Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nanotechnologie léčí rakovinu na úrovni buňek

  18:52aktualizováno  18:52
Cílené léčení rakoviny na úrovni molekul, a tedy bez vedlejších účinků, by měly umožnit nanotechnologie, které jsou základem nanomedicíny. Název vychází z měřítka, v němž se pracuje. Do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy, virus je velký 100 nanometrů.
Léky působí jen v místě určení, a tak pacientovi stačí menší dávka. Lék může roky kolovat v jeho krvi a zamezit tvorbě metastáz, které jsou nejčastější příčinou úmrtí lidí s rakovinou.

"Hlavním smyslem je zvýšit bezpečnost léků, nanotechnologie to dovedou," řekl ČTK Václav Rejholec z farmaceutické společnosti Zentiva. Dodal, že v tuto chvíli není na českém trhu produkt postavený na nanotechnologiích. Zentiva se podílí na vývoji cíleného léku proti rakovině prsu ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie a Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

"Není to přímo nanotechnologický systém, ale jde o cílené dodání účinné látky doxorubicin na místo určení. Umožní to snížit nepříznivé vlivy a zlepšit snášení léčby pacienty, navíc u laboratorních zvířat posiloval imunitu," upřesnil Rejholec. Než však začnou lék běžně užívat pacienti, je podle něj otázkou ještě řady let.

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková dodala, že nanotechnologie se využívají také jako nosiče na krytí defektů tkání. Česko v tom má podle ní prioritu, na Technické univerzitě v Liberci byly vyvinuty nanovláknité textilie, které ústav využívá jako nosiče buněk pro přemostění defektů v mozku a míše. Další oblastí využití je značení pomocí nanočástic, například kmenových buněk, takže lze sledovat jejich osud v organismu u pacientů pomocí magnetické rezonance.

Podle vědců budou mít nemocní velký užitek z nanotechnologií již v blízké budoucnosti. Nanosenzory v lidském těle mohou například sledovat, kdy diabetik potřebuje svoji dávku inzulínu. Senzory zabudované do náramkových hodinek mohou zjistit nebezpečné množství škodlivých plynů v ovzduší a upozornit na možný astmatický záchvat.

Velmi významnou oblastí jsou kontrastní látky pro nukleární magnetickou rezonanci, kde se většinou využívají nanočástice oxidů. Další podobnou oblastí je cílená likvidace nádorů: nanočástice se usadí v nádoru a ozáří infračerveným nebo vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.