Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ISS se nafoukne o další místnost. Podobný systém může letět i na Mars

aktualizováno 
NASA vyzkouší na Mezinárodní vesmírné stanici nafukovací modul Beam. Měl by levně zvýšit skladovací kapacitu a prostory pro posádku.

Stanice ISS by se měla za dva roky trochu nafouknout. V roce 2015 by totiž u ní měl zaparkovat inflační modul Beam od firmy Bigelow Aerospace. Na začátku je to malé zařízení o délce asi čtyři metry, které se však na oběžné dráze naplní vzduchem, a jeho vnitřní objem se tak výrazně zvětší.

Smlouvu o zkoušce vesmírného "balónu" oznámila NASA společně s výrobcem ve středu 16. ledna. Zkušební nafukovací prostor vyjde agenturu na 17,8 milionu dolarů (340 milionů korun).

Nafoukne se i dál?

Fotogalerie

U stanice by měl modul strávit dva roky, během kterých bude posádka sledovat jeho parametry, například těsnost, jak modul snáší velké výkyvy teploty, radiaci a nárazy "vesmírného smetí". Modul je z několika vrstev materiálu podobného kevlaru a podle výrobce by měl být velmi trvanlivý a odolný, ale ověření je jistě zapotřebí. Po uplynutí dvou let se modul má odpoutat od stanice a shořet v atmosféře.

BEAM má hmotnost 1 361 kilogramů. Je tedy o třetinu lehčí než stejný hliníkový. Jeho doprava do vesmíru je levnější i proto, že rozměry složeného modulu jsou velmi malé, což může být pro cenu také důležité. Do vesmíru se dostane nákladní lodí Dragon od společnosti SpaceX.

Pokud se nafukovací modul osvědčí, mohl by se stát vzorem pro obydlí na Měsíci a při misích k Marsu. Jednou z jeho výhod totiž má být, že na rozdíl od kovových modulů nemůže náraz kosmického záření do pláště vést k uvolnění rentgenového záření.

Test nafukovacího modulu Beam je dalším krokem, kterým NASA přenáší své aktivity na soukromé firmy. Spojené státy zastavily v roce 2011 provoz raketoplánů a nyní dopravují své astronauty na ISS ruskými loděmi.

Hoteliér na orbitě

Společnost Bigelow Aerospace založil v roce 1999 hotelový magnát Robert Bigelow, který tvrdí, že ve vesmíru chce podnikat stejně jako na Zemi: "Stavím už 35 let. Není to pro mě nic nového," řekl Bigelow před lety v rozhovoru pro server Space.com.

Nezačal však od nuly. Od NASA koupil koncepci projektu TransHab, který pracoval s myšlenkou expandujících modulů, jež by se na oběžnou dráhu vynášely ve složeném stavu. TransHab měl být součástí vesmírné stanice ISS, ale v roce 2000 byl program zrušen.

Modul měl mít při startu tvar válce o délce zhruba čtyři metry. Po napuštění by jeho vnitřní objem měl činit zhruba 30 metrů krychlových. Pro srovnání: dnešní životní prostor posádky ISS je 916 m³. Inženýři firmy Bigelow, se kterými nadále aktivně spolupracuje NASA, princip ani rozměry modulu výrazně nezměnili. Projekt jen dostal nový název.

Nyní má společnost na oběžné dráze dva experimentální nafukovací moduly Genesis 1 a Genesis 2 s objemem vnitřního prostoru necelých 12 m³, které se do vesmíru dostaly v letech 2006 a 2007. Při zkouškách nezklamaly a jejich provoz naznačuje, že nafukovací moduly by mohly být skutečně použitelnou technologií. Na palubě ovšem samozřejmě nebyli žádní lidé, jen pokusná zvířata (švábi, škorpióni a mravenci).

Cílem firmy je vytvořit na oběžné dráže stanici ze dvou velkých modulů o celkovém objemu asi 660 m³. Pobyty na ní chce prodávat především státům, které nemají vlastní vesmírný program. Cena bude cca půl miliardy korun za 60denní pobyt. Často se také spekuluje, že by mohly sloužit jako vesmírné hotely, ale Bigelow takový záměr v tuto chvíli oficiálně nemá.

Ještě před pěti lety firma tvrdila, že by první velký "balón" s rozměry pro lidskou posádku mohl mít na oběžné dráze už v roce 2012. Těžko říct, jestli bylo prohlášení zacíleno na uklidnění investorů, nebo popisovalo skutečně plány společnosti. Jak je však vidět, projekt nabral celkem očekávatelné několikaleté zpoždění. Významnou roli v tom podle firmy hraje i fakt, že se zpožďují soukromé programy dopravy lidí na oběžnou dráhu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.