Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Vánoce přesně před sto lety poprvé vysílalo rádio

aktualizováno 
Na Štědrý den roku 1906 odvysílal americký vynálezce první rozhlasový pořad. Při tom ani nevěděl, zda ho někdo slyší. Neznámým posluchačům zazpíval koledu, zahrál na housle a popřál pokojné Vánoce.

Reginald Fessenden, otec rozhlasu, u mikrofonu | foto: fessenden.ca

Pííppííp pip pippííppip pippííppip pííppippííppííp pííppippííppip pippippippip pippííppip pippip pippippip pííp pííppííp pippííp pippippip. Takhle nějak vypadal Štědrý večer radiotelegrafistů na lodích plujících Atlantským oceánem poblíž amerického pobřeží roku 1906. To byla každodenní rutina radiotelegrafistů, stejná už mnoho let.

Operátoři zachytili zprávu, uvozenou morseovou sekvencí „CQ CQ CQ“, což znamenalo "vysílání pro všechny v dosahu". A najednou se ze sluchátek ozval lidský hlas! Radiooperátoři často nevěřili svým uším. Něco takového ještě v životě neslyšeli. Ani nemohli. Je 24. prosince 1906, devět hodin večer východního času, a oni naslouchají prvnímu veřejnému rádiovému vysílání v historii.

Otec rádia

Majitelem prvního hlasu přenášeného po radiových vlnách neznámému počtu posluchačů je Reginald Aubrey Fessenden, kanadský fyzik a vynálezce. Sedí v místnosti plné kabelů, přepínačů a neobvykle velkých přístrojů. Pod ním, ve sklepě, se rychlostí dvaceti tisíc otáček za minutu otáčí alternátor, nad celou budovou v americkém Brant Rock se pak tyčí obrovská, více než stometrová anténa. Svým vzhledem připomíná vánoční stromeček. Vánoční je i program, který anténa vysílá.

Anténa v Brant Rock (přes 120 m)

Přesně v devět hodin si Fessenden opatrně odkašle a pak co nejjasněji začne mluvit do mikrofonu. Jde o stejný mikrofon na bázi uhlíkových zrnek, jaký se v té době používá u telefonů. Představil se a uvedl, že posluchači uslyší hudbu a čtené slovo.

Reginald A. Fessenden

Nahrávka, čtení z Bible a přání veselých Vánoc

Hudbu obstarává Edisonův fonograf a váleček s nahrávkou Händelovy árie „Largo“ z opery Xerxes. Pak vynálezce otevřel Bibli a přečetl vánoční příběh, pasáž o narození Ježíše Krista v Betlémě. Dočetl. Následovala krátká pauza, podle některých prý proto, že dal znamení svojí ženě Heleně, která předtím souhlasila, že do mikrofonu promluví, nyní se však zalekla. Možná si uvědomila, že i když je noc a oni jsou takřka sami v místnosti, její hlas by slyšeli zcela neznámí lidé kilometry daleko. Možná měla jenom trému.

Reginald A. Fessenden

Vysílání pak pokračovalo vánoční písní "O Holy Night", kterou Fessenden zazpíval. Pak ještě jednou popřál co nejkrásnější Vánoce. Podobně jako dnešní rozhlasoví moderátoři, ani on nezapomněl obecenstvu připomenout, že za týden (na Silvestra) si jej mohou opět poslechnout.

Do té doby létaly vzduchem jen tečky a čárky

První rozhlasové vysílání zůstalo ve své době zcela mimo pozornost tisku. Tři dny dopředu jej Fessendenův tým oznámil pouze lodím společnosti Fruit United. Právě jejich operátoři se stali prvními posluchači rádia, spolu s neurčitým počtem dalších lodí. Jejich sluchátka nepotřebovala pro reprodukci zvuku žádnou úpravu, vše záleželo na správné úpravě vysílacího zařízení. To se zcela odlišovalo od vysílačů morseovky.

Od devadesátých let devatenáctého století, kdy Guglielmo Marconi vynalezl a zdokonalil radiotelegraf, se tento přístroj stal prakticky nepostradatelnou součástí vybavení všech větších lodí. Samozřejmě, že každý takový přístroj vyžadoval i zkušenou obsluhu. Nebo jste z těch pípnutí na začátku článku přečetli "Merry Christmas"? Radiotelegrafista by s tím asi neměl problém.

Začátky u Edisona

Reginald Fessenden (1866 - 1932) nebyl žádný nováček. Studoval matematiku, ale ačkoli se mu dařilo, školu opustil předčasně, bez titulu. Své první roky praxe si odbyl u Thomase Edisona. Když se u něj poprvé ucházel o práci, napsal do přihlášky „Nevím nic o elektřině, ale učím se dost rychle,“ na což mu slavný vynálezce odpověděl: „Lidí, kteří nevědí nic o elektřině, mám v současné době dostatek.“ Fessenden se ale nevzdal a později byl k Edisonovi přijat a dokonce několikrát povýšen. V roce 1890 však Edison, věřte nebo ne, málem zkrachoval a musel propustit většinu zaměstnanců. Fessenden využil svoji praxi k akademické dráze na univerzitách v Indianě a Pensylvánii.

Reginald Aubrey Fessenden

Od roku 1900 pracoval pro Meteorologický úřad Spojených států a náplní jeho práce bylo zdokonalit vysílání pravidelných zpráv o počasí, které byly tehdy pravidelně rozesílány Morseovým kódem. Už v tomto roce se mu povedlo první odvysílání a příjem zvukové zprávy. Na vzdálenost jedné míle a za použití jiskrového telegrafu. Kvalita zvuku byla zatím otřesná, nicméně bylo jasné, že po dalších technologických vylepšeních by to mohlo být k něčemu dobré.

Vysílání přes oceán

Fessendena zastavil v rozletu jeho mecenáš a zaměstnavatel. Chtěl po něm totiž poloviční podíl na patentech, které si podle dosavadní dohody mohl vynálezce ponechat. Na to Fessenden nepřistoupil a od meteorologů odešel. Svoje výzkumy přestěhoval do Brant Rock ve státě Massachusetts, kde pokračoval, nyní pod hlavičkou přímo pro něj založené organizace NESCO. Sponzorovali jej dva bohatí obchodníci z Pensylvánie. Velký úspěch se dostavil poměrně brzy – první zaoceánské vysílání oběma směry (mezi Brant Rock a skotskou vesnicí Machrihanishs) se podařilo právě Fessendenovi. Opět ale jen morseovkou.

Místo jiskry vlna

Experimenty s jiskrovým telegrafem bral Fessenden spíše jako nouzové řešení. Snil o výkonném vysílači, který dokáže produkovat čistou sinusovou vlnu. To by umožnilo kvalitní přenos zvukového signálu, a on díky svému matematickému nadání pochopil, jak koncept pojmout a co pro to musí udělat. U firmy General Electrics si objednal vysokofrekvenční alternátory (generátory střídavého elektrického proudu). V roce 1903 se dostal na 10 tisíc cyklů za sekundu, což se ukázalo jako použitelné, ale nedostatečné.

Vysokofrekvenční alternátor

O tři roky později, v srpnu 1906, už přišel alternátor s frekvencí až 50.000 cyklů za sekundu. Ten umožnil generovat nosnou vlnu o kmitočtu 50 kHz. Pomocí signálu z mikrofonu, vynalezeného Edisonem pro použití v telefonu, moduloval amplitudu této vlny. Mohl tak, za použití velké antény, vysílat radiový signál, který byly schopné zachytit i telegrafní přijímače v té době na lodích používané. Dnes označujeme tyto frekvence jako velmi dlouhé vlny, tenkrát to ale byly vlny jediné. Výhodou bylo, že dlouhé vlny „lezou za horizont“a tak se hodí pro rádiové vysílání v lodní dopravě.

Metodě, kterou Fessenden použil, dnes říkáme "amplitudová modulace" (AM). Dochází totiž ke změně amplitudy nosné vlny na základě vstupního signálu (zvuku). V dnešní době je používanější modulace frekvence (FM).

Amplitudová modulace signálu

Byl skutečně první? Sám proti všem

Svůj experiment, naplánovaný na Štědrý den, Fessenden oznámil lodní společnosti Fruit United, aby mohla být úspěšnost vysílání potvrzena. I přesto se najdou autoři, kteří toto štědrovečerní vysílání zpochybňují (to je asi osud vánočních příběhů). Poukazují na nedostatečný počet záznamů v tehdejším tisku.  Odkaz na příslušnou studii je uveden na konci článku.

United Fruit Company

Je pravda, že o tomto vysílání se dozvídáme především z jeho dopisu (1932) a později z pamětí jeho manželky (1940). Doklady jeho činnosti jsou však poměrně přesvědčivé a přínos Reginalda Fessendena nelze popřít. Ve své době byl ovšem (podobně, jako náš Cimrman, autor první rozhlasové hry „Tma jako v pytli“) neuznán, větších obchodních úspěchů dosáhl Marconi a další. Následovaly tahanice o patenty. Teprve v roce 1928 vyhrál Fessenden soudní spor a vyhraná částka jej i s manželkou bohatě zajistila na zbytek života.

New York Herald Tribune o Reginaldu A. Fessendenovi napsal: "Někdy se stane, dokonce i ve vědě, že jeden člověk má pravdu a celý svět se mýlí. Profesor Fessenden byl takový člověk. Trval na tom, že rádiové vysílání může být přenášeno souvislou vlnou." Svým vánočním vystoupením Fessenden dokázal, že cesta modulace nosné vlny byla nosnou myšlenkou pro další rozvoj rádia.

Krásné Vánoce!

Poslední sloka písně "O Holy Night", kterou Fessenden zazpíval za vlastního doprovodu na housle do mikrofonu posluchačům prvního rádiového vysílání:

"Sweet hymns of joy in grateful chorus raise we
Let all within us praise His holy name
Christ is the Lord
Then ever, ever praise we
His pow'r and glory ever more proclaim
His pow'r and glory ever more proclaim"

Pak jim ještě jednou popřál veselé Vánoce. K jeho přání se o sto let později připojuje i redakce Technetu: "Krásné prožití vánočních svátků!“

Odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Josefina Lichtenegger s gramofonem Forte S a raménkem C-Note.
Sony Music obnoví výrobu vinylových desek. Lisovat je bude v Japonsku

Obliba gramofonových desek roste natolik, že se společnost Sony Music rozhodla jejich výrobu po třiceti letech obnovit. V tuto chvíli montuje potřebné vybavení...  celý článek

Přemysl Kočí sloužil opeře i komunistickému režimu
Přemysl Kočí sloužil opeře i komunistickému režimu

1. června 1917 se narodil operní pěvec Přemysl Kočí. Chtěl se stát učitelem, ale měl pěvecký talent, který prokázal už během studií při pěveckých soutěžích....  celý článek

Josef Kainar
Uznávaný básník a textař Kainar se propůjčil komunistickému režimu

VIDEO Citlivá duše, skvělý básník, geniální textař, dramatik, budovatelský spisovatel. Josef Kainar, který se narodil 29. června 1917 v Přerově, měl mnoho tváří. Ta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.