Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Zemi se řítí americký satelit. V bezpečí jsou jen tučňáci a sobi

  12:20aktualizováno  12:20
Koncem týdne na Zemi dopadnou trosky amerického výzkumného satelitu UARS. Nikdo neví kam a kdy. Přesto je nebezpečí zanedbatelné.

Americký výzkumný satelit UARS | foto: Reuters

Úvodem nám dovolte, abychom se čtenářům omluvili za poplašný titulek. Neslouží jen k přilákání pozornosti, má sloužit také jako vakcinace. V příštích několika dnech se totiž podobným zprávám nevyhnete. Alespoň soudě podle ruského tisku, který už v minulém týdnu uváděl, že je Moskva ohrožena americkým satelitem.

Stejně jako prakticky celý zbytek naší planety. Někdy v pátek 23. září na Zem dopadnou zbytky amerického meteorologického satelitu. Nebo možná ve čtvrtek nebo v sobotu, abychom byli přesně nepřesní.

Oběžná dráha satelitu UARS

Oběžná dráha satelitu UARS

Stroj nazvaný celým názvem Upper Atmosphere Research Satellite (Satelit pro výzkum horních vrstev atmosféry) má hmotnost šest tun a na oběžné dráze je už od roku 1991. Od roku 2005, kdy byl převeden na novou oběžnou dráhu, pomalu brzdí o vysoké vrstvy zemské atmosféry a zpomaluje se. Koncem týdne by měla jeho rychlost klesnout tak, že ho zemská gravitace přemůže. Podrobnosti o dráze a průběhu klesání družice můžete sledovat například na české stránce Space40 o tomto satelitu (dostupné zde).

Na povrch by se mohlo dostat až půl tuny trosek z tohoto stroje. Nedopadnou ovšem najednou, ale zřejmě roztroušeně na velkou plochu. Podle simulací NASA budou jednotlivé díly ležet v prostoru o délce zhruba osmi stovek kilometrů kolem dráhy letu zbytku družice (více informací najdete zde). Smrtelně nebezpečno bude ovšem jenom na několika desítkách metrů čtverečních z této velké oblasti, kam dopadnou největší úlomky. Nejtěžší může mít hmotnost přes 150 kilogramů.

Kam s ním?

Protože satelit nemá v tuto chvíli v nádržích žádné palivo, NASA nemůže jeho pád nijak ovlivnit a nezbývá jí než doufat, že stroj spadne do pustých oblastí Země.

Družice UARS tak, jak byl vypuštěna na oběžnou dráhu

Zní to velmi nezodpovědně, ale je to poměrně jistá sázka. Přes 70 procent zemského povrchu tvoří voda, a ani na pevninách není hlava na hlavě. Samotná NASA odhaduje možnost, že by došlo k nějakým škodám na zdraví nebo majetku na jednu ku třem tisícům.

Přesto by si dnes nic takového nemohla americká agentura dovolit. UARS představuje pozdrav z dob, kdy neplatila současná praxe. Podle ní by pravděpodobnost škod při dopadu satelitu neměla být větší než jedna ku deseti tisícům, tedy přibližně třikrát méně než u UARS.

Satelity nemohou zůstat ve vesmíru věčně, na oběžné dráze by brzy nebylo k hnutí. A jinam než k směrem k Zemi je poslat nedokážeme, každý jiný manévr by vyžadoval příliš mnoho paliva. I tak se za více než půl století dobývání vesmíru zatím prokazatelně nestalo, že by dopad vesmírných trosek způsobil nějaké potíže pozemšťanům.

Bez varování

Bohužel v tuto chvíli není jasné, kdo by si na pád satelitu měl dávat největší pozor. Ohrožen je celý zemský povrch s výjimkou polárních oblastí, jak ukazuje opravdu názorná mapka serveru TheWeatherSpace.com. (Kterému se tímto omlouváme, že jsme jejich nápad použili do titulku.)

Oblasti ohrožené troskami satelitu UARS

Oblasti ohrožené troskami satelitu UARS

V tuto chvíli totiž čas a místo dopadu satelitu známe jenom velmi neurčitě, v podstatě plus mínus den: a tím pádem také plus mínus stovky tisíc kilometrů (míněna je délky dráhy, kterou satelit urazí od nyní odhadovaného místa a času dopadu - o který se NASA ovšem nepokouší  - až ke svému skutečnému konci).

 A až do poslední chvíle na tom nebudeme lépe. Ještě dvě hodiny před dopadem je nepřesnost odhadu zhruba dvacet pět minut a nepřesnost určení místa dopadu je tedy zhruba deset tisíc kilometrů.

Důvodem je proměnlivost vesmírného počasí. "Dráhu satelitu totiž ovlivňuje především výška zemské atmosféry (a s ní související hustota atmosféry v místech, kde se satelit pohybuje, pozn. red.), a ta se v závislosti na sluneční aktivitě může výrazně měnit i v řádu hodin," řekl Technetu astronom Miloš Tichý z observatoře v Kleti. Smysluplného varování se tedy nedočkáme. Moskva se tedy může dál bát, polárníci smát.

Co, až vám satelit spadne na dvorek, chtějte prezidenta

Pro případ dopadu satelitu UARS na české území doporučujeme čtenářům připravit si akční plán a předkládá vám ke zvážení i jeden příklad z minulosti.

Jedenáctého července roku 1979 dopadly na Zem zbytky americké vesmírné stanice Skylab. Většina lodi shořela v atmosféře, ale 16:37 světového času část trosek dopadla do západní Austrálie. Do „postižené“ (nikomu se nic nestalo) oblasti telefonoval i prezident Jimmy Carter, který se za událost omluvil.

Radě okresu Esperance se to zdálo málo a udělila americké vesmírné agentuře NASA pokutu čtyři sta australských dolarů za odhazování odpadků na veřejném prostranství.

Americká vláda pokutu ovšem nikdy neuhradila. V roce 2009 ji uhradili posluchači ranního vysílání jednoho kalifornského rádia, kteří na výzvu moderátora vybrali mezi sebou příslušnou částku a částku za NASA složili.

Jen závěrem, až si budete připravovat odpověď na Obamův telefonát, můžete v duchu za tenhle tip poděkovat Petru Kubalovi ze serveru Exoplanety.cz. My to teď činíme veřejně.





Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.