Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Alzheimerova choroba je přenosná. Ale nebojte se, nemocní vás nenakazí

  18:40aktualizováno  18:40
Výsledky pitvy těl několika pacientů, kteří v dětství absolvovali léčbu růstovým hormonem, odhalily v jejich mozku stopy Alzheimerovy choroby. Lidé se zřejmě nakazili kvůli přítomnosti „vadných“ bílkovin v původním hormonálním přípravku odebíraném z lidských mozků.

mozek paměť | foto: MAFRA

Pokud byste před pár desítkami let řekli vědcům, že Alzheimerova choroba se může přenášet z člověka na člověka, asi by se na vás tvářili skepticky. Ale postupně se objevovaly nové informace o této a podobných nemocích, které podivínský nápad změnily v rozumnou hypotézu. A tu činí ještě pravděpodobnější studie zveřejněná tento týden v časopise Nature.

Londýnský tým Johna Collinge a Sebastiana Brandnera objevil nové informace při pitvách těl několika zemřelých na jiné onemocnění postihující mozek, tzv. Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. K té přišli souhrou okolností v dětství, během léčby růstových poruch. Postup se používal od 60. let u dětí, jejichž těla růstového hormonu produkovala málo. Během následujících desetiletí léčbu podstoupily desítky tisíc pacientů.

Na přelomu let 1984 a 1985 ovšem došlo ke čtyřem úmrtím mladých dospělých, kteří růstový hormon dostávali, právě na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc (tehdy prý označovanou jako „pomalá viróza“). To je jinak vzácné onemocnění a u mladých už zcela neobvyklé. Jak se ukázalo, nemoc téměř určitě vznikla v důsledku hormonální léčby: spolu s léčivou látkou se pacientům do těla dostaly i tzv. priony. Jde o variantu v těle běžných důležitých bílkovin, které mají malou vadu (trochu jiný tvar), a v těle pak najednou fungují jako škůdci. Mohou poškozovat buňky a navíc jsou „infekční“ - dokážou jiné bílkoviny změnit k obrazu svému, a tak postupně narušovat fungování mozku.

Celý problém vznikl proto, že jedinou surovinou pro výrobu extrakčního růstového hormonu byly lidské hypofýzy (možná si pamatujete z biologie jako „podvěsek mozkový“, což je žláza na spodku mozku). Látka se získala z těl zemřelých, ale během extrakce se v některých případech z těl dárců dostaly do léčebné látky i priony, které v těle příjemce alespoň v některých případech spustily chorobu. Poměrně velký počet případů (cca 120) zaznamenala například Francie, obvykle se však jednalo o jednotlivé případy (V ČR podle dostupných údajů nebyl žádný).

Londýnští lékaři nyní ukázali, že s priony se do těla nemocných dostaly zřejmě i další „infekční“ bílkoviny, a to konkrétně amyloid β. Není sice jasně a jednoznačně prokázáno, zda právě tato látka způsobuje Alzheimerovu chorobu, její usazování v mozku je však u pacientů typické a způsobuje poškození mozku.

Tým provedl pitvu osmi zemřelých na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a „alzheimerovské“ amyloidy objevili u šesti z nich, přestože nikdo z nich neměl k této chorobě genetické „sklony“. To, že bílkoviny pocházejí z hormonálních injekcí, také není jednoznačně prokázáno, něco takového zpětně není možné. (Na to by se musela provést studie se vzorky dříve používaného růstového hormonu, ale je otázka, zda se k němu vědci dnes ještě dostanou.) Původ amyloidů v těle nemocných se ale jeví jako nejpravděpodobnější hypotéza. I studie na zvířatech totiž ukazují, že Alzheimerova choroba by mohla být takto přenosná.

Varování pro lékaře?

To je sice poměrně překvapivé tvrzení, které může zaujmout v titulku (koneckonců proto jsme ho použili), dopad na zdravotnickou praxi zatím není jasný. Růstový hormon z tzv. kadaverózních (tj. z mrtvých těl) hypofýz už se dlouhou dobu nepoužívá, nahradila ho geneticky modifikovaná varianta hormonu, která se vyrábí v mikrobech a díky tomu je dostupná v libovolném množství.

Rýsuje se tu ovšem větší riziko, že by se tedy Alzheimerova choroba mohla - stejně jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc - přenášet třeba krevní transfuzí nebo na chirurgických nástrojích. To by znamenalo větší zásah do současné praxe a mohlo by to s sebou nést i náklady navíc: z příkladu prionů je totiž známo, že zbavit se těchto relativně jednoduchých bílkovin je těžší, než se zbavit třeba bakterií. I proto se už plánuje ověřovací studie, která by měla výsledky ověřit na vzorku zhruba 20 až 30 těl Francouzů, kteří po léčbě růstových hormonem v minulém století zemřeli na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Technická knihovna na univerzitě v Yorku
Největší vědeckou loupež i vědci vítají. Dělá jim život pohodlnějším

Kontrola databáze Sci-Hub, která shromažďuje načerno staženou vědeckou literaturu, ověřila, že tam lze najít velkou většinu všech existujících vědeckých...  celý článek

Bolid z 10. srpna 1972 byl dobře pozorovatelný i za denního světla.
O bolidu, který zasvítil nad USA, nakonec zjistil nejvíce Čech

Před 45 lety zemskou atmosféru „lízl“ bolid, který na nezvykle dlouho dobu rozsvítil oblohu nad několika státy USA. Nejpodrobněji se mu kupodivu věnoval až...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.