Napster pod ochranou zákona

  • 1
Ostře proti hudebnímu průmyslu a s oporou v právu - takový je stav Napsteru krátce před rozhodujícím soudním stáním, v němž jde o bytí či nebytí technologie pro svobodnou výměnu souborů přes internet, a které je naplánováno na druhý říjen letošního roku.
Velmi rychle se blíží 2.říjen. Datum, které je rozhodující pro další činnost Napsteru. Tohoto dne se bude konat slyšení u odvolacího soudu ve sporu, který proti Napsteru vede RIAA zastupující velké hudební firmy. 26.července bylo Napsteru zakázáno šíření materiálů, jež podléhají copyrightu. Jen na poslední chvíli odvolací soud prozatímně pozastavil toto předběžné opatření, které znemožňovalo Napsteru provozovat výměnnou službu. Nyní na jeho rozhodnutí závisí, zda bude Napster fungovat i po tomto datu.

Napster bojuje o svou existenci a nenechává nic náhodě. Jeho právní tým vede David Boies, který se proslavil jako úspěšný protivník Microsoftu v jeho antimonopolní kause. Právníci Napsteru odevzdali soudu poslední právní shrnutí svých stanovisek a jejich argumenty nejsou bez zajímavosti. Ve svém prohlášení rozhodně žalobce - hudební firmy - nešetří.

Boies obvinil hudební průmysl, že chce využít svého lpění na autorských právech k tomu, aby přinutil společnosti s novými technologiemi podvolit se jeho požadavkům. Ve sporu tak nejde pouze o autorská práva. Podle Napsteru celý případ slouží žalujícím stranám k tomu, aby získaly kontrolu nad decentralizovanou technologií Napsteru, a zabránily takové přeměně internetu, která by mohla podemlít jejich současné pevné držení hudební distribuce a reklamy.

Stále více se v souvislosti s Napsterem, ale i s případem MP3.com hovoří o tzv. kauze Sony Betamax. Jde o případ z roku 1984, v němž se filmový průmysl snažil zabránit masovému rozšíření technologie video záznamu. Sony se podařilo zvítězit až u nejvyššího soudu, který dovolil videorekordéry prodávat, přestože mohou sloužit k pirátskému kopírování filmů.

Napster znovu přichází s myšlenkou, že Audio Home Recording Act (zákon z roku 1992) i precedens z roku 1984 (kausa Betamax) mohou být vztaženy a chránit aplikace pro výměnu souborů. Audio Home Recording Act je důležitý, protože uznává možnost nahrávat pro osobní potřebu. Jde o klíčová ustanovení zákona a jeho interpretaci u odvolacího soudu. V prvním kole sporu soudkyně Patelová tento argument odmítla s tím, že se vztahuje pouze na fyzicky vyráběné produkty jako jsou přenosné přehrávače a nemůže zahrnout softwarové aplikace. Tato část soudního rozhodnutí vzbudila největší kritiku.

Napster uvádí, že žalobci nevzali na vědomí klíčovou řeč zákona a nahradili je slovy, která lépe slouží jeho záměrům. Právníci Napsteru naopak odvozují, že právo chrání volné online stahování souborů. S odkazem na kausu Betamax Boies uvedl, že hudební firmy opakovaně odmítaly rozumnou licenční politiku. Předvedly, že nehledají odpovídající kompenzaci, ale chtějí buď zlikvidovat, anebo ovládnout technologii, kterou vnímají jako konkurenci.