Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americká armáda se zbavuje špionážních dalekohledů. Dostala je NASA

aktualizováno 
Od americké armády dostala NASA dva kosmické teleskopy s výkonností legendárního Hubbleova dalekohledu. Vojákům měly sloužit ke sledování Země, místo toho se zřejmě zaměří ke hvězdám. Pokud na to NASA bude mít.

Neviděl někdo bratříčka? Hubbleův teleskop na oběžné dráze, kde zůstane ještě několik let. Pak by měl být (patrně s pomocí robotické mise) řízeně naveden do zemské atmosféry. | foto: ESA

V lednu 2011 směřoval do NASA nezvyklý telefon. Volali z vedení agentury provozující špionážní satelity: jejich program prý má vybavení navíc. Jde o dva dalekohledy, vesmírné dalekohledy. Veliké a výkonné zhruba jako pomalu dosluhující Hubbleův teleskop. Jenom lepší.

Zní to neuvěřitelně, ale přesně takto měla přijít americká agentura pro výzkum vesmíru k vybavení, o kterém se jí vůbec nesnilo. Neuvěřitelnou historii potvrdily zdroje z NASA několika různým médiím (například New York Times).

Veřejnost, včetně té vědecké, se o jejich existenci dozvěděla až nyní začátkem června, kdy o nich poprvé promluvilo vedení NASA. Tak dlouho agentura přemítala, zda a jak dokáže nečekaný dar využit. Nakonec připravila plán, podle kterého by měl jeden z nich sloužit ke zkoumání záhady tzv. temné hmoty. Pro druhý se ještě využití nenašlo.

Dva ptáčci jednou ranou

Dárky pro NASA dnes údajně stojí v čistém skladu (prostoru s nízkou prašností) ve městě Rochester ve státě New York. Zatím je vidělo jen několik vědců a jejich předchozí použití i přesná historie vzniku jsou tajné.

Z technického hlediska víme, že přístroje mají stejný průměr zrcadel jako "Hubble", tedy necelého dva a půl metru. Využívají novějších technologií, takže jejich zrcadla jsou srovnatelně přesná, ale lehčí.

Zatím není k dispozici jediná fotografie teleskopů. Na zasedání výboru Americké akademie věd, kde byla jejich existence odhalena, jeden z přednášejících  ukázal fotografii staronového teleskopu. Ovšem kvůli ohledům na bezpečnost státu "vyčerněnou" do té míry, že se přítomní rozesmáli, tvrdí Washington Post.

Odkud se vzaly?

Dárky, které NASA spadly doslova z nebe, nechal postavit Národní úřad pro průzkum (National Reconnaissance Office), jedna ze 16 výzkumných služeb USA. Na starosti má satelitní sledování, včetně zajištění návrhů a dodávek.

Oba darované teleskopy byly podle agentury postaveny někdy kolem přelomu 21. století. Washington Post cituje nejmenovaného odborníka, který se domnívá, že by mohlo jít o dva kusy ze série satelitů označovaných nejčastěji jako KH-11.

Nasvědčují tomu například rozměry (KH-11 měly být velmi podobné Hubbleovu teleskopu). Navíc mají i očekávané optické parametry. Oba darované dalekohledy mají mnohem širší záběr (zorné pole) než Hubbleův teleskop, a to zhruba stokrát. Tak tomu bylo i u pozdních strojů v sérii KH-11, které byly údajně určeny právě ke sledování velké části zemského povrchu najednou.

Dnes už se tento typ zřejmě nestaví, ale optika, kterou byly osazeny, bude stále na špičkové úrovni. Základem je zrcadlo o velikosti 2,4 metru, přesně stejně jako u Hubbleova teleskopu. Není to náhoda, tento rozměr byl pro civilní vesmírný teleskop zvolen proto, aby se využilo zkušeností z vojenského programu a snížily se náklady na výrobu zrcadla. Naznačuje to alespoň jedna kapitola oficiálního průvodce dějinami střediska Goddard Space Flight Center. (Citát začíná slovy: "In addition, changing to a 2.4-meter mirror...".)

Špioni pro temnou práci

V NASA se o satelitech mluví jako o "uříznutých" Hubblech, protože jsou kratší, aby měly širší záběr. To určuje jejich možné použití. Nebudou se příliš hodit ke sledování jednotlivých vzdálených objektů, ale zaberou najednou významnou část oblohy.

Odborníci z NASA se domnívají, že by je mělo být možné použít ke zkoumání stop po tzv. temné hmotě. To je zatím záhadná forma hmoty, které je předpovězena pouze nepřímo. Měření pohybu galaxií totiž ukazuje, že mezi nimi v mnoha případech panují větší přitažlivé síly, než by odpovídaly i velmi velkorysým odhadům celkového množství viditelné hmoty.

Zdá se, že musí být ještě spousta hmoty, kterou prostě nevidíme. Mělo by jí být zhruba pětkrát více než "běžné" hmoty (tzv. baryonové). Zatím se ale nepodařilo zachytit žádný nezpochybnitelný projev této záhadné látky. Pokud existuje (a podle současné fyziky by opravdu měla existovat), tak musí být opravdu velmi exotická.

Teleskop s širokým záběrem by mohl sledovat možné projevy existence temné hmoty (hlavně gravitační projevy) na velké části oblohy, abychom o jejich povaze získali přesnější představu, a pak se na ně mohli případně lépe zaměřit.

Temná hmota na špici

Zkoumání této otázky považují dnes astrofyzikové za jeden z hlavních úkolů svého oboru. Komise americké Akademie věd označila pátrání po temné hmotě za hlavní úkol vesmírného výzkumu v příštích několika desetiletích. Projekt už má i konkrétnější obrysy. Dostal název WFIRST, tedy První infračervený dalekohled se širokým zorným polem (Wide Field Infrared Survey Telescope).

Peníze na něj ovšem jen tak nebudou. Může za to především jiný vesmírný teleskop nazvaný po druhém řediteli v historii NASA Jamesu Webbovi. Tento přístroj se zatím staví a do vesmíru se podívá patrně nejdříve v roce 2018. Už nyní je ovšem jasné, že jeho příprava se vůbec nepovedla. Na začátku projektu se mluvilo o startu v roce 2007 a ceně půl miliardy dolarů. Zpoždění startu bude nejméně 11 let a původně finanční plán bude překročen zřejmě o více než 8 miliard dolarů.

Program tak spolkne veškerý výzkumný rozpočet NASA, včetně prostředků na WFIRST. Při zachování současného rozpočtu by si Webbovým teleskopem finančně vyčerpaná NASA naspořila na start teleskopu pátrajícího po temné hmotě nejspíše v roce 2024.

Danajský teleskop?

Na pohled se tedy zdá, že teleskopy, které vojáci objevili ve svých skladech, by mohly program hledání temné hmoty hodně urychlit. NASA zatím ovšem optimismus krotí. "Nepropagujeme informaci [o dalekohledech] v takové míře jako obvykle," řekl blogu časopisu Nature Michael Moore, zástupce vedoucího astrofyzikálního programu NASA. Stále totiž není jasné jisté, kolik peněz s nimi může agentura ušetřit. A zda vůbec.

Základní počty jsou na pohled jednoduché: celá mise WFIRST měla podle odhadů stát 1,6 miliardy dolarů. Cenu každého zděděného dalekohledu NASA odhaduje na zhruba 250 milionů dolarů. Přesto nejsou kompletní a obsahují jen zrcadla, optiku a další základní prvky. Chybí naopak elektronika (včetně samotné kamery) a solární panely, abychom uvedli další nejdražší komponenty.

WFIRST měl ovšem být zhruba o třetinu menší, měl mít zrcadlo o průměru 1,6 metru. Pokud se aktualizuje do jednoho z armádních dalekohledů, bude zapotřebí použít větší a dražší komponenty. Také start může být dražší, protože za vynesení se platí podle hmotnosti. (Ale to není jisté, protože se teprve uvidí, na jakou oběžnou dráhu bude nutné dalekohled vynést. Větší, výkonnější teleskop možná nebude muset putovat tak daleko.)

Nabízejí se ovšem i úspory. Ta hlavní na mzdách. Protože základ teleskopu už je hotový, mise může vystartovat dříve, než se plánovalo. Teoreticky by start mohl být možný v roce 2020 místo předběžně plánovaného roku 2024. Nutnou armádu odborníků tak bude zapotřebí platit kratší dobu. Personální náklady jsou přitom jednou z hlavních položek rozpočtu vědeckých vesmírných letů.

Michael Moore pro Nature řekl, že program s využitím armádního teleskopu bude stát mezi 1 a 2 miliardami. Jestli to ovšem ve výsledku může být méně nebo více než plánovaných 1,6 miliardy, to si v tuto chvíli netroufá odhadovat. A to jde zatím o jeden jediný teleskop. Na přípravu druhého NASA nemá připravený možný program a už vůbec žádné prostředky.

Když se tedy Washington Post zeptal vedoucí astrofyzikálního programu NASA Johna Grunsfelda, jestli v agentuře na oslavu daru otevřeli šampaňské, bývalý astronaut trochu trpce odpověděl: "My šampaňským nikdy neslavíme. Máme moc malý rozpočet." Kdo by se mu divil.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.