Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Den po válce Sověti bombardovali Mladou Boleslav, obětí byly stovky

aktualizováno 
Ve středu 9. května v dopoledních hodinách byla leteckým útokem napadena Mladá Boleslav. Město, na které během války nespadla ani jedna bomba, si svůj kalich hořkosti vypilo až do dna v době, kdy Evropa slavila konec války.

Mladá Boleslav 9. května 1945 | foto: Muzeum Mladoboleslavska

V poslední dny války se Mladá Boleslav, jako významný dopravní uzel, začala plnit německými civilisty a později i vojáky tlačenými postupující Rudou armádou. Zprvu do určité míry spořádaný ústup přes město dále na západ začal během 8. května postupně ztrácet štábní kulturu a v očích ustupujících vojáků a prchajících civilistů se zrcadlil zmatek. Ti méně šťastní, co šli pěšky, se snažili získat místo na projíždějících vozidlech, která však byla zpravidla již beznadějně obsazena.

Boleslavské inferno

Ve středu 9. května ráno přinesl rozhlas informaci o příjezdu sovětských tanků do Prahy. Místní neskrývali radost ze zpráv z hlavního města a již bez obav sledovali vesměs bezradné počínání Němců.

Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí Panny Marie směrem na Staroměstské náměstí

Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí Panny Marie směrem na Staroměstské náměstí

Někteří z ustupujících se dali na bezhlavý, ale zbytečný útěk. I kdyby se jim přes sovětské kolony valící se od Krušných hor na Prahu podařilo dostat k Američanům do 19. hodiny, kdy byla demarkační linie pro ustupující vojáky i civilisty nekompromisně uzavřena, stejně by je pravděpodobně zanedlouho čekalo předání sovětské straně. Jiní se sami vzdávali, na některých místech byli dokonce odzbrojováni skupinkami místních iniciativních obyvatel.

Ulice Mladé Boleslavi byly plné lidí.

Před desátou hodinou dopolední se ozval zvuk leteckých motorů. Pohledy lidí se upřely k obloze, mnozí začali mávat. Byli si jistí, a nakonec měli pravdu, že to jsou letadla sovětská, případně anglo-americká. Když viděli, jak se od nich oddělují jakési předměty, pokládali je za svazky letáků. Vzápětí však došlo k vystřízlivění.

Padající předměty si držely kompaktní tvar, též doprovodný akustický projev prozradil, že se dolů řítí letecké pumy. Dvě první ohniska dopadů se pravděpodobně nacházela kolem kasáren a speciální školy na příjezdové komunikaci od Jičína a u Jizery na Ptáku v místech Klingerovy textilní fabriky. Popis průběhu náletu není dokumentován, vždy se vychází z výpovědí očitých svědků. Ty však v případě této události nejsou jednotné, spíše naopak.

Pohled na roh pomocné školy, vpravo  vzadu je budova kasáren. V této oblasti bylo snad nejvíce obětí náletu.

Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu je budova kasáren. V této oblasti bylo snad nejvíce obětí náletu.

Na Jičínské ulici podél kasáren bylo mnoho lidí a techniky. Není divu, že si lokalitu vybrali útočící letci jako jeden z cílů. Na tuto oblast bylo shozeno větší množství 250 kg pum. Přímý zásah dostala i budova pomocné školy, kam Němci ke konci války instalovali vojenský lazaret, podobně jako v mnoha jiných školních budovách. Nic nepomohlo označení velkým červeným křížem v bílém poli na střeše budovy, používané právě jako prevence před leteckými útoky.

Vedle Němců tu zahynuli a byli zraněni i místní obyvatelé. Na rohu pomocné školy si hrál hlouček dětí, dnes mají za plotem školy malý pomníček. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí. Bylo to dané právě velkou koncentrací lidí, kteří ještě nečekali, že přichází bombardování.

Na komunikaci u Klingerovy fabriky, na druhém konci města, dostal přímý zásah autobus Říšských drah plný německých žen a dětí. Samotnou „Klingerku“ těžce poškodily pumy ráže 250 kg. Zničen byl i tamní most přes velký mlýnský náhon vyvedený z Jizery, přes který vedla cesta do Česany. (V Česaně se později usídlil vývoj Škodovky, ten náhon byl v 80. letech zasypán, a v místech poničené fabriky je dnes nové Technologické centrum Škoda.)

Následovaly další vlny náletu. Bomby dopadaly i na Staré město, které bylo kvůli husté zástavbě silně poškozeno. Zasažené domy v Bělské ulici musely být později strženy. Stejně tak budova bývalého okresního hejtmanství a tři přilehlé objekty, na jejich místě pak byl zřízen malý parčík. (Dnes je pod parčíkem podzemní garáž a při stavebních pracích zde měli archeologové žně. Bombardování tak nepřímo poskytlo další poznatky o historii zdejšího osídlení.)

Byly postiženy i další oblasti města, silně také příjezdové komunikace a jejich přilehlé prostory. Letci tu zřejmě útočili na kolony ustupujících, kteří se snažili dostat před nalétávajícími stroji dál od nákladních vozů a jiné techniky.

Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo, ale následný požár byl mohutný.

Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo, ale následný požár byl mohutný.

Do areálu mladoboleslavské automobilky, za války včleněné do říšského válečného hospodářství, dopadlo z celkového počtu svržených pum pouze zanedbatelné množství. Byly to dvě pumy ráže 250 kg, z nichž jedna nevybuchla, a přibližně deset lehkých. Všechny dopadly do nevelkého prostoru někde v místech dnešní závodní polikliniky.

Následný požár však napáchal velké škody a masivní sloup dýmu byl nápadný z dalekého okolí. A tak vznikla často prezentovaná fáma, že cílem náletu bylo zničit tuto továrnu. Naštěstí zde nedošlo k žádným ztrátám na životech, v závodě se v té době téměř nikdo nezdržoval, práce tu byla pozastavena již 5. května. Na továrnu pravděpodobně odhodil pumy jeden, maximálně dva bombardéry. Ty mohly být k útoku svedeny nákladními vozy v jejím areálu.

Není prostor na vyjmenování všech zasažených ulic a zničených domů. Materiální ztráty se ostatně dají nahradit. Tragédie celého náletu byla dána vysokým počtem obětí na životech. Dle střízlivých údajů zahynulo až 150 místních obyvatel a 350 německých vojáků a civilistů, přičemž mezi nimi je pravděpodobně zahrnut i menší počet cizinců a uprchlých zajatců. Identifikaci se totiž podařilo provést až na výjimky jen u obětí z řad Boleslavanů, případně obyvatel z blízkých vesnic nalézajících se v té chvíli ve městě. Údaj o pěti stech zabitých nebude daleko od pravdy, někdy se uvádí „jen“ 450 obětí.

Nálet na Mladou Boleslav v bodech

Útočník: sovětské letectvo
Datum: 9.5.1945
Čas: kolem 10. hodiny dopolední
Důvod: neplnění kapitulačních podmínek
Úkol: zabránit nepříteli v ústupu
Počet letadel: 4 vlny po 5 až 9 strojích Pe-2
Svrženo pum: 30 tun (odhad)
Oběti na životech: 500, z toho 150 místních obyvatel

Jak nálet probíhal z hlediska pohybu letadel? Popis je opět pouze pravděpodobný. Na město přilétla od severu skupina několika letadel. Tento směr uvádí většina očitých svědků. Dle vžitého názoru čítala tato formace 9 bombardérů a 2 doprovodné stíhačky, většina starších prací zmiňujících se o náletu uvedeným počtem i končí. Dnes však již víme, že Boleslav bombardovaly tři, či mnohem pravděpodobněji čtyři takové formace po pěti až devíti bombardovacích strojích, přičemž nálet mohl trvat až jednu hodinu.

Letadla první vlny dle očitých svědků přeletěla nad městem ve směru sever - jih ve výšce 2 až 2,5 km, za městem se rozdělila na dvě skupiny. Jedna skupina se vrátila od východu a druhá od západu. Pak spadly bomby. Průběh příletu dalších tří vln, včetně časového harmonogramu, už ve městě nikdo z pochopitelných důvodů detailněji nesledoval.

Množství a typy pum padajících na Mladou Boleslav

V roce 1950 byl Státním a zeměměřičským ústavem v Praze vydán „Situační plán svržených bomb na Mladou Boleslav dne 9.5.1945“. Jako autor je uváděn stavitel Josef Košťák. Dokument je vlepen v Kronice města Mladé Boleslavi Eduarda Svárovského.

Nejčastěji udávaný počet pum je 700, včetně nevybuchlých. Většina by měla být v plánu zakreslena. Na první pohled je vidět, že bomby dopadaly především na komunikační trasy, ať už přímo uvnitř města, či na jeho periferiích. S velkou rezervou pak musíme brát hmotnostní údaje u nevybuchlých pum. Bez zdlouhavého bádání můžeme vyloučit například pumu s udanou hmotností 750 kg, takovou Sověti ani Němci tehdy nevyráběli. Použití pum s hmotností 500 kg zase vylučují dokumenty z ruských archivů.

Informace o činnosti sovětského letectva dne 9.5.1945 vytěžené z ruských archivů se do ČR dostaly díky aktivitě pana Michala Plavce z NTM Praha. V operační svodce 4. bombardovacího leteckého sboru pro 9. květen 1945, který toho dne operoval mimo jiné i nad Mladou Boleslaví, je uveden výčet typů a množství použitých pum. Pumy těchto typů (případně podmnožina těchto typů) tedy na město dopadaly. Bombardéry sboru, typu Petljakov Pe-2, shodily 9.5.1945 celkem 4108 kusů pum hmotností 2,5 kg až 250 kg o celkové hmotnosti téměř 120 tun. Vedle toho v regionu operovaly i bombardéry 6. gardového bombardovacího sboru, nelze tedy vyloučit, že menší zastoupení v letedlech útočících na Mladou Boleslav měl i některý z jeho pluků.

Typy pum použitých 4. bombardovacím leteckým sborem dne 9.5.1945
TypPopis
FAB-250sov. trhavá puma ráže 250 kg (ФАБ - Фугасная авиационная бомба)
SC-250něm. tříštivo-trhavá puma ráže 250 kg (SC - Sprengbombe Cylindrisch)
SD-250něm. tříštivá puma ráže 250 kg (SD - Splitterbombe Dickwandig)
FAB-100sov. trhavá puma ráže 100 kg
AO-100sov. tříštivá puma ráže 100 kg (AO - Aвиационная бомба осколочная)
SD-70něm. tříštivá puma ráže 70 kg
AO-10sov. tříštivá puma ráže 10 kg
AO-8sov. tříštivá puma ráže 8 kg
AO-2,5sov. tříštivá puma ráže 2,5 kg
 (Pozn.: u některých typů neodpovídá ráže pumy přesně její hmotnosti)

Zde je třeba zmínit, že ani ty nejlehčí pumičky, jako například tříštivé AO-2,5, nebyly pro lidi na zemi nic příjemného. Spíše naopak. Jedná se v podstatě o submunici kazetových bomb, i když v té době mnohem častěji shazovanou z „pevně připevněných“ kazet v pumovnici či pod letadlem. Z letadla pak byly vysypány na cíl v množství desítek až dvou stovek kusů. Tříštivé (existovaly i protitankové) byly ideální proti soustředění a kolonám živé síly a nepancéřované techniky ve volném prostoru. V ulicích měst byla účinnost nákladu jako celku menší, mnohé byly pochytány do střech domů (střechy tím ovšem byly poškozeny). V našem plánu dopadu jsou zakresleny „vybombardované“ pásy na komunikacích a přilehlých prostorech mimo městskou zástavbu, pravděpodobně se tak jednalo o lehké pumy řady AO.

Ve významném zastoupení nesly sovětské stroje i ukořistěné německé pumy. Jejich nálezy v Boleslavi během dalších dnů, ať už celých nevybuchlých nebo identifikovatelných fragmentů, byly vydávány jako důkaz o provedení náletu letadly Luftwaffe.

Dle jednoho svědectví letadla shazovala na město také obrubníky a dlažební kostky. Takové bizarnosti můžeme s klidným svědomím vyloučit. Samozřejmě tento materiál tam mohl vzduchem létal, rvaly ho však z komunikací explodující pumy.

A jaká celková tonáž pum na Mladou Boleslav 9. května tedy spadla? Po roce 1989 se začaly v tisku objevovat údaje o 50 tunách. Jedna práce na toto téma z roku 2007 ještě přitvrzuje a preferuje údaj blížící se hodnotě 60 tun. Ve skutečnosti jsou však tato čísla hodně nadnesená. Pravděpodobně byly tyto kvantifikace vytvářeny na základě onoho „Situačního plánu svržených bomb“. Také nebyl ještě s jistotou znám typ použitých letadel.

Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945, výřez situačního plánu svržených bomb. Průběžná komunikace ve směru východ - západ je hlavní silnice od Jičína, napříč jižně od ní je školní budova toho času sloužící jako vojenský lazaret, na střeše byla označena velkým červeným křížem na bílém poli kvůli případným leteckým útokům. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí, bylo zde mnoho ustupujících nepřátel i našich lidí. Černé značky s vyznačenou hmotností jsou nevybuchlé pumy, hodnoty jsou však téměř všechny chybné. Zůstává otázkou, jak tyto chyby vznikly, je však jisté, že odklízecí čety s sebou nenosily decimálku ani siloměr.

Pro náš odhad uvažujme 24 (9+5+5+5) až 36 (9+9+9+9) letadel Pe-2. První vlnu počítáme jako 9 letadel, což potvrzuje mnoho očitých svědectví, u dalších tří vln počítáme s minimálním a s maximálním počtem uvedeným v operačním hlášení jednotky. Pokud se budeme držet obvykle používaného pumového nákladu Pe-2, který činil 1000 kg, často i méně, vychází pravděpodobná hodnota kolem 30 tun pum na Mladou Boleslav. Redukce použitého objemu pum ale tragédii nijak nesnižuje, ta je dána počtem obětí.

Proč k náletu vůbec došlo

Devastující nálet na Mladou Boleslav byl součástí rozsáhlé taktické operace sovětského letectva realizované v průběhu větší části dne 9. května nad dosud neosvobozeným územím.

Co byl front

Front můžeme definovat jako skupinu armád vytvářenou v SSSR (a předtím v Rusku) během války. Fronty vznikaly a také zanikaly, dělily se a spojovaly. jejich názvy vycházely, zjednodušeně řečeno, z místa, kde zahájily nebo vedly svou válečnou dráhu.

8.5.1945 ve 23:01 středoevropského času (přesně takto je to uvedeno v kapitulačním protokolu, ať už byl podepsán v Remeši nebo v Karlhorstu u Berlína) měly všechny německé jednotky ukončit jakoukoliv činnost, odložit zbraně a spořádaně čekat na místě, až je někdo vezme do zajetí.

V českých zemích, které byly z velké části dosud spojenci neobsazeny, se nacházelo velké množství nepřátelských vojáků, kteří měli pramalý zájem čekat na sovětské jednotky. Zčásti se na tom podepsala vlastní německá propaganda popisující podmínky v sovětské zajetí ne zrovna v růžových barvách. Ale také samotní vojáci si dali dvě a dvě dohromady, neboť moc dobře věděli, či alespoň měli tušení, k čemu během působení německých jednotek na východě vůči místním obyvatelům docházelo. A tak měli strach z reciprocity.

2. letecká armáda Vojenských vzdušných sil SSSR

Na konci války se 2. letecká armáda (LA) skládala ze 3 stíhacích, 3 bitevních a 2 bombardovacích leteckých sborů. Každý ze sborů měl 2 až 3 letecké divize, pod které spadaly vždy 3 letecké pluky. Vedle toho se v tomto velkém svazku nacházely další samostatné jednotky. Celkem tak měla 2. LA 30 stíhacích, 18 bitevních, 12 bombardovacích, 4 noční bombardovací a po jednom dálkovém průzkumném, průzkumném a dělostřeleckém průzkumném leteckém pluku. Ne všechny její jednotky byly nasazeny v Pražské operaci. 2. LA patřila k těm větším, další dvě LA podléhající dvěma frontům postupujícím přes Moravu byly menší.

Pohyb prchajících kolon Němců, případně jejich spojenců, tak logicky v daný časový okamžik neustal a všichni se snažili dostat na západ do amerického zajetí. Informaci o pohybech německých vojsk dostal ještě té noci maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, velitel 1. ukrajinského frontu postupujícího v rámci Pražské operace do českých zemí ze severu (hlavní směr útoku tankových armád pak vedl nalevo od Labe, přes Mostecko). Koněv, který právě slavil konec války (v Evropě) na velkém banketu pořádaném pro vyšší šarže, vydal rozkaz 2. letecké armádě provést během dne letecké údery na ustupující nepřátelské jednotky, ústupové komunikační trasy a hlavně dopravní uzly.

V již zmiňované operační svodce 4. bombardovacího leteckého sboru 2. letecké armády se pak můžeme dočíst: „4. bombardovací letecký sbor v průběhu dne 9.5.45 skupinami 5 až 9 letadel Pe-2 pod ochranou stíhačů 211. a 728. stíhacího leteckého pluku masivními leteckými útoky zničil živou sílu a techniku nepřítele v oblasti: Mladá Boleslav, Litoměřice, Těchlovice, Zámostí - Brodce, Vrchovany, Dubá, Mělník a jednotlivými posádkami vedl průzkum vojsk nepřítele v této oblasti. (V originále:  4 БАК в течение дня 9.5.45г. группами 5-9 самолетов ПЕ-2 под прикрытием истребителей 211 и 728 ИАР массированными бомбардировочными дейстиями уничтожали живую силу и технику противника в районе: МЛАДА БОЛЕСЛАВ, ЛИТОМЕРЖИЦЕ, ТЕХЛОВИЦЕ, ЗАМОСТИ-БРОДЦЕ, ВРХОВАНИ, ДУБА, МЕЛЬНИК и одиночными экипажами вел разведку войск противника в этом районе.)

Stejný rozkaz jako 2. letecká armáda dostaly od svých nadřízených velitelů frontů také další dvě letecké armády zapojené do Pražské operace a postupující od východu. Přes Severní Moravu postupoval 4. ukrajinský front, pod který spadala 8. letecká armáda a přes jižní Moravu a Vysočinu 1. ukrajinský front s 5. leteckou armádou.

Dlouho utajovaná pravda

Až do roku 1989 se oficiálně připisovala realizace náletu (a i dalších náletů toho dne) zbytkům německé Luftwaffe. Historikům samozřejmě muselo být jasné, že Němci by již na takto rozsáhlou akci neměli 9. května 1945 materiální kapacity. Na pár výjimek prakticky vše, co ještě mohlo, tak do večera předchozího dne uletělo k Američanům.

Fotogalerie

V Mladé Boleslavi navíc většina lidí hned od okamžiku dopadu první pumy hledala viníka v německém letectvu. Lidé zkrátka nechtěli věřit tomu, že by je mohli bombardovat osvoboditelé. Těch několik jedinců, co si byli jisti pravou příslušností útočníků, umlčela autocenzura v konfrontaci z osvobození jásajícími davy.

Dle pamětí odbojáře Jaroslava Šámala vznikla už 12. května 1945 improvizovaná komise k prošetření události. Dle lokalizace hlavních dopadových ploch v místech se zvýšeným výskytem dopravní a vojenské techniky a samotných německých vojáků na hlavních komunikačních tepnách uvnitř města a na přístupových a na ústupových cestách v extravilánu města došla komise k jednoznačnému závěru a ukázala prstem na sovětské letectvo. Hned nato přišlo varování od Revolučního okresního národního výboru, ať komise ukončí jakoukoli další vyšetřovací činnost a urychleně zničí všechny vypracované dokumenty a protokoly.

Problém realizace náletu pak v roce 1965 otevřel boleslavský archivář Karel Herčík. Stalo se tak na semináři VHÚ Praha, kde hovořil o sovětských bombardérech v přímé souvislosti s náletem. Protože zde panovalo částečné politické uvolnění, tak z toho zatím neměl větší problém. Přišel však srpen 1968, následovala normalizace a v roce 1970 byl pan Herčík po politických prověrkách z archivu propuštěn.

Teprve po roce 1989 se mohl pravý stav věcí prezentovat oficiálně a veřejně. Přesto se dodnes mnoho lidí zdráhá uvěřit, kdo nás ve skutečnosti 9.5.1945 bombardoval.

K celé kauze příslušnosti letadel se váže ještě jedna zajímavá věc. Lidé prý na letadlech viděli zamalované výsostné znaky. Některým se to tak mohlo skutečně jevit (zkuste si třeba při leteckém dnu, na jakou vzdálenost rozeznáte „malůvky“ na letadlech), jiní si to třeba pak přečetli a najednou „si uvědomili“, že to tak také viděli. Žádné zamalované výsostné znaky se však toho dne u nás nekonaly, i z pohledu logiky věci taková teorie pokulhává.

Unikátní výstava

Československá obec legionářská společně s Muzeem Mladoboleslavska uspořádaly výstavu s názvem Nálet na Mladou Boleslav a Květen 1945. Výstava je instalována v prostorách muzea na Boleslavském hradě a otevřena od 21.4. do 14.6.2015, v čase 9-12 a 13-17 hodin (v pondělí zavřeno).

Seznámíte se zde poutavou formou s mnoha fakty o této události, prohlédnete si zajímavé fotografie, z nichž mnohé byly dodnes mezi veřejností prakticky neznámé a minimálně malé kluky upoutají věrné modely pozemní techniky a letadel RA.

Webové stránky Muzea Mladoboleslavska

Boleslavský hrad. Unikátní výstavu věnovanou náletu a květnovým dnům v Mladé Boleslavi si můžete prohlédnout až do 14. června 2015 v Muzeu Mladoboleslavska sídlícím na zdejším hradě.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945, výřez situačního plánu svržených bomb. Průběžná komunikace ve směru východ - západ je hlavní silnice od Jičína, napříč jižně od ní je školní budova toho času sloužící jako vojenský lazaret, na střeše byla označena velkým červeným křížem na bílém poli kvůli případným leteckým útokům. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí, bylo zde mnoho ustupujících nepřátel i našich lidí. Černé značky s vyznačenou hmotností jsou nevybuchlé pumy, hodnoty jsou však téměř všechny chybné. Zůstává otázkou, jak tyto chyby vznikly, je však jisté, že odklízecí čety s sebou nenosily decimálku ani siloměr.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Zničený dům na rohu Laurinovy a Táborské ulice.

Výstava „Nálet na Mladou Boleslav a Květen 1945“ je otevřena na Boleslavském hradě do 14.6.2015.

Rekapitulace - sovětské nálety ve dnech 8. a 9. května

Během posledního válečného a prvního mírového dne (dle kapitulačního protokolu, ne dle ukončení bojové činnosti posledních zbytků německých jednotek) útočilo sovětské letectvo na nepřítele či na domnělého nepřítele v katastru 66 našich měst a vesnic. Zahynulo při tom až 1500 lidí včetně ustupujících nepřátelských vojáků a civilistů. Počty mohou být i vyšší, ne všude se vedly záznamy obětí těchto akcí.

Pokud to zrekapitulujeme, tak 8. května sovětské letectvo bombardovalo 32 míst, kdy z hlediska ztrát nejhůře dopadly Děčín (hrubé odhady 200 až 300 mrtvých), Hrotovice (114 místních obyvatel + 36 sovětských vojáků), Chlumec u Ústí nad Labem (84), Velké Meziříčí (35), Mimoň (28) a Frýdlant (26). Ten den ještě byla válka a letci měli za úkol narušovat německou obranu a tím pomoci postupujícím sovětským jednotkám.

Dne 9. května to pak bylo 34 míst a nálety měly zastavit ustupující Němce a jejich spojence, ve valné většině již neškodné. Objektivně vzato, ústupové cesty a dopravní uzly zůstaly i po útocích nadále průjezdné a z hlediska vojenského, jestli se to tak v té době dá ještě brát, byly počitatelným výsledkem eliminovaní ustupující vojáci a zničená technika. Zaplatilo za to však životem mnoho civilistů. Nejvíce obětí měla již popisovaná Mladá Boleslav (až 500 mrtvých, z toho přibližně 150 místních obyvatel a 350 ustupující nepřátelských vojáků a civilistů), následovaly Ždírec nad Doubravou (43), Krucemburk (28), Mělník (27), Roudnice nad Labem (25), Byšice (23), Úštěk (20), Litoměřice (18) a další.

Kromě bombardérů Petljakov Pe-2 útočily na pozemní cíle také ve velké míře bitevníky Iljušin Il-2 a z USA v rámci Zákona o půjčce a pronájmu dodané lehké bombardéry Douglas A-20 Boston (5. letecká armáda).

O intenzitě nasazení sovětského letectva nad našim územím dne 9.5.1945 vypovídají následující čísla: 2. letecká armáda nasadila 697 letadel, které provedly 1320 bojových vzletů, u 6. letecké armáda to bylo 344 nasazených letadel a 540 bojových vzletů a u 8. letecké armády 82 letadel a 91 bojových vzletů.

Zdroje a doporučená literatura:

  • Michal Plavec: Stále živá historie, Propaganda kolem sovětských náletů v květnu 1945. Časopis Paměť a dějiny č. 2/2014
  • Michal Plavec: Mladá Boleslav 9. května 1945, Bombardování podle dokumentů Rudé armády. Sborník Boleslavica 2013
  • Jiří Filip: Veřejný Květen 1945 v Mladé Boleslavi. Sborník Boleslavica 2012
  • Jiří Filip: články v měsíčníku Boleslavan č. 4 a 5/2005
  • https://hloubkari.wordpress.com
  • http://www.vhu.cz
  • Eduard Svárovský: Kronika města Mladé Boleslavi
  • Václav Bilický: Letecká munice II. světové války používaná na území ČR a SR, skripta - pomůcka pro pyrotechniky




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.