Jako by byla z jiného světa. Nově objevená bakterie boří pohled biologů na funkci živých organismů. Zároveň dává za pravdu těm, kteří prosazují myšlenku, že život na jiných planetách může mít zcela odlišný chemický základ.
Mono Lake, Kalifornie
Všechny (dosud známé) formy života na Zemi se skládají z uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku, fosforu a síry. Všechna zvířata i rostliny, člověk i mikroby vycházejí z kombinace těchto základních stavebních kamenů. Nově objevené organismy obsahují ve své DNA místo fosforu arsen.
Jak problematicky působí arsen v běžných organismech, ukázal v přímém přenosu na příkladu ocelového řetězu biolog Steven Benner. Připojil k němu otevřená ocelová oka, která měla představovat arsen, a ukázal, jak se řetěz na jejich místě roztrhne.
Komentoval to tak, že pokud se arsen místo fosforu naváže na molekuly, znestabilní je a ty pak ztrácí některé své schopnosti. Zkoumaná bakterie však arsen jako náhradu fosforu dokáže využít.
Bakterie na bázi arsenu pod elektronovým mikroskopem (NASA)
"Pokud něco na Zemi může udělat něco tak nečekaného, co narušuje jednotu biochemie, musíme se ptát, co ještě život dokáže a my jsme to zatím neviděli," řekla podle ČTK mladá biochemička Felisa Wolfeová-Simonová, geobioložka z US Geological Survey a spolupracovnice NASA. Právě ona vedla dvouletý výzkum, který k šokujícímu závěru dospěl.
-
Shrnutí tiskové konference na stránkách NASA (anglicky)
-
Studie v Science.com (anglicky)
V březnu tohoto roku spekulovala o "podivných" formách života na bázi arsenu, které by ve vodách jezera mohly existovat.
Vědkyně uvedla, že ji už dlouho zajímalo, zda mohou život tvořit i jiné prvky. Vsadila přitom na to, že arsen a fosfor jsou si chemicky podobné. Zaměřila se proto na jezero Mono, které je na arsen bohaté.
Felisa Wolfeová-Simonová odebírá vzorky
Vědci z něj odebrali bakterii známou jako GFAJ-1 a vystavili ji vysokým koncentracím arsenu. Zjistili přitom, že mikrob přesto dokáže růst a že ve své DNA arsenem nahrazuje fosfor, který v laboratorních podmínkách z prostředí odebrali.
Wolfeová-Simonová zdůraznila, že pro výzkum mimozemského života je velmi důležité detailně prozkoumat i život na Zemi.
Vědci krotí nadšení
Informace o objevu zveřejnila on-line verze časopis Science, kde však někteří vědci požadují další výzkum, než bude podle nich možné vyvodit definitivní závěry.
|
|
Gerald Joyce z kalifornského Scrippsova výzkumného ústavu zase upozornil na to, že mikrob sice dokázal ve své DNA využít arzen. Mnohem lépe se mu ale dařilo s fosforem.
Podle něj se bakterie po umělém vystavení velkému množství arzenu držela každé molekuly fosforu jako tonoucí stébla.
Skrytý život na Zemi
"V tuto chvíli nemáme tušení, zda je život šílená bizarní nehoda, která se omezuje jen na Zemi, nebo zda se jedná o přirozenou součást vesmíru, ve kterém se objeví všude tam, kde jsou podmínky podobné našim," vysvětluje podle BBC Paul Davies z Arizonské státní univerzity a výzkumník NASA,.
"I když je tento názor v módě, nemáme pro něj důkazy. Pokud by šlo o tento případ, pak by mohl život na naší planetě vzniknout několikrát. To bychom všude kolem nás mohli mít "skrytou biosféru", kterou jsme přehlédli, protože se nezdá být pozoruhodná," spekuluje Davies.
Spekulovalo se o mimozemšťanech
Několik hodin před začátkem tiskové konference NASA, i přes embargo, zveřejnilo informaci o jejím tématu nizozemské zpravodajské médium NOS.nl. Jako první správě uvedlo, že bude na tiskové konferenci oznámen objev "zcela nové formy života na bázi arsenu", žijící právě ve zmíněném jezeře.
Dnešní "senzační oznámení" NASA o hledání mimozemského života tak dostalo reálnější podobu.
