Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


NASA se bojí o odložené věci na Měsíci. Může za to Google

  14:05aktualizováno  14:05
Vyhlášení závodů o dobytí Měsíce společností Google dělá vrásky na čele NASA. Ta se bojí, aby nepřišly k úhoně pozůstatky po misích Apollo, až by na Měsíci přistávaly první soukromé automaty.

Google sponzoruje soutěž o dobytí Měsíce soukromníky. | foto: Google

Lidem z Googlu při vyhlašování štědře dotované soutěže o dobytí Měsíce asi nepřipadlo na mysl, jak tím zamotá hlavu NASA. V podmínkách je totiž vyhlášená speciální prémie za snímek lidské techniky na Měsíci. Ten si Google cení na 4 miliony USD (cca 82 mil. Kč).

Závod o Měsíc

Google Lunar X PRIZE

Google vyplatí 20 milionů USD (cca 410 mil. Kč) soukromé organizaci, která jako první dopraví na Měsíc automatické vozítko.

Aby to nebylo tak jednoduché, musí tento stroj urazit na Měsíci půl kilometru a odeslat na Zem snímek ve vysokém rozlišení. Zájemce o cenu by to měl stihnou do roku 2015.

NASA se však obává, že by měsíční prach zvířený přistáním mohl poškodit techniku zanechanou na Měsíci. Vyhlásila proto "karanténní zóny" o poloměru dvou kilometrů kolem míst, kde vesmírné lodi Apollo přistály.

NASA se nebrání cestám vozítek k místům přistání. Výjimkou jsou pouze oblasti, kde na Měsíc dosedly lodě Apollo 11 a Apollo 17 - první a zatím poslední plavidla s lidskou posádkou, která dosáhla oběžnice Země. Podle amerického úřadu jsou tato místa významná z historického hlediska a panuje riziko, že by vozítka mohla poničit například stopy astronautů v měsíčním prachu.

"Jediný chybný krok by mohl navždy poškodit tento poklad lidstva, jehož cena je nevyčíslitelná," uvedla NASA v prohlášení. Zároveň vyzvala účastníky závodu, aby se jejich vozítka nepřibližovala na méně než 75 metrů k místu přistání Apolla 11 a na méně než 225 metrů k místu přistání Apolla 17.

Na místech přistání ostatních lodí z programu Apollo však NASA vozítka uvítá. Úřad totiž má zájem na tom získat detailní snímky své techniky a zjistit, co s ní udělalo 40 let v extrémních podmínkách povrchu Měsíce, kde se střídají žár a mráz a kde jsou přístroje dlouhodobě vystaveny vesmírnému záření.

Informace o dopadu měsíčních podmínek na pozemskou techniku by totiž mohly ukázat cestu, jak stavět budovy na Měsíci pro případ, že by zde jednoho dne vznikla obyvatelná základna.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Bolid z 10. srpna 1972 byl dobře pozorovatelný i za denního světla.
O bolidu, který zasvítil nad USA, nakonec zjistil nejvíce Čech

Před 45 lety zemskou atmosféru „lízl“ bolid, který na nezvykle dlouho dobu rozsvítil oblohu nad několika státy USA. Nejpodrobněji se mu kupodivu věnoval až...  celý článek

Ilustrační obrázek
Vědecký bulvár: Co by bylo zapotřebí k vyhubení života na Zemi

Jak odolný je život na planetách podobných Zemi vůči nebezpečí z kosmu, se pokouší odhadnout studie tří vědců z Velké Británie. A podle jejich rámcového odhadu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.