Za posledních sto let se zvyšování ochrany vozidel řídilo jednoduchým pravidlem – více pancíře znamená lepší ochranu. Bohužel schopnost protivníka překonávat pancéřovou ochranu se vyvíjí rychleji než pancéřová ochrana. To píše americká výzkumná agentura DARPA v tiskovém prohlášení k programu GXV-T, v jehož rámci hledá nástupce dnešní generace obrněných vozidel.
Abychom si přiblížili dnešní situaci: například ruská protitanková střela 9M133 Kornet dokáže proniknout až 1200 mm homogenního pancíře z oceli RHA (Rolled Homogeneous Armour). Přitom čelní pancíř věže amerického tanku poslední verze M1A2 SEP má proti protitankovým řízeným střelám referenční odolnost 1 320 – 1 620 mm pancíře typu RHA.
Odolnost čelního pancíře hlavního amerického tanku se tak pohybuje doslova na hraně nutné odolnosti. Samozřejmě boky, záď a podvozek tanku M1A2 Abrams má podstatně slabší pancéřování. Ovšem další zvyšování pancéřové ochrany je těžko představitelné.
M1A2 SEP váží více než 63 tun. Další zvyšování pancéřové ochrany výrazně zvyšuje nároky na pohonnou jednotku (spotřeba), životnost jednotlivých dílů (např. podvozek), omezuje možnosti strategické (nosnost letadel) i taktické přepravy (nosnost mostů). Přitom silnější pancéřování nutně nezaručuje ochranu proti přenositelným protitankovým řízeným střelám, které jsou o několik řádů levnější a neskonale mobilnější.
GXV-T si klade za cíl ukončit diktát pancíře a nahradit ho malými rozměry, hbitostí, rychlostí, nízkou cenu a aktivním protiopatřením bojových vozidel. „GXV-T si neklade za cíl zlepšit nebo nahradit konkrétní vozidlo – jde o to rozbít paradigma ´více pancíře´ a revolučně změnit všechna bojová obrněná vozidla,“ přiblížil ho Kevin Massey, manažer programu GXV-T.
Jak si DARPA představuje nová vozidla. Bojová vozidla navržena pro program GXV-T mají mít „více ochranných vrstev“ než stávající tanky. Měla by mít mnohem větší schopnost vyhnout se odhalení i případnému střetu s nepřítelem.
V podstatě je o významné rozvinutí koncepce lehkého nástupce tanku M1A2 Abrams, který vznikal v rámci zrušeného ambiciozního programu FCS (Future Combat Systems). Chystaný nástupce, označovaný jako FCS Tank, měl mít hmotnost 40 tun. Slabší pancéřování přitom tank nahrazoval vysokou pohyblivostí a rychlostí, „stealth“ vlastnostmi (např. nízká výška) i zlepšením informací, které dostává posádky, a na jejichž základě se rozhoduje.
Jaké jsou tedy obecné cíle programu GXV-T? DARPA požaduje o polovinu menší vozidla, než jsou současné tanky, nebo bojová vozidla pěchoty. Stejně se tak požaduje poloviční posádka – dvojčlenná nebo dokonce jednočlenná. Žádaná je dvojnásobná cestovní rychlost (tedy +- 150 km/h) a významné navýšení schopnosti jízdy v nejtěžším terénu, například horském. Neméně důležitou součástí je zásadní potlačení demaskujících projevů vozidla programu GXV-T – vizuální stopa, hluk, infračervené a elektromagnetické záření, apod.
Nejzásadnější je však extrémní pohyblivost. Ochranu posádky zajistí pohyblivé brnění schopné změny polohy na korbě vůči přilétající hrozně nebo rychle se vyhnout nebezpečí, např. při dělostřeleckém přepadu. Pokud něco o požadavcích naznačuje oficiální video DARPA k programu, budou požadavky agentury skutečně mimořádná a daleko za hranicemi schopností dnešních vozidel.
Během záři plánuje DARPA potenciální účastníky seznámit s technickými cíli programu GXV-T. Od dubna příštího roku začne dvouletý cyklus, během kterého účastnící budou rozvíjet jednotlivé technologie. Teprve pak se uvidí, zda vyústí v konkrétní vozidlo.
Článek vznikl pro web Armádní noviny. Originál najdete zde.
