Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Měsíci bude stát dalekohled s tekutým zrcadlem

aktualizováno 
Nanesením tenké vrstvičky stříbra na otáčející se iontovou kapalinu se vědcům podařilo vytvořit tekuté zrcadlo, které by se mohlo stát jádrem budoucího obřího dalekohledu postaveného přímo na povrchu Měsíce.

Tekutá zrcadla mají pomoci vybudovat dalekohled na Měsíci | foto: NASA

Samotná myšlenka využít při konstrukci zrcadel kapalin není nijak nová, s nápadem, že rotací tekutiny v gravitačním poli získáme ideální paroboloid, přišel již v 17. století slavný Isaac Newton. Ostatně pozemských dalekohledů s tekutými zrcadly ( na bázi rtuti) existuje hned několik, za všechny vzpomeňme například třímetrový NODO (NASA Orbital Debris Observatory) v Novém Mexiku či šestimetrový LZT (Large Zenith Telescope) poblíž kanadského Vancouveru.

Použití kovové rtuti pro odraz a soustředění světelných paprsků má své nesporné výhody, kromě jejích vynikajících fyzikálních vlastností hrají v tomto případě roli především faktory ekonomické, výroba takového zrcadla je totiž zhruba stokrát levnější než výroba zrcadla stejného průměru ze skla. Navíc mají tekutá zrcadla mnohem méně nepřesností. Jediný problém, zdaleka ne však neřešitelný, tak představuje jen její jedovatost (nutná vyšší bezpečnost při manipulaci) a vysoká hustota (značná tíha a s ní spojené přepravní potíže).

Tekutá zrcadla přímo na měsíčních pólech?

Ale astronomové chtějí víc, rádi by postavili teleskop přímo na povrchu Měsíce, jehož povrch bez jakékoli atmosféry nabízí přímo ideální pozorovací podmínky. Navíc by se zrcadlo na měsíčním povrchu, vzhledem k známému faktu, že je na něm oproti zemskému jen asi šestinová gravitace, nemuselo otáčet tak velkou rychlostí.

Podle posledních zpráv americká NASA společně s Kanadskou kosmickou agenturou zvažují postavení teleskopu s tekutým zrcadlem na jednom z měsíčních pólů už v roce 2018, o čemž svědčí právě probíhající přípravné práce na projektu zvaném Lunar Liquid Mirror Telescope.

Naděje vkládané do iontových kapalin

Celá věc má ale jeden háček. Teploty na Měsíci klesají až na -150 °C a rtuť mrzne už při -38 °C, a tudíž je pro tyto účely nepoužitelná. Proto se vědci musí poohlédnout po jiných, vhodnějších kapalných materiálech.

V tomto ohledu se jeví jako velmi nadějná spolupráce Kena Seddona z Královské univerzity v Belfastu a Ermanna Borry z Lavalovy univerzity v kanadském Quebecku, kteří přišli s koncepcí zrcadla pracujícího na bázi iontových kapalin. Jde o komplexní soli složené z velkých iontů. Mají hned dvě velmi užitečné vlastnosti: mají velmi nízké body tuhnutí, takže se vyskytují v kapalném stavu i při teplotách hluboko pod nulou, a velmi nerady se vypařují, což se na Měsíci, v prostředí bez atmosféry, může náramně hodit.

Kapalná sůl pokrytá vrstvou stříbra

Při svých pokusech vědci použili etylsulfátový imidazol (tuhnoucí až při - 98 °C), na který ve vakuu nanesli tenkou vrstvičku stříbra. Vytvořili tak rotující zrcadlo, které pracovalo nepřetržitě po několik měsíců. Jak uvádí Ken Seddon na serveru New Scientist, “nikdo předtím se o nanesení kovu na kapalinu nepokusil”. Sám ale otevřeně přiznává, že prozatím jim není známo, proč stříbro tak dobře na kapalině drží.

Tekutá zrcadla mají pomoci vybudovat dalekohled na měsíci Tekutá zrcadla mají pomoci vybudovat dalekohled na měsíci

Podle Ermanna Borry kombinace iontových kapalin se stříbrem umožní vývoj zrcadel s mnohem lepšími optickými vlastnostmi a mnohem větších průměrů (prozatím uvažují o rozsahu od 20 do 100 metrů). Takové dalekohledy by pak měly až tisíckrát větší rozlišovací schopnost než plánovaný Vesmírný teleskop Jamese Webba, budoucí nástupce dnešního Hubbleova teleskopu.

„Skutečnou výhodou tekutých zrcadel je jejich jednoduchost,“ tvrdí Ermanno Borra. „Základní síly přírody u nich společně působí tak, aby kapalný povrch získal ten správný tvar.“

Užitečné odkazy:www.nature.com, www.nasa.gov, www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.