paměťová karta slouží pouze k vybití prvního návalu radosti kupujícího z nové hračky. Pro řádné focení vám 8, 16 nebo 32 MB paměti opravdu nestačí. Někteří výrobci vybavují své fotoaparáty vestavěnou pamětí (většinou také 16 nebo 32 MB). Na kartě, byť sebemenší, je možné odnést několik snímků do laboratoře na vyvolání. S vestavěnou pamětí se vám nic takového nepovede.

    Rozumným kompromisem je nákup 256MB karty. Platí to samé, co u baterie. Abyste mohli plně využít výhod digitálního přístroje a nemuseli se omezovat nedostatkem místa k uložení obrázků, je tato investice nezbytná. Díky neustále klesajícím cenám paměťových karet se víru v peněžence obávat nemusíte.

    Další podrobnosti ze světa paměťových karet, jejich podpoře od jednotlivých výrobců a jejich budoucnosti se dočtete v našem třídílném seriálu.

    • Rozlišení fotoaparátu aneb Čím více tím lépe?

    Rozlišení se udává v megapixelech (Mpix). Pixel je zjednodušeně řečeno obrazový bod, stavební kámen, ze kterých je složena celá fotografie. Současný standard se, u kompaktních digitálů, zastavil na 5 milönech pixelů. Je to krásné, velké číslo a výrobci se jím rádi chlubí. Je nutné si však uvědomit, že ke vzniku technicky kvalitní fotografie je potřeba více činitelů. Prvním z nich je kvalitní optika. Přístroj s plastovým objektivem o průměru 1 cm může mít rozlišení třeba 12 Mpix, ale výsledek bude stejný jako by měl megapixely dva. Objektiv totiž nedokáže na snímací prvek vykreslit požadované množství detailů a milióny pixelů nemají cco zaznamenávat. Fyzikální zákony nelze obelstít. Dalším činitelem je algoritmus, kterým fotoaparát zpracovává údaje přenesené na čip. Bez propracovaného matematického vzorce by místo fotografie vznikla pouze změť nul a jedniček. Přesný algoritmus výrobci samozřejmě tají. Jedinou možností jak si vybrat fotoaparát s rozlišením , které vám bude vyhovovat, je vyzkoušet si několik přístrojů. Fotografie nechat vyvolat (zhotovit výřez) a porovnat. Nemusí totiž platit, že čím více pixelů tím lepší fotografie.

    Pět mýtů při výběru digitálního fotoaparátu

    • Mýtus číslo 1 - hon za rozlišením

    Snad každý při výběru digitálního fotoaparátu bere jako jedno z hlavních kritérií rozlišení snímacího čipu. Tento údaj určuje, jakou velikost bude výsledný snímek mít a udává se v miliónech obrazových bodů – megapixelech (Mpix). I když je pěkné se před známými chlubit, že máte pěti-, šesti- či vícemegapixelový aparát, trochu zkušenější přítel či přítelkyně se vás pak mohou ironicky ptát, kolik plakátů jste si již nechali vytvořit. Pro tisk klasického formát 9 x 13 cm či u digifota 10 x 15 cm si totiž vystačíte i s pouhým jedním megapixelem. Následují tabulka vám prozradí kam až můžete zajít v rozměrech papírového výstupu, podle rozlišení pořízené fotografie.

    Formát v cm minimální rozlišení v obr. bodech  optimální rozlišení v obr. bodech
    13 x 9  640 x 480 1024 x 748 ( 0,8 Mpix)
    15 x 10 800 x 600 1280 x 1024 (1,3 Mpix)
    18 x 13 1024 x 748 1400 x 1100 (1,5 Mpix)
    21 x 15 1280 x 960 1600 x 1200 (2 Mpix)
    30 x 20 1400 x 1024 1800 x 1400 (2,5 Mpix)
    45 x 30 1600 x 1200 2250 x 1704 (3,8 Mpix)

    • Mýtus číslo 2 – nejdůležitější je cena

    Objevili jste někde výrazně levný digitální fotoaparát a myslíte si, že máte šanci ušetřit. Možná budete mít štěstí, ale spíše počítejte s problémy. Určitou jistotou v tomto bouřlivě se rozvíjejícím se odvětví jsou zavedené značky, ale to na druhou stranu neznamená, že neznámý výrobce nemůže vyrobit kvalitnější přístroj. Před koupí každého fotopřístroje by si měl zájemce přímo fyzicky vyzkoušet, jak se mu s přístrojem pracuje. Měl by mít možnost prohlédnout si fotografie, které byly fotoaparátem pořízeny, ideálně pokud je pořídil sám.

    • Mýtus číslo 3 – čím větší přiblížení (zoom) tím lépe

    I když již řada digitálních fotoaparátů nabízí optické přiblížení, které přesahuje čtyřnásobek standardního pohledu či chcete-li výchozí ohniskové vzdálenosti, ne vždy se vyplatí do takového přístroje investovat. Tyto modely nepatří k nejlevnějším a při běžném focení se nenajde zase tolik příležitostí pro využití takového zoomu. Většinou je vždy lepší se k focenému objektu přiblížit po vlastních nohách než pomocí optiky, neboť při větším zoomu dochází většinou k zhoršení optických vlastností.

    Kapitolou samou o sobě je tzv. digitální či softwarový zoom. Na něj již optické vybavení nemá vliv a mnohdy podobnou funkci zastane lepší grafický editor. Výsledný snímek je totiž v podstatě výřezem ze snímku, který je softwarově zvětšen na nastavené rozlišení. Digitální zoom má smysl používat při focení snímků v menším než maximálním rozlišení. Jinými slovy, údaje o digitálním zoomu by měl mít při výběru digitálního fotopřístroje brány spíše jako doplňková informace než zásadní údaj, podle něhož by se měl uživatel rozhodovat.

    • Mýtus číslo 4 – s množstvím funkcí budu profesionál

    Přístroj, který doslova přetéká různými funkcemi se může na první pohled jevit jako velice dobrý, ale v určitých případech se nakonec může jednat o věci, které by lépe zvládal speciální program na počítači. Otázkou zůstává, zda jste schopni takovou širokou nabídku využít nebo se v ní spíše ztratíte. Pokud s digitální fotografií začínáte bude patrně lepší vyzkoušet si nejprve jednodušší přístroj, který v okamžiku, kdy vám začne být „těsný“, vyměníte za výkonnější.

    • Mýtus číslo 5 – nechci platit za rychlost

    Jednou z největších bolístek digitální fotografie v poměru s kinofilmovou je pomalá práce. Chvíli trvá než se přístroj vůbec zapne. Při focení pak můžeme být zdržováni pomalým systémem měření expozice a ostření a v neposlední řadě je to rychlost ukládání pořízené fotografie, která může zdržovat. V součtu to pak může znamenat i několikasekundové zdržení. To nevadí při snímání statických snímků budov či rostlin, ale je to problém při fotografování sportovních událostí nebo hrajících si dětí. Navíc zdaleka ne všechny přístroje zvládnou dostatečně rychle sejmout pohybující se objekt, takže místo ostrého snímku auta můžete získat pouze barevnou šmouhu.





    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Umělá kaskáda na říčce v německých Alpách. Canon 5D Mark III, Canon EF...
    Rady, jak fotografovat vodu. Dejte si pozor, aby to nebyla nuda

    Pokud vás nebaví fotit lidi a fotka krajiny se samými kopci vám připadá statická, je tu téma, které vás může oslovit svoji lehkou dynamikou a hravostí – focení...  celý článek

    Canon představil fotonovinky pro rok 2017. Zrcadlovky EOS 800D a 77D a...
    Canon představil novou zrcadlovku pro masy 800D i model bez hledáčku

    Společnost Canon uvedla tři nové fotoaparáty. Zrcadlovku pro začátečníky 800D, pokročilejší model 77D a bezzrcadlovku bez integrovaného hledáčku M6. Ani jeden...  celý článek

    Fotografický kinofilm
    Karel Cudlín: Jak se fotilo za komunistů na kinofilm

    Focení na film sice není úplně mrtvé, ale je na okraji zájmu, byť s ním někteří fotografové znovu začínají experimentovat. Jak se fotilo ve zlaté éře filmu...  celý článek

    Akční letáky
    Akční letáky

    Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.