Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nakreslete zločince a pošlete ho za mříže

aktualizováno 
Chlápek v kšiltovce, oválný obličej, takové zlé oči, krátké vlasy a ostrá brada. Připomíná vám tento popis někoho? A dá se podle něj chytit například bankovní lupič? Vyzkoušejte si sami, jak policie sestavuje portrét podezřelého.

Portrét zločince | foto: program Facette


První systémy, které se snažily nahradit do té doby náročnou práci kreslířů, byly založeny na částech fotografií nebo nakreslených částech obličeje na průhledných fóliích. Tzv. identikity se poprvé objevily na konci čtyřicátých let minulého století. I přes relativně malý počet základních částí (zpravidla desítky) umožňují sestavování miliard kombinací obličejů, protože jednotlivé části je mezi sebou nutné násobit.

Portrét zločince
Ukázka klasického systému využívajícího fólie ze sedmdesátých let. Součástí byla vzorkovnice vlasů, katalog jednotlivých obličejových součástí, dvě krabice plné fólií a retušovací souprava.

Jak poslat obrázek telefonem ...

Kvalitní portrét předpokládá dobře pamatujícího si svědka, ale nejen to. Stále hodně závisí i na osobě, která ho sestavuje. Ta je mnohem důležitější než dokonalý software. I když se dnes tradiční kreslířská metoda používá minimálně, některé výsledky z ní jsou stále mnohem lepší než výstupy z počítačových programů.

Portrét zločince
I přes neexistenci faxů bylo možné „po telefonu“ poslat portrét osoby. Každá karta měla své číslo a pozice jednotlivých jezdců se dala měřit v milimetrech. Nadiktováním čísel karet a jejich pozice bylo možné na jiné policejní stanici portrét sestavit a vyfotit.


Toho znám, to je ten chlápek z novin ...

Mají vůbec kreslené portréty smysl?

Otázka, která nás může napadnout při pohledu na portrét pachatele publikovaný v médiích, je: jak moc může být taková metoda efektivní? Vždyť ten obrázek by mohl sedět na každého desátého. Průměrný tvar obličeje, naražená čepice, žádná jizva nebo jiné zvláštní znamení ...

Měřit kvalitu portrétů lze velmi těžko. A to ze dvou důvodů. Za prvé se jedná o pomůcku v pátrání, nikoliv důkazní prostředek. Dokud svědek osobu neidentifikuje v takzvané rekognici  (pachatel a další osoby seřazené a označené čísly), hodnota portrétu pro dokazování je nulová.

Za druhé – pachatelé mohou být dopadeni na základě kresleného portrétu i po delší době. Provádět pak statistická hodnocení těchto případů by bylo velmi náročné. Každopádně i pro účely pátrání má mnohem větší význam fotografie (pokud je k dispozici), v případě, že osoba změnila vizáž, může se fotografie ještě retušovat.

V případech, kdy se jedná o více portrétů (např. od mnoha svědků a každý tvrdí, že pachatel vypadal jinak), ztrácí publikování osmi verzí smysl. Svou roli rozhodně hraje náhoda a rozpoznávání na vědomé úrovni.

Mimochodem, kdy naposledy jste se přistihli, že se na kolemjdoucí na ulici díváte tak „jak moc se podobají té osobě, po které policie včera pátrala v televizních novinách“ poté, co jste se ji snažili cíleně zapamatovat, když jste ji vnímali v televizi?

A nezapomínejme na motivaci. Pokud by se v případu zloděje století Procházky nejednalo o fotografii ale portrét, lze očekávat, že si ho každý snáze zapamatuje než „běžného lumpa“. Dva miliony euro už stojí za všímání si druhých…

Na druhou stranu jsou výjimky, kdy se svědkem podaří sestavit výjimečně kvalitní portrét, který skutečně sedí s fotografií téměř na sto procent.

Díky nástupu počítačů ubyla nutnost provozovat složité systémy pro sestavování portrétů. Každé PC po instalaci specializovaného programu je možné použít k sestavování profilu pachatele.

Hlavní výhodou oproti klasickým metodám (fólie nebo části fotografií) je možnost přizpůsobení jednotlivých částí obličeje jak velikostně, tak i odstínově.

V současné době se celosvětově používají nejčastěji tři programy – jedná se o E-FIT, FACES a německý Facette.

Programy se liší množstvím částí obličejů v databázi, možností přidávat doplňky a oblečení. Některé dokáží vygenerovat 3D obličej.

Nechte ho zestárnout o deset let ...

Jak dlouho se portrét sestavuje? V seriálech se jedná o minutové záležitosti, v praxi jde tak o půl dne a to ještě pouze v případě, pokud si svědek pamatuje.

Častým nesmyslem je také stárnutí fotografií. I když již existuje komerčně dostupný software, který umí předvídat změny v obličeji a používá se např. při pátrání po dětech s velkým časovým odstupem, rozhodně není standardní součástí výše uvedených programů.

Ono filmové „přidejte tam deset let, brýle a vousy“ a po třech kliknutích výkřik „to je přesně on“ je nesmysl.


Portrét poslal nevinného na deset let za mříže
.. 

Po více než deseti letech byl propuštěn z vězení v Missouri Antonio Beaver. DNA prokázala, že se loupežného přepadení nedopustil.

15. srpna 1996 došlo v St. Louis k přepadení ženy na parkovišti. Útočník ji pobodal šroubovákem. Oběť popsala útočníka černošského původu, s kšiltovkou a mezerou mezi předními zuby. Útočník se zranil a krvácel. Z místa činu uprchl.

Druhý den byl sestaven portrét pachatele. Šest dní poté byl v jiném případu zadržen Antonio Beaver. Detektiv si všiml popisu hledaného a zjistil, že se podobá Beaverovi. Následně byla provedena rekognice, kde byly přivzaty ještě další tři osoby. Oběť pachatele identifikovala – nejdříve Beavera označila podle vlastních slov „na devadesát procent“, poté co viděla zuby pachatele, tvrdila že si je stoprocentně jistá.

Advokát namítal, že tvrzení na základě „viditelné mezery mezi zuby“ bylo mírně řečeno neprokazatelné, protože Beaver byl jediný mezi osobami, jehož zuby měly mezeru…

Přesto byl Beaver následně poslán do vězení na 18 let. V roce 2001 na jeho žádost mu byl odebrán vzorek krve a provedena analýza DNA. Na místě činu v roce 1996 sice byly zajištěny krevní stopy, v té době se však DNA ještě rutinně neprováděla. Jak krev útočníka v autě, tak na šroubováku se neshodovala s profilem Beavera. Po dvou letech byl případ předán před soud a v březnu roku 2007 (po šesti letech) byl Beaver propuštěn z vězení…

Jedná se o jeden z mnoha desítek případů, které prezentuje sdružení Inocenceproject.org, kde byla osoba nesprávně odsouzena.

Každý obličej je jedinečný

Teorie kriminalistiky učí, že každý obličej je jedinečný. Jiný problém je naše schopnost tuto variabilitu rozlišit a to jak v ideálních podmínkách, tak při přepadení, když je navíc mlha a tma. Znesnadnit rozpoznávání může také velká vzdálenost, špatné osvětlení, protisvětlo atd..

V praxi jde nejen o vnímání obličeje, ale i následné zapamatování a v případě, že je pachatel dopaden (někdy po dnech, jindy po letech) ještě jeho identifikaci (proces zapomínání hraje podstatnou roli).

Dalším omylem často prezentovaným je sestavování portrétu s více svědky společně. Obecně se preferuje opak – s každým svědkem se sestavuje portrét zvlášť, aby nedošlo k vzájemnému  ovlivnění. Pokud je výsledkem více portrétů jednoho pachatele, publikují se jednotlivě a nesestavuje se z nich žádný průměrný.

Jak nápadný je podezřelý?

Bohužel statistické hodnocení úspěšnosti „zapamatování a sestavení“ kvalitního portrétu není k dispozici. Zpravidla vždy, když se podaří portrét sestavit, je použit ať už pro interní účely policie nebo zaslán prostřednictvím médií veřejnosti. Zpětné hodnocení typu „na kolik procent se pachatel podobal osobě na portrétu“, které by v podstatě říkalo, jak byl svědek úspěšný (a také osoba, která s ním portrét dávala dohromady) se v odborné literatuře téměř nevyskytuje.

Pokud je však pachatel zadržen a se svědkem je provedena tzv. rekognice, a to ať už ve formě in natura (pachatel a přivzaté osoby jsou přítomni fyzicky a svědek označí osobu kterou si pamatuje) nebo podle fotografií, je možné diskutovat o „číslech“ věrohodněji.

Někteří vědci provádějí klasické „školní“ pokusy typu, že si někdo přijde něco koupit (a aby mu osoba věnovala pozornost, tak platí třeba větší částku pouze drobnými mincemi) a po nějakém časovém intervalu přijde „vyšetřovatel“ a předloží této osobě několik fotografií, na kterých je přítomen i „pachatel“, který platil drobnými.

U takových studií se chybovost spočívající v označení nesprávné osoby pohybuje v řádu desítek procent. Oponenti namítají dva zásadní nedostatky – 1. motivace osoby k zapamatování není dostatečná (nejedná se o pachatele, ale pouze o nějakého podivína, který platí v pětikorunách…).

Zastánci podobných studií naopak oponují tím, že osoba alespoň není stresována a podmínky pro zapamatování jsou relativně lepší (i když vliv stresu na zapamatování nelze úplně zobecnit – někdy si oběť zapamatuje během zlomku vteřiny téměř vše a sestaví perfektní portrét, v jiných případech – např. přepadení pošty - i když pachatel byl přítomen několik minut tak popíše detailně pouze zbraň a z pachatele si nepamatuje téměř nic)

Druhou nevýhodou těchto studií zůstává krátký časový úsek, který mapují. Většinou se jedná o minuty až hodiny, výjimečně i dni. Svědek to pak má samozřejmě jednodušší než v reálu, protože za tak krátkou dobu nemusí zapomenout.

V praxi je však pachatel zadržen mnohem později a nejsou výjimkou rekognice prováděné po několika letech.
Druhý způsob zjištění chybovosti spočívá v analýze spisů za delší časové období, kdy je již případ uzavřen a pachatel buď odsouzen nebo osvobozen. V takovém případě se hodnotí, zda daný důkaz přispěl k rozsudku nebo byl v rozporu (což může svědčit, že se svědek pletl).

Innocence project (nevládní organizace studující případy justičních omylů, kde jsou osoby později osvobozeny zejména na základě analýzy DNA) uvádí, že v 75 procentech případů justičních omylů je příčinou právě identifikace nesprávného pachatele svědkem.

Je jasné, že laická identifikace má oproti kriminalistickým technickým metodám (DNA, otisky prstů, balistika) tu nevýhodu, že je naprosto subjektivní.

Těžko u ní měřit chybovost, nelze vyloučit, že svědek je přesvědčen, že viděl daného člověka, ale že vnímal někoho podobného a pak si informace doplnil až z médií nebo před vlastní identifikací pachatele, když například čekal na chodbě a lidé okolo něj vesele diskutovali o případu a během toho byl ještě okolo eskortován domnělý „pachatel“ v poutech…

Při vlastní identifikaci (rekognici) pak byl pachatel jediný ve vězeňském oblečení, evidentně neupraven a nevyspalý…

Nestávají se sice extrémní případy, kdy při identifikaci byl přítomen jediný "pachatel" černoch a ostatní osoby pouze bělošského původu nebo kdy se rekognice prováděla z několika stovek metrů…. I tak však existuje riziko, že i osoba, která by jinak označila jiného, nebo by si mezi "podezřelými" vůbec nevybrala, prostě označí osobu, která jí do výběru nejméně zapadá.

Podobné chyby v rekognici by však ve většině zemí měly vést k tomu, že daný postup nebude uznán a výsledek nebude připuštěn před soudem jako důkaz.


Profesionální programy na tvorbu portrétů

Sestavte si portrét vlastního zločince

.
Vyzkoušet si práci policistů můžete při sestavování obličeje v programu FACES 4.0 (funkční demoverze ke stažení zdarma zde). Vyrábí firma iQ Biometrix (cca. 18,4 MB)

Součástí programu je i pozorovací cvičení, kde se na danou dobu (podle navolené obtížnosti) zobrazí osoba, kterou je pak nutné sestavit z dostupných částí obličeje. I v případě demoverze se zejména v nejtěžším stupni obtížnosti jedná poměrně o náročný úkol.

Rozhraní programu FACES vypadá následovně:
Levá část – sestavovaný portrét, uprostřed ovládací prvky pro jednotlivé části, z kterých je obličej složen.
Pravá část – výběr jednotlivých částí obličeje.


Jak na to

1.Klikněte na nabídku File – New.Portrét zločince

2.Začněte výběrem typu obličeje, tj. sedmá nabídka shora označená jako Jaw Shapes a poté druhá Head Shapes. Po kliknutí na malou ikonku se otevřou základní tvary. Jedná se o demoverzi, v plné verzi jde o stovky částí obličeje (a vybírání zabere mnohem více času).Portrét zločince


3.Kliknutím na danou partii označenou čísly vloží tato partie do hlavního okna.Portrét zločince


4. V hlavním okně je možné s danou částí provádět následující:
a. pohyb dané části nahoru a dolů – jezdcem
Portrét zločince
Portrét zločince
b. u většiny částí obličeje je možné je měnit (Enlarge Size, Reduce Size) – 2 ikony nahoře
Portrét zločince

c. u očí je možné určit vzdálenost mezi nimi (Move Further Apart, Move Closer Together) – ikony níže
Portrét zločince
Portrét zločince
d. u vousů je možné měnit intenzitu (od světle šedé po černou)
e. u dalších partií (Moles, Scars) je možné nastavit kromě velikosti ještě jejich pozici na obličeji (4 šipky)


5. Finální výstup pak může vypadat jako obrázek ve stupních šedi nebo převedený pouze na Line Art
Portrét zločince
Portrét zločince


Vyzkoušejte si, jak jste bystří

.
Kliknutím na ikonu oka (sedmá ikona nahoře) se spustí pozorovací cvičení. Podle nastavené obtížnosti se vybere počet částí, z kterých můžete obličej sestavovat. Nastavit je možné i čas, po který se předloha obličeje zobrazí.

Portrét zločince

Poté se vygeneruje obrázek, který uživatel následně zkouší sestavit. Hodnotí se stupeň přiblížení a čas. Během cvičení je možné ještě vedlejší ikonou (oko a v pozadí portrét) zobrazit obličej.

Portrét zločince








Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.